Přeskočit na hlavní obsah

Propojte školu a vaše městské muzeum - co třeba vytvořit hru pro veřejnost?

Dnešní článek by vás mohl inspirovat, jak ve své výuce propojit dějepis s regionálním muzeem a vytvořit s dětmi něco, co obohatí veřejnost nebo jiné děti. U nás v Přerově jsme si tak trochu vyzkoušeli práci muzejního pedagoga.

Naše obec, Přerov nad Labem, je veřejnosti známá především svým skanzenem, který patří k Polabskému národopisnému muzeu. Děti ze školy skanzen dobře znají, konají se tam různé školní slavnostní události, od první třídy chodívají do areálu v rámci školní výuky.

Mně osobně v muzeu chyběla nějaká interaktivní hra pro děti (ať už pro mé vlastní nebo školní) a poměrně dlouho jsem měla nápad v hlavě. K tvorbě hry mě inspirovala jednak aplikace Skryté příběhy, jednak návštěva zříceniny Zvířetice, kde zapálený muzejní pedagog vytváří podobnou hru (a pravidelně ji obměňuje). Hra se jmenuje Tajemství Zvířetického trezoru a naprosto elegantním a zábavným způsobem provede hráče po zřícenině a seznámí návštěvníky s životem na středověkém hradě.

Ovšem čekala jsem na příznivé okolnosti:

  1. Potřebovala jsem takovou 8. třídu (skanzen zachycuje život na vesnici v 18.-19. století), se kterou nebudu v časovém presu vzhledem k tematickému plánu.
  2. A zároveň to musela být 8. třída, která by vůbec byla ochotna a naladěna něco dlouhodobějšího vytvářet.
  3. Musela jsem na to já sama mít vyhrazeno více času, protože finální grafická i technická podoba hry by byla určitě na mně.
Správná konstelace nastala minulý školní rok, výhodou také bylo, že poslední dobou se daří našemu vedení dávat mi dvouhodinovky dějepisu, takže jsme nemuseli nijak složitě měnit rozvrh. S pracovníky skanzenu máme dobré vztahy, nebyl tedy problém se domluvit na opakované návštěvě.

Jak jsme postupovali?

1) Brainstorming

První dvouhodinovku jsme věnovali diskusi o tom, jak by hra měla vypadat.

  • Chceme vytvořit hru na papíře nebo digitální, aby se dala hrát na mobilu? 
    • Došli jsme jednoznačně k interaktivní hře na mobilních zařízeních. Na základě zkušeností s hraním našich online únikovek jsme se rozhodli vytvořit hru v Genially.
  • K čemu má hra ve skanzenu sloužit?
    • Na základě diskuse a zkušenosti z jiných muzeí jsme došli k následujícímu: Chceme, aby hra byla zábavná a zároveň podněcovala k hlubšímu pozorování expozice. Aby případně upozorňovala na zajímavé souvislosti, které jinak mohou dětem snadno uniknout. Rozhodně jsme nechtěli dělat jen nějaký kvíz nebo test.
  • Jaké oblasti všedního života 18.-19. století budeme chtít skrze expozici postihnout?
    • Vytvořili jsme si myšlenkovou mapu témat a následně otázek, které žáky zajímaly a chtěli by na ně nalézt v expozici odpovědi.

2) První návštěva skanzenu - focení

Následovala logicky návštěva skanzenu. Žáci byli vybaveni tablety, podle plánku jsme si rozdělili chalupy a fotili jsme expozici a hlavně informační tabule. Cílem aktivity byla nasbírat dostatek podkladů, na základě kterých bychom mohli vytvořit úkoly v naší hře.

3) Zpracování informací a tvorba prvních otázek v počítačové učebně

Když jsem fotky z tabletů zkompletovala do složek podle jednotlivých chalup, sdílela jsem složky přes Google classroom a následující hodinu jsme zkoušeli v malých týmech vymýšlet úkoly. V této fázi jsme se také rozhodli, že úkoly budou splnitelné buď na základě informace z tabule chalupy nebo na základě expozice. Trasa hry by kopírovala trasu doporučené prohlídky.
Bohužel výsledky v této fázi nebyly moc použitelné, žáci měli tendenci formulovat hlavně klasické testové otázky, které nevedli k našemu cíli (viz bod 1). 

