Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Josef Toufar badatelská dvouhodinovka s prameny, zázrakem a rozvíjením historické gramotnosti (od Kamila Činátla a Čeňka Pýchy)

Ne Letní škole ÚSTR 2022 jsem si splnila dlouhodobý osobní dluh a konečně se přihlásila na workshop ke Kamilu Činátlovi a Čenku Pýchovi o Josefu Toufarovi.  K tomuto známému příběhu totiž existují již dlouho skvělé sešity/materiály v PDF. Jak se mi často stává, dokud nevidím konkrétní nápady, jak s materiály pracovat, nejsem schopná se do toho sama pustit. Kromě samotných sešitů, ke kterým vás zavede odkaz na výše uvedeném obrázku, je k dispozici podrobná metodika Příběhy jednoho zázraku na Dějepisu21. Právě když jsem se dostala sem, přemohla mne většinou složitost přípravy a skupinové práce rozfázovaná do jedenácti situací. Krása materiálů ovšem spočívá především v tom, že si z nich můžeme vybrat. Osobně se chystám rezignovat na hluboký rozbor a zkusím vše stihnout v rámci své dvouhodinovky. 1. Evokace Využila jsem připravenou prezentaci  s evokační fotografií J. Palacha a J. Toufara s dotazem, zda žáci uvedené muže znají?  Většinou pár dětí pozná Jana Palacha, nic ale neví o Josefu T
Nejnovější příspěvky

Petice proti bezdůvodnému odvolání vedoucího Oddělení vzdělávání ÚSTR, Čeňka Pýchy

Milí kolegové a kolegyně,  víte, že příspěvky podobného typu se tu prakticky nevyskytují, ale myslím, že v tomto případě je třeba udělat výjimku.  To, co dokázalo v oblasti didaktiky dějepisu a vzdělávání učitelů Oddělení vzdělávání ÚSTR (dále OV), je pořádný skok kupředu k moderní výuce dějepisu. Kdo byl někdy na semináři či letní škole, tak ví. Kdo nebyl, mohl se jako čtenář/ka tohoto blogu s mnoha novými metodami seznámit přímo tady. Nebylo by to možné, kdyby sami autoři nedali souhlas ke zveřejnění a šíření. Vězte, že v otázce šíření metodik a nápadů ani jeden z oslovených členů OV, jejichž nápady tu byly sdíleny, nikdy nezaváhal a okamžitě souhlasil. Věřte, že to stále není samozřejmost. Leckteří z vás jsou zapojeni v Dějepisu+ nebo o zapojení uvažují. Ani tento projekt by bez OV nebyl uskutečněn v takové kvalitě. Oceňovaná badatelská učebnice dějepisu Fraus pro deváté třídy je prakticky dítě celého oddělení a my učitelé máme konečně k dispozici kvalitní lekce, zdroje i metodiku

Odsun/vyhnání Němců - kompilace metodik ÚSTR a POST BELLUM

K odsunu Němců existuje řada metodik a možností, stačí se podívat na web My jsme to nevzdali  (Post bellum) nebo se porozhlédnout v databázi zdrojů  Obrazy války   (ÚSTR). Můžete si zahrát hru 38-89 Vnitřní pohraničí s podrobně rozpracovanou metodikou. I v Historylabu najdete k tématu několik cvičení, časově nenáročná a dost efektivní je lekce Proměny obce Horní Vysoké Napište mi do komentářů, jak učíte o odsunu vy? Následující metodika vznikla kompilací z uvedených zdrojů a inspirací se stal časově náročnější nápad Čeňka Pýchy , který jsem zde již publikovala. Lekce navazuje na Květnové povstání, které najdete v rámci rozcestníku . 1. Evokace Používám fotku z obrazů války   a ptám se: Kdo jsou asi lidé na fotografii? Proč si to myslíte? Podle čeho to poznáte? Když se dobereme z kontextu předcházejících hodin, že by mohlo jít o Němce, využívám prezentaci v Mentimeteru - kde nejprve vytvoříme slovní mrak z představ o odsunu/vyhnání. A poté nechám žáky vyhodnotit pravdivost tvrzení, a

