Hravá dějeprava

Navazuji na svůj předchozí příspěvek s nápady k Janu Husovi a husitům... CO JEŠTĚ MŮŽETE VYUŽÍT? 1) Stojí za to mít samozřejmě v knihovně i knihy Kláry Smolíkové k Janu Husovi  Určitě je rádi využijí i vaši kolegové z 1. stupně (zmiňovala jsem je již v tomto  příspěvku ) Mimochodem doporučuji  workshop  objednat do školy. Můžete využít opět na obou stupních ZŠ, žáci byli veskrze nadšení a řada učitelek se dovzdělala v oblasti, ve které se děti cítí jako doma. Workshop se hodí využít i pokud chcete s tvorbou komiksu s žáky v hodinách dějepisu pracovat. Naučí se základním pravidlům, která je nutno při čtení i psaní dodržovat a půjde jim to při školních projektech mnohem lépe od ruky.   Existuje i výstava s velkými komiksovými plakáty, která se dá do školy zapůjčit. Více  zde , já to tedy rozhodně musím využít na nějaký projektový den a přemluvit nejbližší knihovnu... V knize najdete komiksové A4 stránky, které bych zde nerada sdílela, pošlu je pouze na požá...

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...

V dnešním článku vám s radostí sdílím další nápad z vašich řad. Tentokrát od Jiřího Karena. Podrobná příprava, kterou můžete prostě vzít a rovnou použít, je plánována na 2 vyučovací hodiny (ideálně v kuse). 1) Oč jde? Jedná se o badatelsky pojatou hodinu , při níž žáci pracují s opravdu různorodými zdroji informací , na jejichž základě se snaží odpovědět na otázku v našem nadpise. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti , prostě značka ideál. Celou podrobnou přípravu k vytištění do hodiny najdete zde . Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit.  Při samotné výuce můžete použít i připravenou prezentaci . Musím říct, že tento princip využívání prezentací, které neslouží jako podklad k vašemu výkladu, ale tvoří osu badatelské hodiny (stejně ji využila i Pavla Nawratová ve své hodině o atentátu ) mi dává smysl a určitě se chystám prezent...

Přicházím s inspirací z vašich řad. Pavla Nawratová nelenila a poslala mi krásně zpracovanou hodinu k atentátu v Sarajevu. S jejím laskavým svolením si to nenechám pro sebe a dostáváte to v plen. Speciálně věnujeme všem, kteří nestihli probrat 1. světovou válku na konci 8. třídy stejně jako já. Ale zase už jsem vše, co si právě budete číst, vyzkoušela letos v deváté třídě a je to super! Hodina je postavena na principu EUR (skladba hodiny dle kritického myšlení) a prvcích formativního hodnocení. Celou hodinu vás bude provázet prezentace  (vč. zdrojů na konci), ale díky autorce můžete využít i podrobný metodický plán: 1) EVOKACE Slide 1 Já:  Znáte hru černé historky? Jednu takovou hru si zahrajeme. Žáci se ptají, já provádím snos toho, co o situaci uhodli správně. Snos ne necháme být, neříkám, zda na to přišli, nebo ne, vracíme se k němu až ke konci hodiny a ověřujeme naše domněnky. Slide 2 2) FÁZE UVĚDOMĚNÍ Slide 3 Spustí se automaticky nahrávka s nahranou první částí textu , z...

Původně publikovaný příspěvek jsem obnovila, novinek v Historylabu již bylo příliš mnoho... Velkou výhodou učení dějin 20. století je nepřeberné množství dobových audiovizuálních materiálů , se kterými můžeme jako učitelé pracovat. Otázkou však často zůstává, jak dobře a účinně s těmito dobovými prameny v hodině zacházet? Skvělým projektem je proto aplikace, kterou připravili pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů . Jmenuje se HistoryLab.cz  a pokud jste o ní dosud neslyšeli, určitě by neměla uniknout vaší pozornosti. Měla jsem před 2 lety příležitost zúčastnit se testování aplikace na školení v ÚSTRu a následně u nás ve škole přímo s žáky. Kromě toho, že můžete prostě využít hotovou aplikaci a vybrané fotografie v hodinách, přístup, který je v aplikaci uplatněn, vás může inspirovat i k další vlastní práci s fotografiemi a dokumenty. Historici v ústavu se snažili vybírat takové fotografie, které mají koncentrovanou výpovědní hodnotu a budou sami o sobě na studenty sil...

Letní škola ÚSTR se letos naštěstí zase konala. Musím říct, že formát dvou dnů na konci prázdnin je prostě skvělý - člověk je přiměřeně odpočatý, většinou má šanci si ve škole vše připravit ve třech dnech před dílnou a má-li rozumného ředitele, tak ten ho rád pustí ještě v rámci přípravného týdne. Nemluvě o inspiraci a motivaci těsně před začátkem dalšího školního roku, kterou můžete načerpat od lektorů a kolegů. Pro mě osobně je akce důležitá i proto, že jsem jedinou dějepisářkou na naší malé škole, což obecně považuji za výhodu (nemusím se s nikým do krve hádat nad metodikou a ŠVP), ale někdy mi prostě chybí možnost promluvit si o svém předmětu s kolegy. Proto pokud stále váháte, příští rok to určitě zkuste. A pokud vás zajímá, co jsme tam celé ty dva dny dělali, tak čtěte dál. Jak pozvánka naznačuje - letos jsme se zabývali perspektivami v historii . Aspektem, který se snažím ve výuce využívat, ale ono jde vždycky něco vylepšit... V diskuzích mezi semináři jsme se mezi sebou i s lek...