Řecko-perské války s rozvíjením čtenářské gramotnosti a přemýšlením nad různými perspektivami

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty Bitva u Marathonu, popř. pokračování Bitva u Salamíny. (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.)

To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku.

1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu?

V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel. 

• žáky rozdělím do skupin po čtyřech a dám jim každému pracovní list
• každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl schopen jednoduše přeříkat ostatním ve skupině to, co se dozvěděl
• články si pak na lavici rozdělí na tři různé hromádky, podle toho, zda se týkají
• Persie (dají na jednu stranu)
• Řecka (dají na druhou stranu)
• obou zemí současně (dají doprostřed)

• s pomocí informací z článků hledají odpovědi na otázky, které mají v pracovním listu, tedy:
• odhalují příčiny konfliktu
• hledají vojenské výhody/nevýhody na straně Řeků a Peršanů
• hledají původ názvu závodu maraton 
• konečně se společně rozhodují, zda by se na základě zjištěných informací přidali či nepřidali do perské říše a proč

2. Senzační zprávy z bojiště - fiktivní dobové zpravodajství z pohledu Řeků nebo Peršanů

Pokračujte články o bitvách u Thermopyl a Salamíny z Časostroje. 

1. EVOKACE

• “Představte si, že jste reportéři ze země, která prohrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”

• “Představte si, že jste reportéři ze země, která vyhrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”

Nechám žáky chvíli diskutovat ve dvojicích, poté říkají své návrhy a většinou dojdou k tomu, že:

• v prvním případě by se novinář snažil prohru zlehčovat a škody spíše minimalizovat

• v druhém případě by asi vyzdvihoval hrdinství své země a možná by si i trochu zapřeháněl. I šesťáci byli schopni si toto představit.

2. PRÁCE VE SKUPINÁCH

Rozdělím opět žáky na skupiny a do každé dám POUZE JEDNO TÉMA (ve více exemplářích). Mám články zalaminované, takže smývatelným fixem si v něm mohou vyznačovat to důležité.

• úkolem skupiny je sesumírovat z článku strohá fakta, pomoci jim k tomu může i stručný pracovní list
• Nabízí se i jiná aktivita, kdy by například přiřazovali k jednotlivým částem článku co nejvýstižnější titulky, ale to by vyžadovalo článek přepracovat (viz níže)…
• když je všem ve skupině jasné, jak bitva probíhala, rozdělte je na dvě poloviny
• jedna polovina bude psát o bitvě z pohledu Řeků
• druhá polovina z pohledu Peršanů

Protože je pro ně celý úkol celkem náročný, nechávám je zprávy psát spíše v lehce bulvárním duchu. Mám pro ně připravené předlohy v Canvě. Na článku pracují v menší skupince, musí vymyslet i poutavý titulek zprávy. Vše si na konci samozřejmě čteme a prezentujete.

Přípravu už jsme zkoušela několikrát, postupně dostala tuto podobu. Co by jí ještě určitě pomohlo, to by bylo zjednodušení článků o Thermopylech a Salamíně, který i přes poutavé podání připadá žákům někdy příliš dlouhý. Kdyby se do úpravy chtělo někomu z vás pustit, bylo by to skvělé.

V rámci skupiny Vzájemné učení+ existuje i pověstná a mnohokrát upravená badatelská lekce Kolik vojáků vlastně bojovalo u Thermopyl, kterou podle Stanfordské stránky plné badatelských lekcí přeložil Roman Anýž, dále upravoval Peter Sokol, Jiří Karen i já. Málokterá badatelská lekce prošla tolika verzemi. Výhledově ji věnuji samostatný článek, protože má i zajímavé metodické postupy.

Pokud se nebojíte angličtiny, může být web skvělou inspirací - stačí lekce upravit pro naše prostředí a přeložit.