Hravá dějeprava

Ráda bych vás z kraje školního roku seznámila s projektem DidaDiv, jehož workshopu jsem se v únoru 2026 zúčastnila.  Nadchlo mne to natolik, že jsem stihla lektory i pozvat do školy na workshop se žáky a nyní jsme s celou sborovnou absolvovali workshop jako teambuildingovou/vzdělávací aktivitu. Oč jde? Skupina nadšenců složená z loutkoherců, lektorů a ajťáka (hlavní tým naleznete na webu ) přišla s konceptem kartonového 2D divadla. Resp. loutkového polotovaru v krabici, s kterým si můžete na základě jejich metodických tipů a loutkohereckých vychytávek užít spoustu srandy.  Co s tím v dějepisu či jiném předmětu? Příběhem se člověk učí nejlépe, pokud budete mít téma, které se k podobnému ztvárnění hodí, můžete si jej dle metodiky uchopit právě loutkovým divadlem. Jistě, zabere vám to trochu víc času, ale tvůrčí proces, radost z něj a výsledek za to stojí. Protože tvořivost a improvizace u dětí funguje lépe v přibližných hranicích, pomáhá když: připravíte konkrétní téma příběhů c...

Dramatická výchova a její různé podoby mne baví čím dál víc a věřím, že mají ve výuce své místo. Není tedy divu, že když mám příležitost, vrhám se na různé semináře a workshopy s touto náplní.  Rozhodně doporučuji všem učitelům zažít nějakou formu divadelní improvizace - já měla tu možnost zažít si ji díky skvělému Tomáši Kováčovi , který učí na ZŠ KLAS v Pardubicích, ale má vystudované JAMU a zároveň je aktivní v Apple podpoře a využívání iPadu ve výuce .  Skvělé jsou v tomto ohledu workshopy v Ateliéru živé pedagogiky , kde stojí za to např. Základy dramatické výchovy Radka Marušáka , jakož i mnohá další témata.  Proč se o tom tak dlouze rozepisuji? Příběh, to je prostě způsob, jak lidský mozek nejlépe zpracovává a přijímá informace. Ačkoliv chceme v dějepise rozvíjet u žáků historické myšlení, nerada bych ve výuce rezignovala na příběhy. Jenže někdy se jako učitelé k dramatické výchově musíme trochu prokousat, ne každý z nás to má v krvi nebo se bojíme časové náročnos...