Hravá dějeprava

Určitě to znáte - když dojde na nějaké téma novověku, můžeme si úsilím nehty okousat, jak tato dnes těžko pochopitelná témata zpřístupnit našim žákům. Ale nebojte se, nejsme v tom sami. V minulých dvou letech probíhala diskuse mezi historiky z Historického ústavu AV ČR, didaktiky dějepisu, ale také učiteli z praxe. Každá řečená skupina měla k tématu co nabídnout. Historici možnost zpřístupnit a přeložit historické prameny a poskytnout konzultaci, didaktici nápady do hodin, učitelé střídmý pohled ze školní reality. A toto úsilí má konkrétní výsledek pro naší praxi ve škole. Na novém webu Didaktik Historického ústavu najdete např.: 10 hotových badatelských lekcí k dějinám novověku 4 výuková videa k všednímu dni ve středověku  databázi 17 vybraných a přeložených písemných pramenů včetně zadání i řešení v obtížnostech pro ZŠ a SŠ V záložce Kdo jsme   zjistíte, kdo všechno za materiály stojí. Kromě mé maličkosti to jsou Marek Fapšo, Jiří Karen, Jan Hercík, Jan Chmelař, Jan Květi...

V tomto příspěvku jsem se podrobně rozepsala o svém pokusu zkusit učit jinak, trochu hravě a trochu badatelsky, o stavebních slozích. Nechat děti změny vypozorovat a popsat se mi osvědčilo, a tak jsem se rozhodla v metodě pokračovat i u dalších témat.  Nyní se vám tedy do rukou dostává sada materiálů ke gotice a renesanci. S druhým tématem mi pomohla čtenářka blogu, Martina Tóthová, jejíž materiál jsem trochu upravila a konečně díky ní dotáhla do konce i renesanci. Děkuji! Postup: Je stejný jako ve výše citovaném příspěvku.  Žáky rozdělím na skupiny po 4 a  dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů (kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše) výhledově by se mi líbilo mít materiály elektronicky v prezentaci do tabletů (pokud by se zpracování ujal někdo z vás, zlobit se nebudu) nově žákům někdy i navíc dávám kartičky podle tématu ze sady PIDIKARTY (hra viz níže), aby si své dedukce mohli ověřovat.  Ve skupině se rozdělí na dvojice a ...

Kdo čte podrobně, ví, že jsem letos neměla Letní školu badatelské výuky v plánu. Ale co čert nechtěl. Uvolnil se mi čas v rodinných plánech a věrna svému pravidlu "líná huba, holé neštěstí" jsem se v předvečer konání mailem zeptala, zda se náhodou na poslední chvíli neuvolnilo nějaké místo. Anna Macourková, jako hlavní organizátorka, která slovy lektorů "ví všechno", dokázala neodbytnou Kovaříkovou odbavit i v předvečer tak velké a jistě velmi náročné akce. Za to jí patří můj nehynoucí dík. Letošní dílna zkoumala dle tradice různé cesty, jak rozvíjet jednu z historických gramotností - TRVÁNÍ A ZMĚNU.  Musím již zde podotknout, že ačkoliv byl odchod Oddělení vzdělávání z ÚSTR bolestný a pro zúčastněné metodi(č)ky a histori(č)ky jistě velmi nepříjemný, tak jako v každém konci i zde lze najít začátek něčeho nového. Část týmu se uchýlila pod křídla Filozofické fakulty, která má druhým rokem na starosti i záštitu nad Letní školou. Pro nás jako účastníky toto odpoutání od...

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové , který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat. Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou.  Metodika k vytiště...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

Dělá mi velkou radost sledovat různé neotřelé nápady a směry uvažování o výuce dějepisu. Líbí se mi, když kombinujete starší, známé metody s novými, když zahrnete do hodiny herní prvky, když necháte žáky/ně samotné něco objevit. A přesně taková je hodina Pavla Žalského z FCB skupiny Starší dějiny moderně.  (Kurzívou jsou v příspěvku přímo metodické pokyny autora lekce.) Protože se v podstatě jedná o badatelskou hodinu, stojí na jejím začátku otázka: Kdo byli Féničané? Jak je dobrý zvykem skupiny, vypukla pod příspěvkem zajímavá diskuse právě o badatelské otázce, především vzhledem k závěrečnému hodnocení. Jiří Karen navrhuje: Jací byli Féničané? Na závěr dvouhodinovky budou žáci muset odpovědět 3 přídavnými jmény, která spojí s konkrétním pramenem. Evokace Rychlé “vím-sedím”, tj. učitel položí otázku, žáci se hlásí, vyvolaný odpoví a pokud správně, sedne si. Otázky vztahujte k archeologii, k tomu co archeologové hledají, kde hledají apod.  V závěru se snažte žáky nasměrovat, k...

Dnešní příspěvek jsem si hřála na hrudi pěkně dlouho, protože je to srdcovka. Nevím, jak to máte vy, ale určitá témata prostě u dětí rezonují více a vedle Egypta a Keltů k takovým určitě patří i Vikingové. Nejenže se mi toho už nashromáždilo celkem dost, navíc se mohu podělit i o vaše nápady. Konkrétně nám metodiku poskytl Pavel Žalský ze skupiny Starší dějiny moderně, další nápad je volně k dispozici z metodického portálu RVP.  1) Skupinová práce Už několik let začínám téma Vikingů materiálem z portálu RVP od L. Gregoríkové . Která si dala práci s přípravou podtémat do skupin s použitím run. Podle velikosti třídy se nebojte klidně přidat nějaké další podotázky. 1. hodina: Nejprve se ptám ve společném brainstormingu, co vše o Vikinzích vědí nebo by chtěli vědět. K jejich nápadům a názorům se vracíme na konci celé práce. Poté rozdám rozstříhané lístečky se zadáním skupinové práce, takže vzniknou náhodné skupiny. Každá skupina si určí, kdo se bude věnovat které otázce. Tuto otázku ta...

Jeden z mých prvních příspěvků na blogu již také potřeboval oprášit. Ovlivněna mnoha různými metodami, konečně jsem jej provedla v mírné a snad atraktivnější úpravě.  Nechtěla jsem se totiž ve svých hodinách vzdát využití citací z dobových cestopisů a ještě k tomu z komplikovaného 17. století. Zároveň je cestování téma, které je vlastně všem žákům blízké a mohou porovnávat své zkušenosti s těmi z dob minulých. Všechny ukázky jsou z knihy  Česká touha cestovatelská: Cestopisy, deníky a listy ze 17. století , která je poměrně snadno sehnatelná, pokud byste chtěli vlastnit přímo její výtisk. Aktivitu s cestováním jsem více strukturovala a rovnou jsem rozvrhla práci na dvě vyučovací hodiny. Pro celý průběh můžete využít prezentaci . EVOKACE V úvodu hodiny žáci pracují samostatně nebo ve dvojicích a postupně se zamýšlí  nad třemi otázkami: PROČ CESTUJEME NYNÍ (co vím)            PROČ CESTOVALI TEHDY (co si myslím) JAK CESTUJEME DNES  ...

Ne Letní škole ÚSTR 2022 jsem si splnila dlouhodobý osobní dluh a konečně se přihlásila na workshop ke Kamilu Činátlovi a Čenku Pýchovi o Josefu Toufarovi.  K tomuto známému příběhu totiž existují již dlouho skvělé sešity/materiály v PDF. Jak se mi často stává, dokud nevidím konkrétní nápady, jak s materiály pracovat, nejsem schopná se do toho sama pustit. Kromě samotných sešitů, ke kterým vás zavede odkaz na výše uvedeném obrázku, je k dispozici podrobná metodika Příběhy jednoho zázraku na Dějepisu21. Právě když jsem se dostala sem, přemohla mne většinou složitost přípravy a skupinové práce rozfázovaná do jedenácti situací. Krása materiálů ovšem spočívá především v tom, že si z nich můžeme vybrat. Osobně se chystám rezignovat na hluboký rozbor a zkusím vše stihnout v rámci své dvouhodinovky. 1. Evokace Využila jsem připravenou prezentaci  s evokační fotografií J. Palacha a J. Toufara s dotazem, zda žáci uvedené muže znají?  Většinou pár dětí pozná Jana Palacha, nic ale n...

