V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty Bitva u Marathonu, popř. pokračování Bitva u Salamíny. (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.)
To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku.
1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu?
V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel.
- žáky rozdělím do skupin po čtyřech a dám jim každému pracovní list
- každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl schopen jednoduše přeříkat ostatním ve skupině to, co se dozvěděl
- články si pak na lavici rozdělí na tři různé hromádky, podle toho, zda se týkají
- Persie (dají na jednu stranu)
- Řecka (dají na druhou stranu)
- obou zemí současně (dají doprostřed)
- s pomocí informací z článků hledají odpovědi na otázky, které mají v pracovním listu, tedy:
- odhalují příčiny konfliktu
- hledají vojenské výhody/nevýhody na straně Řeků a Peršanů
- hledají původ názvu závodu maraton
- konečně se společně rozhodují, zda by se na základě zjištěných informací přidali či nepřidali do perské říše a proč
2. Senzační zprávy z bojiště - fiktivní dobové zpravodajství z pohledu Řeků nebo Peršanů
Pokračujte články o bitvách u Thermopyl a Salamíny z Časostroje.
1. EVOKACE
- “Představte si, že jste reportéři ze země, která prohrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
- “Představte si, že jste reportéři ze země, která vyhrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
Nechám žáky chvíli diskutovat ve dvojicích, poté říkají své návrhy a většinou dojdou k tomu, že:
- v prvním případě by se novinář snažil prohru zlehčovat a škody spíše minimalizovat
- v druhém případě by asi vyzdvihoval hrdinství své země a možná by si i trochu zapřeháněl. I šesťáci byli schopni si toto představit.
2. PRÁCE VE SKUPINÁCH
Rozdělím opět žáky na skupiny a do každé dám POUZE JEDNO TÉMA (ve více exemplářích). Mám články zalaminované, takže smývatelným fixem si v něm mohou vyznačovat to důležité.
- úkolem skupiny je sesumírovat z článku strohá fakta, pomoci jim k tomu může i stručný pracovní list
- Nabízí se i jiná aktivita, kdy by například přiřazovali k jednotlivým částem článku co nejvýstižnější titulky, ale to by vyžadovalo článek přepracovat (viz níže)…
- když je všem ve skupině jasné, jak bitva probíhala, rozdělte je na dvě poloviny
- jedna polovina bude psát o bitvě z pohledu Řeků
- druhá polovina z pohledu Peršanů
Přípravu už jsme zkoušela několikrát, postupně dostala tuto podobu. Co by jí ještě určitě pomohlo, to by bylo zjednodušení článků o Thermopylech a Salamíně, který i přes poutavé podání připadá žákům někdy příliš dlouhý. Kdyby se do úpravy chtělo někomu z vás pustit, bylo by to skvělé.
V rámci skupiny Vzájemné učení+ existuje i pověstná a mnohokrát upravená badatelská lekce Kolik vojáků vlastně bojovalo u Thermopyl, kterou podle Stanfordské stránky plné badatelských lekcí přeložil Roman Anýž, dále upravoval Peter Sokol, Jiří Karen i já. Málokterá badatelská lekce prošla tolika verzemi. Výhledově ji věnuji samostatný článek, protože má i zajímavé metodické postupy.
Pokud se nebojíte angličtiny, může být web skvělou inspirací - stačí lekce upravit pro naše prostředí a přeložit.
Komentáře
Okomentovat