4) Druhá návštěva skanzenu v tandemu s kolegyní Slávkou Tomáškovou - tvorba otázek přímo v expozici

Nedá se říct, že by předchozí bod byla úplná ztráta času - bylo alespoň jasné, kudy jít nechceme a některé otázky jsme přeci jen použili. Ale nejlepší bylo skutečně tvořit úkoly přímo v chalupách. Naštěstí jsme v té době měly s kolegyní k dispozici i tandemové hodiny ze šablon a využily jsme je. Rozdělili jsme si žáky i expozici na dvě poloviny, prolézali jsme chalupy a vymýšleli zajímavé úkoly na základě samotné expozice. Některé chalupy jsme třeba úplně vynechali, nechtěli jsme, aby hra byla úmorná. 

Přímo na místě jsme si vše zapisovali a pokud to bylo potřeba, tak i fotili (některé úkoly byly navázané na exponát).

5) Tvorba samotné hry v Genially
Ta byla samozřejmě na mně, s žáky jsem průběžně řešila jen vizuální stránku. Protože jsme počítali s tím, že hru budou nejčastěji návštěvníci hrát na mobilu, musely být texty i "čudlíky" ve hře dostatečně velké.
  • hra je lineární (verze nelineární by přímo v Genially byla nepřiměřeně složitá a pro mne časově náročná)
  • využili jsme pro orientaci plánek s chalupami
  • hráči s každým úkolem dostanou jedno písmeno, po dokončení musí složit slovo
    • Genially umožňuje hýbat s prvky, což se tady dost hodilo
    • zároveň i ve fázi odhalování hesla mohou hráči využít nápovědu
  • v hře jsou použity fotky z expozice nebo z doprovodných tiskových materiálů skanzenu
6) Testování hry

Před prázdninami jsem hru dokončila do fáze testování, k němuž naštěstí nebyl problém sehnat dobrovolníky. Testovala naše 4., 5. a 6. třída, žáci hráli po skupinkách. Objevili jsme, která hesla jsou zbytečně složitá, popř. co nefunguje. Hlavně jsme ale zjistili, že není možné, aby trasu začínaly všechny skupiny ve stejné chalupě. Takže jsem celou hru 2x zkopírovala a vytvořila jsem další dva nové začátky, aby se hráči na začátku po skanzenu více rozptýlili. Úkoly ve všech verzích jsou stejné, jen jejich posloupnost v první polovině je jiná.

7) Předání hry muzeu a odborná konzultace

Přímo v muzeu jsem se domluvila s paní Hanou Šídovou, která hru společně s kolegyněmi několikrát otestovala a zkraje prázdnin jsme se sešly, abychom opravily některé odborné chyby. V podstatě šlo ale o detaily. Přes léto se hra testovala přímo s návštěvníky, načež bylo její užívaní na podzim oficiálně spuštěno. 

Na rozhodnutí muzea už záleželo, zda bude za hru vybírat vstupné navíc (rozhodlo se, že ne) a jak hráče za správné rozluštění odmění (to ovšem byla nutnost). Nabízela se případně spolupráce s obcí coby sponzorem, ale muzeum má své vlastní kontakty a vymysleli odměnu moc hezky. Na hráče čeká truhla s předměty, které souvisí se skanzenem a většinu vytvořili v nedaleké Chráněné dílně.

8) Technikálie

Pro skanzen jsem vygenerovala z odkazů tři různé QR-kódy s malým návodem, jak ve hře postupovat.

Posledním technickým detailem bylo vytvoření odkazu a QR-kódu, který by vedl přímo k poslední fázi hry - to je luštění s písmenky. Bylo to nutné, pokud by hráč omylem z Genially v telefonu už na konci vypadl, tak aby nemusel procházet všemi úkoly znovu. 

Doufám, že vás článek inspiroval a třeba se s teplými jarními dny vrhnete do podobného dobrodružství. Nebo si prostě počkáte na svou ideální konstelaci. V každém případě můžete se svými žáky náš skanzen navštívit a hru si zahrát 😉.

Komentáře

  1. Dobrý den, gratuluji Vám i žákům k vytvořné hře. Je to opravdu úžasné. A taky inspirativní. Píšu si do pomyslého seznamu, kam se vydám s žáky na exkurzi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olga Kovaříková15. dubna 2024 v 8:50

      Děkuji, tak to je bezvadné. Musíte pak dát vědět, jak to šlo. Nezapomeňte mobily s daty s sebou! (Alespoň jeden do dvojice, pokud pojedete s dětmi.)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco