Hravá dějeprava

Konec června máme na krku, tak jsem si řekla, že svoje i cizí šuplíkové aktivity si pro vás budu ještě chvilku schovávat na později, až budete v září zase čerství a plní sil. Tento školní rok ale nosím v hlavě jinou myšlenku. Ráda bych v rámci blogu vytvořila interaktivní živou mapu s přehledem zajímavých míst pro dějepisné exkurze a workshopy . Když se to podaří, může to pomoci nám všem. Myslím si totiž, že v hledání kvalitních programů nemusíme být každý sám. Sílu sdílení nám už sociální sítě ale i třeba blog Hravá dějeprava dávno dokázaly. Nezvládnu to ale bez Vaší pomoci, resp. bez vašich tipů a zkušeností. Proč bychom si museli každý sám za sebe prozkoumávat, kam se vyplatí/nevyplatí s žáky jezdit? Co stojí za vyzkoušení? Pro tvorbu mapy bych zkusila v google maps funkci Moje mapa tak, aby vznikla sdílená a přehledná mapa s podstatnými informacemi o místech, která se vám osvědčila. Má to samozřejmě určité mouchy, protože některé expozice a programy jsou stálé, některé jsou časově ...

Materiály, které se k vám dostávají v tomto příspěvku, vznikaly ve skupině Vzájemné učení. Pracovali jsme na nich společně s Renátou Dolanovou. Komentovali samozřejmě všichni ochotní členové ze skupiny na FCB, kteří materiály i pilotovali. V podstatě se jedná o rozvinutí nápadu, který jsem již navrhovala v tomto příspěvku . K žákům dostanete určitým způsobem podstatné informace o tom, jak fungovalo město ve středověku, a pak je necháte vlastní středověké město navrhnout a nakreslit. Zároveň jsem několikrát navštívila lektorovaný program v Muzeu hlavního města Prahy , který moc doporučuji. Je celý vystavěn na replikách středověkých předmětů z běžného dne (jediným úskalím je, že se v rámci programu moc nedostanete do expozice, tak si případně nechte ještě trochu času i na ní). Závěrem programu ale žáci navrhují vlastní město z jednoduchých kvádrů, provázků a kostek. To je samozřejmě lepší zážitek. To vše mne vedlo ke kompilaci, která se k vám dostává. Vrcholem dvouhodinovky ovšem má být...

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové , který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat. Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou.  Metodika k vytiště...