Na Letní škole ÚSTR v roce 2021 jsem se zúčastnila i workshopu Marie Smutné z Institutu Terezínské iniciativy , v němž jsme hledali odpověď na otázku Proč se lidé rozhodnou pomoci? Připravené aktivity skrývají skvělý potenciál. Jednak je otázka v současné době zase bohužel dost aktuální, dále mi je sympatické, že se na holokaust snaží dívat z trochu optimisticky vyznívající perspektivy těch, kteří se rozhodli pomoci. Oč jde?  Vycházím z tohoto odkazu , materiály jsou krásně uspořádány i na padletu :  Celá lekce vychází z putovní výstavy s komiksem o Anně Frankové, ale ve škole ji lze uskutečnit i bez výstavy ve zjednodušené podobě, kterou zde budu sdílet na základě své zkušenosti z workshopu. Lekce je podle samotných autorů odhadnutá spíše na dvouhodinovku, já sama ji s žáky ještě nezkoušela, takže časový odhad vám lepší nedám. Žáci budou pracovat nejprve v mateřských, poté v expertních skupinách. 1. Evokace Rozdělte žáky do mateřských skupin po 4, ideálně použijte např. tato ...

Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet tzv. práci na stanovištích. Zároveň jsem nebyla zcela spokojená s tím, jak jsem doposud probírala počátky vědy v 17. století. Takže jsem se kousla a zde je výsledek. Jednalo se o práci pro třídu s 19 studenty, kteří pracovali ve dvojicích. Pro větší třídu budete muset pravděpodobně přidat nějaké stanoviště, aby se vám někde nekumulovali. Oč jde? Každý žák ve dvojici dostane tzv. pátrací kartu , do které si zapisuje své poznatky z různých stanovišť. (Ve dvojici jsou proto, že je žádoucí, aby nad otázkami společně přemýšleli a diskutovali.)  Do dvojice musí žáci také alespoň jeden telefon nebo tablet . Stanovišť je celkem 10 . Na některých stanovištích mohou žáci volit, z jakého zdroje dané informace zjistí (video/článek, pexetrio/learningapps), takže v tomto případě mohou být u jednoho stanoviště i dvě nebo tři dvojice. Ideálním cílem je samozřejmě, pokud se podaří dvojici projít všechna stanoviště - u mne se to povedlo téměř polovině třídy. Je fajn, ...

Tento příspěvek chci napsat již delší dobu, inspirací k němu byl především workshop  Prameny k romským poválečným dějinám Mgr. Renaty Berkyové z Pražské fóra pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)  na Letní škole ÚSTR 2020, o rok později jsem si zvolila tematicky podobný workshop Památník Lety u Písku: kurátorský workshop  vedené Annou Míškovou a Dušanem Slačkou z Muzea romské kultury. Romské dějiny bývají dlouhodobě opomíjeným tématem ve výuce našich dějin - pravděpodobně učíte o pronásledování Romů během 2. světové války, ale zapojení romských dějin do širšího kontextu bývá pro učitele problém. Je nabíledni proč - těžko učit poučeně o tématu, který nás nikdo neučil (ani na VŠ). Pokud pracujete s dalšími didakticky zajímavými zdroji, než které vám představím v tomto příspěvku, budu moc ráda, když se o ně s námi podělíte. Budoucí podoba exteriéru Památníku v Letech u Písku ( zdroj ) Nabídnu vám metodiku, kterou mi Renata Berkyová laskavě svolila zveřejnit a j...