Hravá dějeprava

Nastává zase čas pro nápad z vašich řad. Velmi praktickou hodinu s tajemstvím si pro své žáky nachystala Pavla Nawratová, která mě vždy potěší skvěle nachystanými materiály a jasným cílem, o použitých metodách nemluvě. Ráda bych poděkovala všem z vás, kteří mi píšete někdy jen tak, někdy s dotazem, jindy mi posíláte nápady nebo vylepšení stávajících metodik na blogu. Důležité je pro mne i upozornění, že něco přestalo fungovat (momentálně upgradovalo Flippity, což znamená, že musím aktualizovat zámečky v online hrách 🤨, ale díky aktivní pisatelce to není ve stresu). Snažím se vždy publikovat většinou podle obvyklých tematických plánů, a tak se na mne nezlobte, když na některé nápady dojde později. Ale jsou tam a čekají a jejich čas přijde dříve než bude nejhůře. 1) Oč jde? Jde o přípravu na učivo Starověkého Egypta. Žáci si vyzkouší vytvořit hypotézy, které si budou moci ověřit až cca za 3 týdny. Pokud je tedy chcete využít, je třeba realizovat s dostatečným předstihem. Co se naučí žác...

Mám velkou radost, že posíláte nápady. Lekce Lukáše Kalase jste již měli možnost využít zde . Tentokrát poslal materiály k 1. světové válce a čtyři různé přístupy k práci s komiksem, je tedy jasné, že to musím sdílet a hlavně se těším, až to letos vyzkouším. Ve svých lekcích využívá komiks od Jacquese Tardiho - To byla zákopová válka: 1. Začátek války - nacionalismus, propaganda a davová psychóza Zde se pracuje na začátku s komiksem , ke kterému mají žáci jednoduchý pracovní list  (správné řešení najdete na konci dokumentu). Na lekci je především zajímavá aktualizace a srovnání se současnou válkou na Ukrajině, kdy v uvedeném článku z roku 2022 probíhají dost podobné situace jako před sto lety. Vyučující rozdá žákům do dvojic rozstříhané listy komiksu a pracovní list s článkem. Žáci komiks nejdříve poskládají, jak by měl na sebe navazovat.  Následně si žáci komiks přečtou a ve dvojici diskutují nad zadanými otázkami. Žáci si poté přečtou článek o podobném tématu z aktuální s...

V tomto příspěvku jsem se podrobně rozepsala o svém pokusu zkusit učit jinak, trochu hravě a trochu badatelsky, o stavebních slozích. Nechat děti změny vypozorovat a popsat se mi osvědčilo, a tak jsem se rozhodla v metodě pokračovat i u dalších témat.  Nyní se vám tedy do rukou dostává sada materiálů ke gotice a renesanci. S druhým tématem mi pomohla čtenářka blogu, Martina Tóthová, jejíž materiál jsem trochu upravila a konečně díky ní dotáhla do konce i renesanci. Děkuji! Postup: Je stejný jako ve výše citovaném příspěvku.  Žáky rozdělím na skupiny po 4 a  dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů (kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše) výhledově by se mi líbilo mít materiály elektronicky v prezentaci do tabletů (pokud by se zpracování ujal někdo z vás, zlobit se nebudu) nově žákům někdy i navíc dávám kartičky podle tématu ze sady PIDIKARTY (hra viz níže), aby si své dedukce mohli ověřovat.  Ve skupině se rozdělí na dvojice a ...

V dnešním příspěvku se doufám budu věnovat aktuálnímu tématu, které byste mohli zkraje roku využít. Ačkoliv by se mi z hlediska klidu na dějiny 20. století velmi hodilo, abych tématem První republiky končila již v 8. třídě, zatím se mi to nepodařilo. Takže se věnuji První republice na začátku devátých tříd. K tématu již najdete na blogu hravý příspěvek , kdy jsme vytvářeli s žáky deskovou hru. Tím se ovšem pro mé budoucí ročníky tato možnost vyčerpala a já přemýšlela nad tím, jak poutavě a nenásilně seznámit třídu s hlavními změnami, které toto období našim (pra)pradědečkům/babičkám přineslo. Takže by si poté mohli užít i hru. Nutno také podotknout, že v devátých třídách nejvíce pracuji díky velkému výběru materiálů vč. učebnice Fraus nejčastěji badatelskou metodou, což je pro žáky vždy dost náročné a potřebuji mít připravené i jiné metodiky... Zkoušela jsem vytváření myšlenkových map, různých infoletáků apod., ale to většinou vyznělo do prázdna. Nakonec jsem tedy zvolila možnost práce...

