Hravá dějeprava

V dnešním příspěvku bych vás ráda upozornila na super metodiku, kterou pro vás vytvořili Adéla Křenová a Renáta Dolanová. Vznikla na míru úspěšnému filmu Vlny a je trochu schovaná na webu Řízení školy. S laskavým svolením autorek si dovolím vás s ní seznámit, protože jsem ji letos mohla i vyzkoušet a přijde mi opravdu velmi povedená.    Oč jde? Celou metodiku i pracovní listy najdete ZDE . Aktivity se rozdělují na 3 části: vyučovací hodina před filmem sledování filmu (131 minut = 3 vyučovací hodiny) vyučovací hodina po filmu volitelná kreativní hodina do ČJ Mně se podařilo až na 4. část vyzkoušet všechno. Naštěstí mám v jeden den dvouhodinovku a domluvila jsem se s kolegyní na ČJ, že v tom samém dni žákům pouštěla film i ve své hodině. Takže celkově mi metodika zabrala 4 vyučovací hodiny dějepisu. 1. Před filmem (pražské jaro a cenzura) V úvodní evokaci a kontextualizaci zároveň si žáci uvědomují časovou blízkost událostí roku 1968 , když se snaží zanést na časovou osu přibl...

Materiály, které se k vám dostávají v tomto příspěvku, vznikaly ve skupině Vzájemné učení. Pracovali jsme na nich společně s Renátou Dolanovou. Komentovali samozřejmě všichni ochotní členové ze skupiny na FCB, kteří materiály i pilotovali. V podstatě se jedná o rozvinutí nápadu, který jsem již navrhovala v tomto příspěvku . K žákům dostanete určitým způsobem podstatné informace o tom, jak fungovalo město ve středověku, a pak je necháte vlastní středověké město navrhnout a nakreslit. Zároveň jsem několikrát navštívila lektorovaný program v Muzeu hlavního města Prahy , který moc doporučuji. Je celý vystavěn na replikách středověkých předmětů z běžného dne (jediným úskalím je, že se v rámci programu moc nedostanete do expozice, tak si případně nechte ještě trochu času i na ní). Závěrem programu ale žáci navrhují vlastní město z jednoduchých kvádrů, provázků a kostek. To je samozřejmě lepší zážitek. To vše mne vedlo ke kompilaci, která se k vám dostává. Vrcholem dvouhodinovky ovšem má být...

Učitel pořád něco mění, znáte to. Proto začínám v letošním školním roce s příspěvkem, který byste mohli zase zkraje roku využít v 8. třídách. Rozhodla jsem se konečně upgradovat svou přípravu ke kolonialismu v 17. století. Ačkoliv jsem totiž v původních hodinách pracovala s čupr komiksem od Larryho Gonicka, přesto měli žáci problémy s porozuměním. A celkově vzato jsem měla dojem, že můj hlavní cíl, tj. pochopit příčiny a důsledky kolonizace v 17. století pro tehdejší svět, ale v delším horizontu i pro svět současný, se celkově dost míjel účinkem. 1. Evokace Promítnu 1. slide prezentace a vyzvu žáky ke krátké diskusi ve dvojicích, co si myslí, že mají obrázky společného. Každý zkusí na lepící lístek zapsat svou myšlenku, případně můžeme některé nápady nechat zaznít nahlas. Důležité je vůbec návrhy nijak nekorigovat a nijak nic neprozrazovat. Co mají obrázky společné se žáci dozví na konci hodiny sami. 2. Samostatná práce s tablety nebo v PC-učebně Rozdám pracovní listy a vyzvu žáky...

V posledním příspěvku letošního roku dávám prostor Miroslavu Velíkovi, který mi poslal propracovanou přípravu k závěru třicetileté války. Moc mu děkuji za sdílení a pokud se vám bude příprava líbit, můžete se v příštím roce těšit i na jeho francouzskou společnost těsně před revolucí, která mi zatím odpočívá v šuplíku. Cílovou skupinou je jednoznačně gymnázium, spíše starší žáci, kteří si to více užijí. Rolová hra přibližuje složitost diplomacie, konfliktnost cílů jednotlivých států a vznik moderního mezinárodního systému. Cíle aktivity: Porozumět důsledkům třicetileté války. Seznámit se s klíčovými pojmy: suverenita, rovnováha sil, diplomatické vyjednávání. Procvičit argumentaci, veřejné vystupování a schopnost kompromisu. Zažít roli historických aktérů a porozumět jejich zájmům a motivacím. Chápat význam Vestfálského míru jako počátku moderních mezinárodních vztahů. Role a příklady zúčastněných stran: Každý žák/zástupce se stává diplomatem daného státu nebo zájmové skupiny: Francie –...

Téma stoleté války mě osobně dost baví a zajímá. Obecně "žeru" různá románová i filmová zpracování anglické historie. Díky tomu jsem například už několikrát v různých podobách prošla na stránkách knih podrobným líčením bitvy u Kresčaku a nechtěně si pamatuji dost detailů, ehm. Ačkoliv jsou různé historické podrobnosti lákavé, do takových detailů se v rámci ZŠ samozřejmě nedá pouštět. Snažím se také úplně nezamotávat do složitých příčin konfliktu.  1. Evokace Začínám dvěma otázkami:  1. Už jste někdy slyšeli o tom, že se Francouzi a Angličané nemají rádi? Tušíte proč? A jak se to projevuje? Pokračujeme diskusí o tom, že si často i různě vzájemně nadávají (žabožrouti na straně jedné, nemožní kuchaři s nepoživatelnými jídlem na straně druhé). Žáci, kteří někdy byli ve Francii, často vzpomínají, že s angličtinou tam často narazili apod. 2. Víte, co znamená toto gesto? Ukazuji jim nejdříve tradiční V (ukazováček a prostředníček), které často rozpoznají jako gesto vítězství či míru...

Zase trochu jinou metodu z rozvoje čtenářské gramotnosti využila při přípravě své lekce ke každodennosti v 19. století Martina Cibuzarová a laskavě se s námi o svůj nápad podělila. Oč jde? Kdo metodu kmeny a kořeny zná, zorientuje se v následujícím textu raz dva. Já se musela autorky doptávat (díky za trpělivost), protože jsem tuto metodu ještě v praxi nezkoušela. V souhrnu se jedná o skupinovou práci, kde žáci pracují s vlastními možná někdy zkreslenými názory na danou skutečnost, poté ji porovnají s ostatními a nakonec dostanou příležitost zjistit fakta a porovnat je se svou představou. Text kurzívou budou moje komentáře k jednotlivým krokům. Evokace Rozdělte žáky ideálně na 5 skupin po čtyřech, každá skupina dostane společný pracovní list.   Nápověda Z každé skupiny přijde k učiteli první zástupce a ti dostanou stejnou nápovědu - bydlení , jdou zpět ke skupině a nápovědu nesmí říct, pouze ji nakreslí. Pak přijdou zástupci č. 2 a dostanou nápovědu - móda. Totéž se opakuje i nápov...

A máme tu první letošní příspěvek. Hry, to je něco, co se mě jen tak nepustí. Propojit učení s hrou, resp. hrát si a přitom se mimochodem učit, tak to mi zní jako rajská hudba. Kdysi jsem narazila na generátor karet BANG a dlouze jsem si nad ním zapřemýšlela. Poměrně záhy mě napadlo, že ideálním historickým tématem pro tuto hru by byly husitské války. Načež nápad dále dřímal, protože mne vyděsila obludná náročnost celé akce. Jenže minulý rok jsem zjistila, že sedmička miluje hru BANG a na lyžáku jsme v podstatě nehráli nic jiného. Tehdy přišla chvíle vytáhnout šuplíkový nápad, protože motivace na straně třídy byla stoprocentně zaručena. Tento článek je určen především těm, kteří jsou s principem hry BANG obeznámeni. Nebudu zde vysvětlovat základní pravidla ani princip hry, pouze to, kde se náš CUK od klasického BANG liší. 1. Tajné charaktery Tuto část jsem předem adaptovala sama a žáky s ní pouze seznámila. Ve hře stojí na jedné straně VOJEVŮDCE (šerif) a RADIKÁLNÍ HUSITÉ ( jeho pomoc...

V tomto příspěvku jsem se podrobně rozepsala o svém pokusu zkusit učit jinak, trochu hravě a trochu badatelsky, o stavebních slozích. Nechat děti změny vypozorovat a popsat se mi osvědčilo, a tak jsem se rozhodla v metodě pokračovat i u dalších témat.  Nyní se vám tedy do rukou dostává sada materiálů ke gotice a renesanci. S druhým tématem mi pomohla čtenářka blogu, Martina Tóthová, jejíž materiál jsem trochu upravila a konečně díky ní dotáhla do konce i renesanci. Děkuji! Postup: Je stejný jako ve výše citovaném příspěvku.  Žáky rozdělím na skupiny po 4 a  dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů (kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše) výhledově by se mi líbilo mít materiály elektronicky v prezentaci do tabletů (pokud by se zpracování ujal někdo z vás, zlobit se nebudu) nově žákům někdy i navíc dávám kartičky podle tématu ze sady PIDIKARTY (hra viz níže), aby si své dedukce mohli ověřovat.  Ve skupině se rozdělí na dvojice a ...

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové , který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat. Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou.  Metodika k vytiště...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

Dnešní článek by vás mohl inspirovat, jak ve své výuce propojit dějepis s regionálním muzeem a vytvořit s dětmi něco, co obohatí veřejnost nebo jiné děti. U nás v Přerově jsme si tak trochu vyzkoušeli práci muzejního pedagoga. Naše obec, Přerov nad Labem, je veřejnosti známá především svým skanzenem , který patří k Polabskému národopisnému muzeu . Děti ze školy skanzen dobře znají, konají se tam různé školní slavnostní události, od první třídy chodívají do areálu v rámci školní výuky. Mně osobně v muzeu chyběla nějaká interaktivní hra pro děti (ať už pro mé vlastní nebo školní) a poměrně dlouho jsem měla nápad v hlavě. K tvorbě hry mě inspirovala jednak aplikace Skryté příběhy , jednak návštěva zříceniny Zvířetice, kde zapálený muzejní pedagog vytváří podobnou hru (a pravidelně ji obměňuje). Hra se jmenuje Tajemství Zvířetického trezoru   a naprosto elegantním a zábavným způsobem provede hráče po zřícenině a seznámí návštěvníky s životem na středověkém hradě. Ovšem čekala jsem na p...

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty  Bitva u Marathonu , popř. pokračování Bitva u Salamíny .  (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.) To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku. 1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu? V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel.  žáky rozdělím do skupin po čtyřech  a dám jim každému pracovní list každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl...