Zase trochu jinou metodu z rozvoje čtenářské gramotnosti využila při přípravě své lekce ke každodennosti v 19. století Martina Cibuzarová a laskavě se s námi o svůj nápad podělila.
Oč jde?
Kdo metodu kmeny a kořeny zná, zorientuje se v následujícím textu raz dva. Já se musela autorky doptávat (díky za trpělivost), protože jsem tuto metodu ještě v praxi nezkoušela. V souhrnu se jedná o skupinovou práci, kde žáci pracují s vlastními možná někdy zkreslenými názory na danou skutečnost, poté ji porovnají s ostatními a nakonec dostanou příležitost zjistit fakta a porovnat je se svou představou. Text kurzívou budou moje komentáře k jednotlivým krokům.
Evokace
Rozdělte žáky ideálně na 5 skupin po čtyřech, každá skupina dostane společný pracovní list.
Nápověda
Z každé skupiny přijde k učiteli první zástupce a ti dostanou stejnou nápovědu - bydlení, jdou zpět ke skupině a nápovědu nesmí říct, pouze ji nakreslí. Pak přijdou zástupci č. 2 a dostanou nápovědu - móda. Totéž se opakuje i nápovědou zábava, sport.
Práce s textem a tvrzením
Každá skupina dostane náhodně přidělený jeden tematicky stejně zaměřený odstavec textu (v dokumentu upraveno tak, aby měl každý svůj lístek), který na začátku obsahuje tvrzení, tedy první zvýrazněnou větu. Teprve pak skutečné vysvětlení tématu. Všichni si přečtou tvrzení i text, ale naučí se pouze tvrzení.
Ve skupině se určí kmen=zapisovatel a kořeny=sběratelé dalších tvrzení.
Pokud máte ve třídě více než 25 žáků, budete si muset jedno téma přidat a text i tvrzení doplnit.
Kmeny a kořeny
Kořeny se nyní se svým jedním naučeným tvrzením vlastní skupiny rozchází po třídě a navzájem si je sdělují s jinými kořeny. Jakmile se dozví nové tvrzení, jdou s ním za svým kmenem, který je zapisuje do kolonky TVRZENÍ.
Získají tak postupně 4 další nová tvrzení.
Vlastní názor
Všichni ve skupině si prohlédnou sesbíraná (cizí) tvrzení a všechna si je rozeberou. Tedy dohodnou se, kdo si které tvrzení vezme "na paškál". Dostanou druhý pracovní list (pro každého jeden). Do levé části listu si vybrané tvrzení opíší a napravo napíší svůj názor. Ideálně využijí z nabídky slov: věřím, nevěřím, myslím si a přidají zdůvodnění. Je zde také dobrý prostor pro formulaci otázek, pokud se nechtějí bez fakt pouštět do svých názorů.
Protože píší názor na tvrzení z jiných skupin, je zatím ničím nepodložený.
Sdílení ve vlastní skupině
Když mají práci hotovou, nasdílí si své názory ve skupině.
Tady kdyby se rozproudila zajímavá diskuse, bylo by to samozřejmě ideální.
Fakta
Teprve nyní dostane skupina i texty ostatních skupin (jsou na konci dokumentu na poslední stránce) a zjišťuje, jak to bylo ve skutečnosti. Fakta porovnávají se svými tvrzeními. Zjištěnou skutečnost musí shrnout do dvou vět, které zapíší do společného pracovního listu.
Zde asi ideálně každý člen skupiny dostane jeden jiný text a protože ví, jaké na dané téma v jeho skupině zaznívaly názory. Taky si tak rozdělí zátěž čtení textů (známe je).
Reflexe
Ideálně si nyní každý do svého vlastního pracovního listu napíše postřeh, co se naučil, co netušil, co ho překvapilo, popř. odpověď na nějakou ze svých otázek, pokud ji při samostatné práci s tvrzením formuloval.
Celá metoda se mi moc líbí a určitě si ji vyzkouším. Očekávám samozřejmě mírný chaos, jako vždycky, když je organizace hodiny náročnější. Trochu dumám nad případnými dvěma úpravami:
1) Evokace je bude samozřejmě takto bavit, ale obávám se, že kreslení zabere zbytečně moc času. Možná by se mi líbila spíše nějaká aktualizace do současnosti u daných témat, aby si o to více uvědomili rozdíl s minulostí. Má někdo nápad?
2) Fáze fakta - líbilo by se mi, kdyby tuto část zjišťovali žáci zase od sebe navzájem, jako když sbírali tvrzení. Tentokrát by u sebe měli svůj list "můj názor" a museli by si najít někoho, kdo bude mít u sebe skutečné vysvětlení.
Děkuji moc Martině Cibuzarové za sdílení, těším se, až lekci vyzkouším. Krásně se mi totiž doplňuje s lekcí Jak se žilo v 19. století.
Komentáře
Okomentovat