Hravá dějeprava

Také máte pocit, že v poslední době máte na výběr z tolika zajímavých vzdělávacích akcí? Tak se pojďme na některé potkat... 1) Učiteling v Chocni 27. 2. 2026 8.00-18.00 Oč jde? Jedná se o šíření učitelské inspirace a praxe do všech krajů od učitelů, kteří prošli cenou GlobalTeacherPrize.cz .  Vloni jsem se poprvé účastnila Učitelingu v Ústí nad Labem. Mezi svými workshopy jsem si došla na jeden jako účastnice k učitelce 1. stupně a musím říct, že mě sdílení nápadů z jiných předmětů úplně okouzlilo. Pokud jste poblíž Chocně nebo jste ochotni dorazit, určitě to stojí za to. Na výběr toho je zase spousta: Já chystám dva workshopy: Učení zážitkem - 2 herní simulace ve výuce dějepisu (jedinečná možnost vyzkoušet si na vlastní kůži Krvák ve třídě a Středověkou společnost naživo ), dále opět Hudebně-zvukovou laboratoř, na kterou dovleču opravdu spoustu nástrojů a metodiku  Slyšet jinak   hudební katedry z Olomouce.  Ale třeba si vyberete někoho jiného a bude to určitě...

Určitě to znáte - když dojde na nějaké téma novověku, můžeme si úsilím nehty okousat, jak tato dnes těžko pochopitelná témata zpřístupnit našim žákům. Ale nebojte se, nejsme v tom sami. V minulých dvou letech probíhala diskuse mezi historiky z Historického ústavu AV ČR, didaktiky dějepisu, ale také učiteli z praxe. Každá řečená skupina měla k tématu co nabídnout. Historici možnost zpřístupnit a přeložit historické prameny a poskytnout konzultaci, didaktici nápady do hodin, učitelé střídmý pohled ze školní reality. A toto úsilí má konkrétní výsledek pro naší praxi ve škole. Na novém webu Didaktik Historického ústavu najdete např.: 10 hotových badatelských lekcí k dějinám novověku 4 výuková videa k všednímu dni ve středověku  databázi 17 vybraných a přeložených písemných pramenů včetně zadání i řešení v obtížnostech pro ZŠ a SŠ V záložce Kdo jsme   zjistíte, kdo všechno za materiály stojí. Kromě mé maličkosti to jsou Marek Fapšo, Jiří Karen, Jan Hercík, Jan Chmelař, Jan Květi...

Materiály, které se k vám dostávají v tomto příspěvku, vznikaly ve skupině Vzájemné učení. Pracovali jsme na nich společně s Renátou Dolanovou. Komentovali samozřejmě všichni ochotní členové ze skupiny na FCB, kteří materiály i pilotovali. V podstatě se jedná o rozvinutí nápadu, který jsem již navrhovala v tomto příspěvku . K žákům dostanete určitým způsobem podstatné informace o tom, jak fungovalo město ve středověku, a pak je necháte vlastní středověké město navrhnout a nakreslit. Zároveň jsem několikrát navštívila lektorovaný program v Muzeu hlavního města Prahy , který moc doporučuji. Je celý vystavěn na replikách středověkých předmětů z běžného dne (jediným úskalím je, že se v rámci programu moc nedostanete do expozice, tak si případně nechte ještě trochu času i na ní). Závěrem programu ale žáci navrhují vlastní město z jednoduchých kvádrů, provázků a kostek. To je samozřejmě lepší zážitek. To vše mne vedlo ke kompilaci, která se k vám dostává. Vrcholem dvouhodinovky ovšem má být...

Učitel pořád něco mění, znáte to. Proto začínám v letošním školním roce s příspěvkem, který byste mohli zase zkraje roku využít v 8. třídách. Rozhodla jsem se konečně upgradovat svou přípravu ke kolonialismu v 17. století. Ačkoliv jsem totiž v původních hodinách pracovala s čupr komiksem od Larryho Gonicka, přesto měli žáci problémy s porozuměním. A celkově vzato jsem měla dojem, že můj hlavní cíl, tj. pochopit příčiny a důsledky kolonizace v 17. století pro tehdejší svět, ale v delším horizontu i pro svět současný, se celkově dost míjel účinkem. 1. Evokace Promítnu 1. slide prezentace a vyzvu žáky ke krátké diskusi ve dvojicích, co si myslí, že mají obrázky společného. Každý zkusí na lepící lístek zapsat svou myšlenku, případně můžeme některé nápady nechat zaznít nahlas. Důležité je vůbec návrhy nijak nekorigovat a nijak nic neprozrazovat. Co mají obrázky společné se žáci dozví na konci hodiny sami. 2. Samostatná práce s tablety nebo v PC-učebně Rozdám pracovní listy a vyzvu žáky...

Pozor, pozor, právě byla spuštěna registrace na letošní Letní školu badatelské výuky.  Proběhne tradičně v prostoru DOX a koná se 21.-22. srpna 2025.  Letošní téma? Kudy do minulosti. "Třetí ročník Letní školy badatelské výuky vykračuje mimo rámec dějepisu a otevírá prostor pro širokou škálu dalších oborů, které se zabývají minulostí. Chceme prověřit konkrétní způsoby, jak rozvíjet mezipředmětové vazby, jež považujeme za podstatnou výzvu školního vzdělávání. Ačkoliv společným jmenovatelem zůstává badatelská, aktivizační či činnostní výuka, zajímá nás, jak může vypadat v historickém i občanském vzdělávání, ve výuce geografie, cizích jazyků, filozofie nebo literatury. Během dvoudenního setkání se na základě prověřených materiálů i sdílení zkušeností z praxe pokusíme společně prozkoumat možnosti propojování předmětů v běžné výuce na všech typech škol a nabídnout inspirace pro badatelskou výuku s historickými tématy i v jiných předmětech, než je dějepis." Tým připravující Letní š...

Milí čtenáři blogu, na vědomí se dává, že: V Brně 25.-26. dubna proběhne další seminář Tváří v tvář historii . Seminářem vás budou provázet Peter Sokol a Marie Smutná, lektoři zkušení, laskaví a otevření. Veškeré důležité informace a odkaz na přihlášku naleznete  ZDE . Dvoudenní 16-hodinový seminář Vás interaktivní formou seznámí s využitím badatelského přístupu při výuce moderních dějin. Tematicky se zaměříme především na vztahy většinové společnosti a českých a moravských Romů a Sintů v Československé republice a v Protektorátu Čechy a Morava i na současné projevy diskriminace. Na programu je beseda s historikem Michalem Schusterem a romskou aktivistkou Růženou Ďorďovou, kteří se na přípravě programu podíleli. Seminář se uskuteční v prostorách Muzea romské kultury v Brně.  Co vás jistě potěší, že seminář lze hradit ze šablon OP JAK.  A já tiše doufám, že mi ten termín také jednou vyjde. Petera i Marii jsem totiž zažila na workshopech vždy jen zvlášť a dohromady to bude ...

V tomto příspěvku jsem se podrobně rozepsala o svém pokusu zkusit učit jinak, trochu hravě a trochu badatelsky, o stavebních slozích. Nechat děti změny vypozorovat a popsat se mi osvědčilo, a tak jsem se rozhodla v metodě pokračovat i u dalších témat.  Nyní se vám tedy do rukou dostává sada materiálů ke gotice a renesanci. S druhým tématem mi pomohla čtenářka blogu, Martina Tóthová, jejíž materiál jsem trochu upravila a konečně díky ní dotáhla do konce i renesanci. Děkuji! Postup: Je stejný jako ve výše citovaném příspěvku.  Žáky rozdělím na skupiny po 4 a  dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů (kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše) výhledově by se mi líbilo mít materiály elektronicky v prezentaci do tabletů (pokud by se zpracování ujal někdo z vás, zlobit se nebudu) nově žákům někdy i navíc dávám kartičky podle tématu ze sady PIDIKARTY (hra viz níže), aby si své dedukce mohli ověřovat.  Ve skupině se rozdělí na dvojice a ...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

V minulém roce existovala víceméně dobrovolná pracovní skupina pro starší dějiny v rámci projektu Dějepisu+. Naší náplní bylo vymýšlení, testování a vzájemné komentování badatelských lekcí s tématy ze starších dějin. V projektu totiž byli zapojeni i učitelé, kteří právě neučili v devátých třídách, ale historickou gramotnost přesto chtěli s pomocí badatelských lekcí rozvíjet. Lekce, které v rámci naší “guerrilové” skupiny vznikaly, jste už na blogu měli možnost poznat a vyzkoušet. Většinou jsou to badatelské lekce od Jiřího Karena, Pavla Žalského a dalších. Koneckonců právě Jan Nepomucký byl v průběhu minulého roku v rámci této skupiny učesán do podoby, kterou máte možnost vyzkoušet. Systémem pokus/omyl jsme ve skupině, jejímiž tahouni byli především Jiří Karen a Petr Sedlák , přišli na pár důležitých momentů vzájemného učení a sdílení, které považuji za dobré zmínit, využíváme je totiž dále i ve Vzájemném učení (Dějepis+ forever) a mohou být inspirací pro jakoukoliv vaši tvůrčí skup...

Badatelskou lekci o Janu Nepomuckém jsem vytvářela dost dlouho, takže podoba, která se k vám nyní dostává, je už opravdu prověřená. Poděkování patří učitelům ze skupiny Starší dějiny moderně, kteří ji ochotně komentovali či testovali ve svých hodinách. Obzvlášť pečlivě lekci cupoval v době vývoje Jiří Karen. Jak to u badatelských lekcí někdy bývá, bylo nutné se obrátit i na experta v dané oblasti, takže děkuji Radmile Prchal Pavlíčkové , která byla laskava a obstarala mi text o obecné barokní zbožnosti ze své knihovničky. Za atraktivnější podobu komiksu zase musím poděkovat projektu Plzeňské filharmonie , kde jej v rámci 300. výročí k blahořečení a koncertů s tím spojených vytvořili Martin Pášma, Tomáš Ille a Richard Broschardt . Zprostředkování práv k využití komiksu ve výuce zajistil shodou okolností bývalý ředitel ÚSTR, Zdeněk Hazdra, toho času mimo jiné i projektový manažer Plzeňské filharmonie. (Historku o tom, jak se to všechno seběhlo, klidně povyprávím na nějaké budoucí letní...

Dělá mi velkou radost sledovat různé neotřelé nápady a směry uvažování o výuce dějepisu. Líbí se mi, když kombinujete starší, známé metody s novými, když zahrnete do hodiny herní prvky, když necháte žáky/ně samotné něco objevit. A přesně taková je hodina Pavla Žalského z FCB skupiny Starší dějiny moderně.  (Kurzívou jsou v příspěvku přímo metodické pokyny autora lekce.) Protože se v podstatě jedná o badatelskou hodinu, stojí na jejím začátku otázka: Kdo byli Féničané? Jak je dobrý zvykem skupiny, vypukla pod příspěvkem zajímavá diskuse právě o badatelské otázce, především vzhledem k závěrečnému hodnocení. Jiří Karen navrhuje: Jací byli Féničané? Na závěr dvouhodinovky budou žáci muset odpovědět 3 přídavnými jmény, která spojí s konkrétním pramenem. Evokace Rychlé “vím-sedím”, tj. učitel položí otázku, žáci se hlásí, vyvolaný odpoví a pokud správně, sedne si. Otázky vztahujte k archeologii, k tomu co archeologové hledají, kde hledají apod.  V závěru se snažte žáky nasměrovat, k...

Dnešní příspěvek jsem si hřála na hrudi pěkně dlouho, protože je to srdcovka. Nevím, jak to máte vy, ale určitá témata prostě u dětí rezonují více a vedle Egypta a Keltů k takovým určitě patří i Vikingové. Nejenže se mi toho už nashromáždilo celkem dost, navíc se mohu podělit i o vaše nápady. Konkrétně nám metodiku poskytl Pavel Žalský ze skupiny Starší dějiny moderně, další nápad je volně k dispozici z metodického portálu RVP.  1) Skupinová práce Už několik let začínám téma Vikingů materiálem z portálu RVP od L. Gregoríkové . Která si dala práci s přípravou podtémat do skupin s použitím run. Podle velikosti třídy se nebojte klidně přidat nějaké další podotázky. 1. hodina: Nejprve se ptám ve společném brainstormingu, co vše o Vikinzích vědí nebo by chtěli vědět. K jejich nápadům a názorům se vracíme na konci celé práce. Poté rozdám rozstříhané lístečky se zadáním skupinové práce, takže vzniknou náhodné skupiny. Každá skupina si určí, kdo se bude věnovat které otázce. Tuto otázku ta...

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispoz...