Hravá dějeprava

Materiály, které se k vám dostávají v tomto příspěvku, vznikaly ve skupině Vzájemné učení. Pracovali jsme na nich společně s Renátou Dolanovou. Komentovali samozřejmě všichni ochotní členové ze skupiny na FCB, kteří materiály i pilotovali. V podstatě se jedná o rozvinutí nápadu, který jsem již navrhovala v tomto příspěvku . K žákům dostanete určitým způsobem podstatné informace o tom, jak fungovalo město ve středověku, a pak je necháte vlastní středověké město navrhnout a nakreslit. Zároveň jsem několikrát navštívila lektorovaný program v Muzeu hlavního města Prahy , který moc doporučuji. Je celý vystavěn na replikách středověkých předmětů z běžného dne (jediným úskalím je, že se v rámci programu moc nedostanete do expozice, tak si případně nechte ještě trochu času i na ní). Závěrem programu ale žáci navrhují vlastní město z jednoduchých kvádrů, provázků a kostek. To je samozřejmě lepší zážitek. To vše mne vedlo ke kompilaci, která se k vám dostává. Vrcholem dvouhodinovky ovšem má být...

Mám velkou radost, že posíláte nápady. Lekce Lukáše Kalase jste již měli možnost využít zde . Tentokrát poslal materiály k 1. světové válce a čtyři různé přístupy k práci s komiksem, je tedy jasné, že to musím sdílet a hlavně se těším, až to letos vyzkouším. Ve svých lekcích využívá komiks od Jacquese Tardiho - To byla zákopová válka: 1. Začátek války - nacionalismus, propaganda a davová psychóza Zde se pracuje na začátku s komiksem , ke kterému mají žáci jednoduchý pracovní list  (správné řešení najdete na konci dokumentu). Na lekci je především zajímavá aktualizace a srovnání se současnou válkou na Ukrajině, kdy v uvedeném článku z roku 2022 probíhají dost podobné situace jako před sto lety. Vyučující rozdá žákům do dvojic rozstříhané listy komiksu a pracovní list s článkem. Žáci komiks nejdříve poskládají, jak by měl na sebe navazovat.  Následně si žáci komiks přečtou a ve dvojici diskutují nad zadanými otázkami. Žáci si poté přečtou článek o podobném tématu z aktuální s...

V tomto příspěvku jsem se podrobně rozepsala o svém pokusu zkusit učit jinak, trochu hravě a trochu badatelsky, o stavebních slozích. Nechat děti změny vypozorovat a popsat se mi osvědčilo, a tak jsem se rozhodla v metodě pokračovat i u dalších témat.  Nyní se vám tedy do rukou dostává sada materiálů ke gotice a renesanci. S druhým tématem mi pomohla čtenářka blogu, Martina Tóthová, jejíž materiál jsem trochu upravila a konečně díky ní dotáhla do konce i renesanci. Děkuji! Postup: Je stejný jako ve výše citovaném příspěvku.  Žáky rozdělím na skupiny po 4 a  dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů (kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše) výhledově by se mi líbilo mít materiály elektronicky v prezentaci do tabletů (pokud by se zpracování ujal někdo z vás, zlobit se nebudu) nově žákům někdy i navíc dávám kartičky podle tématu ze sady PIDIKARTY (hra viz níže), aby si své dedukce mohli ověřovat.  Ve skupině se rozdělí na dvojice a ...

V dnešním článku vám s radostí sdílím další nápad z vašich řad. Tentokrát od Jiřího Karena. Podrobná příprava, kterou můžete prostě vzít a rovnou použít, je plánována na 2 vyučovací hodiny (ideálně v kuse). 1) Oč jde? Jedná se o badatelsky pojatou hodinu , při níž žáci pracují s opravdu různorodými zdroji informací , na jejichž základě se snaží odpovědět na otázku v našem nadpise. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti , prostě značka ideál. Celou podrobnou přípravu k vytištění do hodiny najdete zde . Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit.  Při samotné výuce můžete použít i připravenou prezentaci . Musím říct, že tento princip využívání prezentací, které neslouží jako podklad k vašemu výkladu, ale tvoří osu badatelské hodiny (stejně ji využila i Pavla Nawratová ve své hodině o atentátu ) mi dává smysl a určitě se chystám prezent...