Kutnauerovi v neklidné době od Ivy Vachkové (spíše pro SŠ, popř. odvážné ZŠ)

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové, který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat.

Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou. 

• Metodika k vytištění přesně od paní Vachkové je zde. Ale přeci jen jste na semináři nebyli a je dobré se před samotnou hodinou s osudem rodin seznámit. 

Co potřebujete vědět, než se do toho pustíte?

Než se ale podíváte dál, je dobré zjistit, co se s rodinami dělo a jak byly propojené. Můžete to buď zjistit na stránkách Muzea hlavního města Prahy, kde jsou i další doplňující prameny.

Nebo se podívejte na dokument, který jsem připravila jako takový pomocníček pro učitele při práci s prameny. Přímo pro žáky na ZŠ doporučuji vytisknout a připravit tuto zjednodušenou verzi. 

• vytvořila jsem jednoduché rodokmeny každé rodiny a barevně jsem je odlišila. Až budou žáci pracovat ve fázi tvorby titulků, nebo možná ještě při práci ve skupinách (viz níže). Plánuji dát:
• skupině se Šimonem S. stranu 1 (červená)
• skupině s Janem K. stranu 2, 3 (zelená)
• skupině s Pavlem K. stranu 2, 4 (modrá)
• ostatní stránky jsou pro učitele, ale měla bych je vytištěné jako "nápovědy", když budou úplně ztracení. Barvy stránek by vám měli pomoci držet se v linii jednotlivých osudů. Žlutá barva znamená, že se to týkalo všech.

Evokace

Je dobré, když žáci už o událostech Staroměstské exekuce něco vědí. 

• My jsme na workshopu začínali prohlížením mědirytiny, která zobrazuje popravu na Staroměstském náměstí. Přidala jsem do dokumentu i detail oběšených. Zkuste vyzvat žáky, aby přečetli jejich jména. 

NEBO

• Pokud pracujete s historylabem, můžete touto hodinou navázat na cvičení Jak zobrazili popravu a vrátit se ke dvěma oběšeným měšťanům z Jednoty bratrské.

NEBO

• konečně byste mohli začít současnou fotkou ze Staroměstského náměstí a průzkumem bílých křížů a co znamenají.
• Mělo by také zaznít, který způsob popravy byl podle žáků nejhorší a nejpotupnější (posléze i pro pozůstalé) - bylo to právě oběšení.

Práce ve skupinách

Máte k dispozici 3 sady pramenů - jedna je k Šimonu Sušickému ze Sonnenštejna, druhá k Janu Kutnauerovi a poslední k Pavlu Kutnauerovi. 

Žáci dostanou sadu pramenů a jméno člověka, kterého mají prozkoumat. 

• dejte na lístek jen Šimon S., Jan K., Pavel K. (bude to tajemnější)

Zadání žákům: 

• Projděte prameny (krom jednoho případu jsou přiloženy přepisy) a snažte se získat co nejvíce informací tak, abyste byli schopni alespoň zčásti popsat osudy tohoto člověka.

Ideálně mějte skupiny po 3-4 lidech a prameny zdvojte. Takže vždy dvě skupiny budou zkoumat to samé, ale nebudou o tom vědět. Pokud máte větší třídu, musí být skupina větší.

Tvorba živých obrazů

Spojte dohromady skupiny podle osobností (ve skupině teď bude 6-8 lidí) a dejte jim prázdnou A3 na myšlenkovou mapu k osobnosti a několik A4 na titulky obrazů.

Zadání žákům:

• porovnejte, co jste objevili, a najděte společně 4 okamžiky ze jejich života, které ukážete ostatním prostřednictvím techniky ŽIVÉHO OBRAZU 
• každá z původních 2 skupin může připravit 2 obrazy, ale je třeba se domluvit, aby se neopakovaly 
• ke každému obraz si připravte i TITULEK

Předvedení živých obrazů a diskuse

Obrazy skupiny předvádí stylizovaně. Je důležité trvat na pravidle, že mezi jednotlivými obrazy se nemluví, každý se soustředění mna pozorování ostatních a předvedení svého, mluvit se bude až pak

• Obrazy ze života Šimona Sušického ze Sonnenštejna – Obraz první, druhý...
• Obrazy ze života Jana Kutnauera - obraz první...

Až po provedení diskutujte o tom, zda obrazy do sebe v něčem zapadají nebo ne, zda jsme se dozvěděli nové informace. Můžete se k některým obrazům vrátit a např. je rozpohybovat, posunout v ději dopředu, co se asi stalo dál?

Závěrečné shrnutí

Žáci by měli mít po zhlédnutí obrazů poměrně dost otázek, protože jejich osobnosti se budou ukazovat i v jiných obrazech a to by je mělo zaujmout. Na semináři jsme ještě dělali tzv. techniku ALEJ:

• v případě, že bychom dál sledovali osudy rodin popravených a emigrujících, mohli bychom se zaměřit dále na Kateřinu, vdovu po Janovi Kutnauerovi a její děti a simulovat touto technikou jejího rozhodování, co udělat po popravě.
• ALEJ – učitel představuje Kateřinu, všichni vytvoří úzkou uličku, v níž stojí, učitel v roli Kateřiny prochází uličkou a každý řekne nahlas to, co se mu podle ní honí v hlavě, všichni se poslouchají, mohou na sebe navázat, na konci uličky učitel v roli Kateřiny vykročí a nahlas řekne své rozhodnutí odpovídající myšlenkám – např. „Musíme všichni co nejrychleji odjet!“ – pak následuje diskuse o tom, proč se takto rozhodla a nakolik to koresponduje s prameny

To je pro tento školní rok vše - dejte vědět, jestli jste měli elán metodiku vyzkoušet, nebo si ji raději necháte na příští rok. Já ji příští týden zkusím a třeba tu po praxi ještě něco upravím.