V dnešním příspěvku bych vás ráda upozornila na super metodiku, kterou pro vás vytvořili Adéla Křenová a Renáta Dolanová. Vznikla na míru úspěšnému filmu Vlny a je trochu schovaná na webu Řízení školy. S laskavým svolením autorek si dovolím vás s ní seznámit, protože jsem ji letos mohla i vyzkoušet a přijde mi opravdu velmi povedená.
Oč jde?
Celou metodiku i pracovní listy najdete ZDE. Aktivity se rozdělují na 3 části:
- vyučovací hodina před filmem
- sledování filmu (131 minut = 3 vyučovací hodiny)
- vyučovací hodina po filmu
- volitelná kreativní hodina do ČJ
1. Před filmem (pražské jaro a cenzura)
V úvodní evokaci a kontextualizaci zároveň si žáci uvědomují časovou blízkost událostí roku 1968, když se snaží zanést na časovou osu přibližné datum narození svých prarodičů. Následně dávají na osu další důležité události českých poválečných dějin. Srovnáním dostupných médií si také uvědomí důležitost rozhlasu v té době.
Celá lekce je ovšem především věnována mediální výchově, resp. cenzuře. Žáci pracují ve dvojicích s krátkými texty věnovanými různým událostem pražského jara, v nich jsou šedě zvýrazněny části určené k cenzuře. Pokud máte více žáků, z dvojic se následně stanou čtveřice a společně se snaží napsat zadanou zprávu znovu, ale tak aby dávala smysl i bez začerněných (cenzurovaných) částí.
Vyberou si pak jednoho hlasatele, který zprávu přečte.
My jsme to v této části pojali dramaticky - tedy já jsem byla jejich šéf, připravila jsem stoleček s improvizovaným mikrofonem a červenou fixou (zakrytím/odkrytím) jsem signalizovala začátek vysílání. Následně jsem je buď chválila nebo pucovala, pokud ve zprávě zazněla nějaká cenzurovaná formulace.
2. Film Vlny
Viz informace výše, je dobré domluvit se s kolegou/kolegyní a zhlédnout film v jeden den. Pokud nějaký žáci chybí, můžete je zkusit vyzvat, aby si film pustili sami doma.
3. Po filmu (motivace jednání postav)
V druhém pracovním listu žáci nejprve zpracují emoce a pro ně osobně nejsilnější momenty filmu. Dále se již věnují několika hlavním postavám filmu a přiřazují nejprve k jednotlivým postavám s pomocí nabídky, jak tyto postavy jednaly.
Zde jsme si promítli plakát filmu a společně jsem všechny podle jména identifikovali, protože ne všichni si byli jistí, že si je podle jména správně pamatují. Tváře samozřejmě poznali hned. Výhledově bych si určitě připravila slide v prezentaci, kde budu mít jednotlivé postavy i se jménem k promítnutí.
Mne ovšem zaujala hlavně aktivita následující - tj. žáci si vždy u jedné postavy vybrali to nejvýraznější jednání a následně se snažili vysvětlit motivaci tohoto jednání.
Konečně na ně čekalo skutečné hlášení rozhlasu z 21.8.1968 (které lze z materiálů i znovu pustit). Žáci se poté snaží upravit hlášení tak, jak by vypadalo, kdyby byl rozhlas od začátku v rukou okupantů.
V lekci nechybí ani reflexe všech aktivit.
4. Doplňkové aktivity - dopis a prarodiče
Tím to pro vás ovšem nekončí, pokud nechcete. Můžete využít propojení s kolegou/kolegyní Čj, kterému nabídněte aktivitu psaní dopisu. Případně se sami chopte kreativní možnosti nechat žáky, aby se zkusili vžít do kůže svých prarodičů a následně je nechte ověřit si (pokud je to možné), jak rok 1968 jejich prarodiče prožívali.
Proč metodiku vyzkoušet?
- film je poutavě natočený, můžeme samozřejmě diskutovat nad uměleckým ztvárněním, ale jisté je, že většinu třídy to chytne.
- obě hodiny v sobě obsahují kreativní část - tvorba rozhlasového hlášení, zároveň nejsou textově náročné
- metodika je dobře zacílená - tj. nehoní více zajíců najednou. 1. hodina je zaměřena na cenzuru, 2. hodina na motivy jednání postav.
- možná se vám zdá, že zabijete 3 vyučovací hodiny sledováním filmu, ale žáci dostanou koncentrovaný zážitek a nabídnete jim smysluplné aktivity.
Jaké máme další možnosti k roku 1968?
Jsem za připravenou metodiku ráda, protože jsem dlouho používala na ČT zveřejněnou metodiku Petra Šimíčka k filmu Musíme se dohodnout. (Sdílím zde s vědomím autora.) Tu jsem si trochu upravovala a zjednodušovala, ale z ČT zmizely předpřipravené střižené scény. Měla jsem v plánu připravit na základě této inspirace únikovou hru v Genially, v níž by žáci zjišťovali, co se stalo s představiteli KSČ unesenými do Moskvy. Na to už nedošlo, protože mne zachránily Vlny.
V každém případě, jsem i v rámci poslední hodiny žákům např. ukázku Sašo, ničemu nerozumíš (o jednání Dubčeka a Brežněva) pro kontext pouštěla.
Dávám přístup do složky právě ke střiženým nahrávkám a upravenému pracovnímu listu.
Díky autorkám za možnost zde jejich nápady zveřejnit. A jak učíte o roku 1968 vy? Podělte se o své tipy v komentářích.
Komentáře
Okomentovat