K odsunu Němců existuje řada metodik a možností, stačí se podívat na web My jsme to nevzdali  (Post bellum) nebo se porozhlédnout v databázi zdrojů  Obrazy války   (ÚSTR). Můžete si zahrát hru 38-89 Vnitřní pohraničí s podrobně rozpracovanou metodikou. I v Historylabu najdete k tématu několik cvičení, časově nenáročná a dost efektivní je lekce Proměny obce Horní Vysoké Napište mi do komentářů, jak učíte o odsunu vy? Následující metodika vznikla kompilací z uvedených zdrojů a inspirací se stal časově náročnější nápad Čeňka Pýchy , který jsem zde již publikovala. Lekce navazuje na Květnové povstání, které najdete v rámci rozcestníku . 1. Evokace Používám fotku z obrazů války   a ptám se: Kdo jsou asi lidé na fotografii? Proč si to myslíte? Podle čeho to poznáte? Když se dobereme z kontextu předcházejících hodin, že by mohlo jít o Němce, využívám prezentaci v Mentimeteru - kde nejprve vytvoříme slovní mrak z představ o odsunu/vyhnání. A poté nechám žáky vyhodnotit pr...

O databázi zajímavých pramenů k druhé světové válce na webu ÚSTR - Obrazy války - už tu byla řeč. Na blogu najdete metodiku od Čeňka Pýchy , která pro mne byla motivací, abych se na web dívala častěji...  Stejně tak jsem zmiňovala v příspěvku k 1. republice web  Multikulturního centra v Praze s připravenými lekcemi, které pokrývají období 1918-1948 a věnují se skrze interaktivní lekce problémům 1. republiky, národnostním menšinám. Postupem času jsem si poupravila několik témat, která nyní dávám k dispozici společně s materiálem připraveným rovnou k tisku do hodiny.  1) Následky mnichovské dohody Žáci se rozdělí do dvojic - každý z dvojice se podívá samostatně na první videoukázku a pak společně přemýšlí nad otázkami v pracovním listu.  Teprve poté se podívají na druhou videoukázku a zase odpovídají společně na otázky atd... Pracuji s videoukázkami Mnichov dětskýma očima , Mobilizace v poválečné perspektivě , Protektorátní obraz Mnichova  a Německé pohraničí ....

Ke starověkému Egyptu už na blogu sice jeden příspěvek mám, ale takové téma jich určitě snese víc. K následujícímu nápadu mě dovedly moje vlastní děti - zbožňují totiž časopis Tečka (který mimochodem doporučuji rodičům mezi vámi s ratolestmi kolem 7-9 let). Kromě spousty potrhlých stránek s vtipy a únikovkou v každém čísle, zde také vždy najdete dvoustránku s šesti tvrzeními, z nichž je jedno nepravdivé.  Děsně se mi to líbilo, děti to baví a rozvíjí to samozřejmě skvěle kritické myšlení i čtenářskou gramotnost.  Poměrně dlouho jsem rozvažovala, jak to překlopit do hodin, když by to pro mne zase znamenalo spoustu práce (pokud bych měla všechna mylná tvrzení vymýšlet)... Naštěstí mám letos šesťáky, kteří milují práci ve skupině či ve dvojici a kreativní činnost všeho druhu. Do toho se mi už nashromáždila slušná sbírka článků ke starověkému Egyptu z Časostroje. Tak tedy vznikl nápad na aktivitu Věřte-nevěřte. Jak na to? Žáci dostanou do dvojice/trojice náhodně několik karet...

Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet tzv. práci na stanovištích. Zároveň jsem nebyla zcela spokojená s tím, jak jsem doposud probírala počátky vědy v 17. století. Takže jsem se kousla a zde je výsledek. Jednalo se o práci pro třídu s 19 studenty, kteří pracovali ve dvojicích. Pro větší třídu budete muset pravděpodobně přidat nějaké stanoviště, aby se vám někde nekumulovali. Oč jde? Každý žák ve dvojici dostane tzv. pátrací kartu , do které si zapisuje své poznatky z různých stanovišť. (Ve dvojici jsou proto, že je žádoucí, aby nad otázkami společně přemýšleli a diskutovali.)  Do dvojice musí žáci také alespoň jeden telefon nebo tablet . Stanovišť je celkem 10 . Na některých stanovištích mohou žáci volit, z jakého zdroje dané informace zjistí (video/článek, pexetrio/learningapps), takže v tomto případě mohou být u jednoho stanoviště i dvě nebo tři dvojice. Ideálním cílem je samozřejmě, pokud se podaří dvojici projít všechna stanoviště - u mne se to povedlo téměř polovině třídy. Je fajn, ...