Hravá dějeprava

Jeden z mých prvních příspěvků na blogu již také potřeboval oprášit. Ovlivněna mnoha různými metodami, konečně jsem jej provedla v mírné a snad atraktivnější úpravě.  Nechtěla jsem se totiž ve svých hodinách vzdát využití citací z dobových cestopisů a ještě k tomu z komplikovaného 17. století. Zároveň je cestování téma, které je vlastně všem žákům blízké a mohou porovnávat své zkušenosti s těmi z dob minulých. Všechny ukázky jsou z knihy  Česká touha cestovatelská: Cestopisy, deníky a listy ze 17. století , která je poměrně snadno sehnatelná, pokud byste chtěli vlastnit přímo její výtisk. Aktivitu s cestováním jsem více strukturovala a rovnou jsem rozvrhla práci na dvě vyučovací hodiny. Pro celý průběh můžete využít prezentaci . EVOKACE V úvodu hodiny žáci pracují samostatně nebo ve dvojicích a postupně se zamýšlí  nad třemi otázkami: PROČ CESTUJEME NYNÍ (co vím)            PROČ CESTOVALI TEHDY (co si myslím) JAK CESTUJEME DNES  ...

Jak už jste si jistě všimli, skupina FCB Starší dějiny moderně nás tu skvěle zásobuje zajímavými a navíc vyzkoušenými nápady. Tentokrát se s námi o svůj nápad podělil Roman Göttlicher, za což mu velmi děkuji. Nápady, se kterými členové skupiny přicházejí, navíc procházejí varem společné diskuse, aby vyšly ještě lepší a nablýskanější. 1) EVOKACE Jako při každé badatelské výuce, i zde začínáme hodinu otázkou. Naše badatelská by mohla znít (pokud si ji neupravíte): Kterou kulturu bys hodnotil v té době jako morálně vyspělejší - muslimskou nebo křesťanskou? A proč?    Pusťte žákům video , pouze do 1:17,   a nechte je zaznamenat do tabulky, proč byl Jeruzalém tak důležitým místem pro všechna tři náboženství v jejich pracovním listu. 2) BADATELSKÁ ČÁST Žáci budou postupně pracovat se třemi původními texty , které popisují dobytí Jeruzaléma křesťany během první křižácké výpravy. Abyste je nevyděsili velkým množstvím textu - doporučuji dávkovat texty postupně.  Poté, c...

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Průmyslová revoluce - pro mě osobně fascinující téma, které se mi pořád nedařilo uchopit tak, jak bych si představovala. Prozatím nabízím následující aktivitu, kterou jsem nyní ještě trochu vypilovala a otestuji s žáky v lednu. Našla jsem totiž šestidílný britský dokument  Výdobytky průmyslové revoluce , kde jeden díl má krásných 29 minut. Celý dokument jsem v původní verzi nahrála na YouTube (naštěstí není problém s autorskými právy). Ale i 30 minut je dost, proto chci v hodinách pracovat se zkrácenou verzí , kde má každý díl pouze 20 minut.  K následující práci budete potřebovat tento pracovní list . Celá aktivita se nese v duchu otázky "Proč došlo k průmyslové revoluci?" 1) V první hodině si společně pustíme první díl (Materiální svět) : všichni žáci mají k dispozici 1. stranu z pracovního listu , kde vytvářejí malé myšlenkové mapy dle zadání. K připraveným "problémům doby" si píší nalevo, co bylo potřeba vyřešit a napravo, jak to vyřešili. Nahoru a dolů na...

Dnešní příspěvek je celý vystaven na práci, kterou mi laskavě poslal Libor Toman. Zatímco většina mých příspěvků je svou úrovní určena spíše žákům základních škol, snad si nyní přijdou na své i ti z vás, kteří učí na školách středních.  Nápady, které Libor posílá, pracují všechny s dobovými prameny, ať už písemnými či obrazovými . V rámci základní školy si dovedu představit, že to budou činnosti, které budu mít připravené pro některé pokročilejší žáky ve svých hodinách a práci jim zadám zvlášť.  1) Epos o Gilgamešovi: vhled do sumerské duše "Lidská touha uniknout smrti a dosáhnout nesmrtelnosti patří mezi nejstarší. Sumerský Epos o Gilgamešovi je nejranějším pojednáním s tímto tématem. Nejstarší části eposu pocházejí ze třetího tisíciletí před naším letopočtem." Pracovní list pracuje s úryvky z eposu o Gilgamešovi , propojuje tedy krásně hodiny literatury s dějepisem. Pracuje s otázkami nesmrtelnosti a vnímáním božské moci v sumerském životě . Hlavní práci, tedy výběr pra...

Zdravím všechny do zavřených domovů a posílám sílu vesmíru, trpělivost a pevnou imunitu! Zvykáme si všichni těžko, o tom není pochyb. Velkou útěchou je v každém případě online prostor. Roušky už všichni máme povinně a zkusili jsme různá propojení s žáky i kolegy. Že méně je více už teď víme asi všichni. Přístup se mění nejen škola od školy, ale i učitel od učitele. Všichni máte určitě známé s dětmi momentálně školou nepovinnými, že? Takže to slyšíte v různých verzích také: dává nám moc úkolů/ nedává nám žádné úkoly známkuje/neznámkuje nerozumím tomu, jak jim to mám vysvětlit? A doporučení z MŠMT, abychom pouze opakovali, asi půjde použít jen na 1. stupni a v devátých ročnících.... CO POMÁHÁ: 1) Domluvte se s kolegy. Zároveň se ale se svými kolegy nemáte potkávat, že? Takže mě zaujala i tahle možnost: Whereby Ale špatně nevypadá ani Zoom  - vyzkoušení je právě v procesu. Rozhodně byl přenos lepší než přes Messenger... Co máte vyzkoušeno vy? 2) Zadávejte práci p...

