Přeskočit na hlavní obsah

Postavte si středověké město, třeba z lega

Materiály, které se k vám dostávají v tomto příspěvku, vznikaly ve skupině Vzájemné učení. Pracovali jsme na nich společně s Renátou Dolanovou. Komentovali samozřejmě všichni ochotní členové ze skupiny na FCB, kteří materiály i pilotovali.

V podstatě se jedná o rozvinutí nápadu, který jsem již navrhovala v tomto příspěvku. K žákům dostanete určitým způsobem podstatné informace o tom, jak fungovalo město ve středověku, a pak je necháte vlastní středověké město navrhnout a nakreslit. Zároveň jsem několikrát navštívila lektorovaný program v Muzeu hlavního města Prahy, který moc doporučuji. Je celý vystavěn na replikách středověkých předmětů z běžného dne (jediným úskalím je, že se v rámci programu moc nedostanete do expozice, tak si případně nechte ještě trochu času i na ní). Závěrem programu ale žáci navrhují vlastní město z jednoduchých kvádrů, provázků a kostek. To je samozřejmě lepší zážitek.

To vše mne vedlo ke kompilaci, která se k vám dostává. Vrcholem dvouhodinovky ovšem má být stavba středověkého města z lega. My jsme si na to vypůjčili lego z družiny, včetně koníků a rytířů, takže úspěch zaručen. Metodická poznámka - lego vytáhnout až po práci se zdroji!

Organizační poznámka na okraj: Muzeum hlavního města Prahy po dlouhých letech rekonstrukce otevírá svou hlavní budovu na Florenci už 6. 12. 2025. Hurá!

1. Evokace

Začínáme společně s pomocí prezentace, ve které jsou uvedeny metodické poznámky v dolní části (pro prezentujícího). 
  • Žáci začínají od toho, co znají - vlastních domů/bytů.
  • Pak si sami porovnají s obrázkem středověkého domu. 
    • Tato aktivita je vypůjčená právě z muzea, kde se ovšem z lektorkou dostanete do mnohem větších podrobností. S laskavým svolením tvůrkyně obrázku, Markéty Gausové Zörnerové a samotného muzea, můžeme obrázek využívat ve výuce. 
  • Úkoly b) a c) doporučuji zpracovat ve dvojici. Ve vzájemné diskusi napadne žáky více možností či otázek. 
  • U otázek světla, hygieny a soukromí pracujete v rámci aktivity s často mylnými prekoncepty žáků, které vznikají na základě počítačových her nebo historických filmů. Vše je vysvětleno opět přímo prezentaci.

2. Práce v expertních skupinách

Již tím, jak rozdáte pracovní listy (verze 1, 2 a 3) vám mohou samovolně vzniknout expertní skupiny. 
  1. skupina zkoumá vznik a zakládání měst.
  2. skupina se zabývá zkoumá městská práva i městskou správu
  3. skupina řemesla a svobodu měšťanů
Pro každé stanoviště připravte v dostatečném množství materiály, stanoviště 3 navíc pracuje se skládačkou řemesel vytvořenou z dobového zdroje (míněno jako pexetrio, stačí tisknout 2 stránky na jednu).
Je nutné odhadnout zkušenosti třídy i to, jak je schopná efektivně pracovat v expertní skupině po 6-9 lidech. Pokud je to moc, raději zdvojte/ztrojte všechna stanoviště.

3. Práce v mateřských skupinách - stavíme město

Nyní by měly vzniknout skupiny ideálně po třech - kdy je v každé skupině zástupce z jedné expertní skupiny.
  • Před samotnou stavbou vlastního města si ale žáci projdou checklist. A při jeho procházení a prvních náčrtcích si vysvětlují jednotlivé body, podle toho, co zjistili na expertních stanovištích.
Přichází zásadní chvíle - vaše volba, zda budete "pouze" kreslit, nebo využijete alternativní stavební materiál (a v jakém ho máte množství). Určitě by dobře fungovaly dřevěné barevné kostičky, jen tam hrozí, že si žáci stavbu omylem zboří. 



Jak vidíte na obrázcích, není marné mít k dispozici i popisky jednotlivých částí města.

4. Prohlídka města

V ideálním případě nám na konci dvouhodinovky zbývá i čas na vzájemnou prezentaci - tedy prohlídku měst a seznámení se zvolenými městskými privilegii, které žáci svému městu přidělili. 
  • Pokud víte, že to nestíháte, nechte odprezentovat skupiny podle toho, jak dokončují, přímo a pouze vám.
  • Pokud stavíte z lega, města se mohou umístit na okno třídy/kabinetu - proč si nenechat prezentace na další hodinu a nespojit to s nějakým hravým opakovacím kahootem k tématu středověkých měst či podobnou aktivitou?
A samozřejmě je dobré věnovat čas reflexi - v poslední době na základě inspirace z Učitelingu GTP u báječné Jany Šenkyříkové v Ústí nad Labem využívám prosté: Co nám/mi dařilo? Co bychom chtěli příště udělat jinak/lépe?
Je to jednoduché pozitivní zakončení hodiny s učícím potenciálem.

5. Varianta dle staršího příspěvku od Martina Friedmanna

Nechce se vám do expertních a mateřských skupin a myslíte si, že třída ocení spíše kreslení?

Martin Friedmann využil zdroje ze zmiňovaného příspěvku a připravil si na míru vlastní pracovní list. Když jej žáci vyplní, získají podklady pro kresbu vlastního města. Využít mohou i šablonu. Pro vás zase k tématu nachystal prezentaci, která vás hodinou provede. Níže můžete vidět práci jeho žáků:



Těším se na Vaše tipy a zkušenosti v komentářích a děkuji všem, kteří se podíleli svou prací na tomto příspěvku. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...