Proč učit responzivně? Výpisky a postřehy z knihy od Harryho Fletcher-Wooda

Možná na vás tato kniha také pomrkává z metodické knihovničky ve sborovně, možná vás zaujala v některých učitelských FCB skupinách. Měla poměrně dobrou propagaci, takže vám její obálka asi nebude cizí. Také se vám někdy stane, že vám kniha (poměrně náhodně popadnutá) zapadne na správné místo a vy zjistíte, že autor si klade stejné otázky jako vy? A navíc vám nabízí i odpovědi?  Tak přesně to se mi stalo... Pokud stále uvažujete, o čem že to vlastně má být, nabízím vám zde své výpisky a citace, které mě skutečně zaujaly.  Kurzívou jsou psané mé postřehy, shrnutí apod... Každá kapitola má úvodní přehlednou tabulku, v čem spočívá daný problém, kterému čelí každý učitel. Na konci kapitoly je checklist - seznam, na co bych u řešení daného problému neměla zapomenout. (Přikládám skeny těchto seznamů, ale i některé další, pokud dobře ilustrují problematiku.) Všechny kapitoly obsahují pohled očima konkrétních učitelů, kteří daný problém nastolený v knize zkoušeli vyřešit. Právě kvůli těmto část

Pestrost ve výuce dějepisu jako hlavní téma únorového webináře!

Přijďte si pro inspiraci na webinář: Vneste pestrost do svých hodin dějepisu (naživo i online).   ve pondělí 6. 2. od 20:00 Hledáte-li cestu, jak se vyhnout výkladu a zapojit žáky, je to to pravé pro vás. Webinář bude opět interaktivní , našlapaný a bonusový materiál pro účastníky mám připraven (kdo byl na Využití her v dějepisu, má určitou představu, jak takový dáreček vypadá). Prezentaci, kterou uvidíte během webináře, dostanete k dispozici, takže potřebujete jen dobrou náladu a chuť zkusit nové věci.  Webinář vám ukáže možnosti výuky, které jste na blogu třeba ještě nepostřehli nebo neobjevili.  Přihlásit se můžete ZDE . Těším se na setkání.

Politické procesy 50. let "naživo" podle Dany Truksové

Letí k vám další vlaštovka, kterou laskavě sdílela Dana Truksová na FCB skupině Starší dějiny moderně . S vytvářením karet i dramatizací jí pomáhal student na praxi, Marcel Kroupa. Ano, občas to nevydržíme a dáme tam něco z dějin 20. století. Z toho jen vidíte, jak tolerantní parta učitelů a učitelek to je 😀.  Tento příspěvek byl při vánočním hlasování druhý v pořadí a pokud jste na tom v tematických plánech podobně, mohl by se v dohledné době hodit. Jak na to? Já sama jsem hodinu ještě nevyzkoušela, ale těším se, že letos přijde její čas. Hra totiž pokrývá elegantně období let 1948-1953, která většinou překlenu s pomocí upravené prezentace s Moderních dějin. Předávám návrh metodiky přímo od autorky (psáno kurzívou): Hodina navazovala na "Vítězný" únor 1948, kdy žáci četli komiks od Zdeňka Ležáka. Vlastní uvedení do hodiny bylo velmi stručné, chtěla jsem nechat čas na hru.  Rozdala jsem karty , žáci si měli přečíst svůj osud a následně se měli představit - jméno, povolání,

Architektonické styly badatelsky i hravě

Byla jsem dlouhodobě nespokojená s tím, jak učím architektonické styly. Dokumenty k tomu nestály za nic (nebo jsem je ještě neobjevila), většinou jsem skončila u nějaké varianty "interaktivní" přednášky s prezentací (rozumějte výklad proložený otázkami do pléna). Pravda, většinou nepřednáším, takže to bylo pro mé žáky svým způsobem něco nového, ale mně to prostě nevyhovovalo. Proto jsem si pro románský sloh a baroko (zatím) jsem vytvořila sadu materiálů s obrázky a kratšími texty, zároveň jsem k sadě připravila pracovní list.   Práce je pojata tak, že žáci sami vyvozují, podle jakých charakteristických znaků by památku poznali a zařadili. Obě lekce jsem vyzkoušela a žáky objevování bavilo a snad bylo i účinnější než můj veselý frontál. Evokace Ráda začínám tím, že žákům může přijet na návštěvu cizinec. Pravděpodobně s ním půjdou na nějakou procházku a pokud to navíc bude Američan/ka, tak pro něj budou starší památky obzvlášť fascinující. Je fajn vědět, jak staré budovy přežil