Už se vám to v praxi určitě také stalo: Hodiny vymýšlíte skvěle vychytanou přípravu na hodinu , kde aplikujete všechny možné didaktické postupy, jste zvědaví, jak to ve třídě dopadne, a.... je to totální neúspěch... Hodiny práce můžete hodit za hlavu. Jindy nestíháte, nemáte inspiraci, tak rychle něco vymyslíte a říkáte si, no, nemusím být vždycky za hvězdu. Pak v hodině překvapeně sledujete, že vaše "odfláknutá" hodina má úspěch, a nevěřícně vrtíte hlavou.. Prostě a jednoduše, někdy je méně více. Dnes bych vám ráda nabídla takovou jednoduchou dvouhodinovou přípravu k vývoji významných států v 17. století. (V dějinách Ruska a Pruska se jde až do 18. století - tradičně se tato látka takto probírá kvůli kontinuitě.) Začalo to tak, že jsme s jednou třídou vyráběli a vymýšleli hru typu Albi -hra v kostce (už ji jsem zde na blogu zmiňovala). Žáci hru vyrobili a já ji zase upravila do graficky čitelné podoby ke stažení zde . ( Je nutné tisknout 2 stránky na jednu, pak jedno...

Exotická témata žáky vždy nadchnou. V kombinaci s komiksem jsou téměř neodolatelná. V kapitole o postoji mocností k ostatnímu světu v 19. století můžete opět využít část komiksu od Larryho Gonicka. Opiové války a samurajové, koho by to nebavilo! 1) Rozdělte žáky ve třídě na polovinu  - všichni žáci dostanou pracovní list společný pro oba komiksy, první polovina dostane komiks k Číně a druhá polovina komiks k Japonsku. Z důvodu úspory papíru většinu dávám do dvojice. Je i vhodné, aby ve dvojici dumali nad otázkami v listu. Komiks k Číně: Komiks k Japonsku: Konečně pracovní list najdete tady . Upozorněte žáky, že k danému komiksu se vztahuje jen polovina pracovního listu (viz nadpisy). Záleží na tom, jak máte rychlé čtenáře, komiks si poté obě poloviny prohodí a pročtou. Aktivita se vám může protáhnout do další hodiny. 2) V další hodině využívám pro shrnutí a upevnění  poznatků krásný dokument z dílny BBC Dějiny světa: průmyslový věk .    Mám z něj k dispozici...

S oblíbenými tématy prozatím nekončím. Podobně jako zámořské objevy v předchozím příspěvku, i Keltové jsou veskrze oblíbení učiteli i žáky. Neztrácí se v hromadě podrobných informací, naopak jsou zahaleni v mírném tajemnu a tím se činí ještě atraktivnějšími. 1) Keltové mi většinou přeruší dvouměsíční římský monopol v dějepisu a jsou vítaným osvěžením. Zahájit můžete dílem Kompas Času Keltové , který sice není na Youtube ani ČT, ale dá se snadno stáhnout. Poslouží jako dobrý a stručný úvod, má krásných 10 minut. Pracovní list na míru: Společně si můžete porozumění videu zopakovat i hravě s pomocí Quizizzu . Obzvlášť máte-li v k dispozici tablety.  2) Dále jsem poprvé zkoušela pracovat také s Toulkami českou minulostí, konkrétně s 10. dílem Keltové mezi námi . Žáci jej individuálně vyslechnou na PC. Je na vás, jaké úkoly k nim zadáte. Nabízí zadat např. aktivitu do sešitu: O KELTECH JSEM VĚDĚL/NEVĚDĚL, ŽE... na rozpůlenou stránku. Důležité je, že jsou v 28 minutové nahrávce zmíněn...

Právě jsem zjistila, že k antice jsem ještě nenabídla žádnou aktivitu s komiksy! Což je třeba napravit, protože ty od Larryho Gonicka jsou vážně vtipné... (a jako bonus se člověk i něco naučí). 1) Založení Říma Do dějin starověkého Říma vplouváme z vod mýtů a pověstí. Zde můžete použít dva různé video-zdroje známé pověsti o Romulovi a Rémovi. Buď znovu využijete animovaný film z Bohové a hrdinové antických mýtů , který má krásných 16 minut a věnuje se i Etruskům.  Nebo můžete pustit začátek první části Kompasu času ke Starověkému Římu , kde je krásně vysvětleno mýtické propojení Římanů na starověkou Tróju. 2) Slož rozstříhaný komiks Po shlédnutí příběhu můžete ověřit jeho pochopení tím, že žákům poskytnete rozstříhanou část komiksu již zmiňovaného Larryho Gonicka. Díky této aktivitě si žáci musí texty v  komiksu skutečně přečíst, jinak to nesloží dobře. (Můžete si přitom rovnou odškrtnout rozvíjení čtenářské gramotnosti.) Komiks je černobílý, takže lze každou st...