Přeskočit na hlavní obsah

Vestfálská mírová konference - rolová hra podle Mirka Velíka (obtížnost střední škola)

V posledním příspěvku letošního roku dávám prostor Miroslavu Velíkovi, který mi poslal propracovanou přípravu k závěru třicetileté války. Moc mu děkuji za sdílení a pokud se vám bude příprava líbit, můžete se v příštím roce těšit i na jeho francouzskou společnost těsně před revolucí, která mi zatím odpočívá v šuplíku. Cílovou skupinou je jednoznačně gymnázium, spíše starší žáci, kteří si to více užijí.

Rolová hra přibližuje složitost diplomacie, konfliktnost cílů jednotlivých států a vznik moderního mezinárodního systému.

Cíle aktivity:

  • Porozumět důsledkům třicetileté války.
  • Seznámit se s klíčovými pojmy: suverenita, rovnováha sil, diplomatické vyjednávání.
  • Procvičit argumentaci, veřejné vystupování a schopnost kompromisu.
  • Zažít roli historických aktérů a porozumět jejich zájmům a motivacím.
  • Chápat význam Vestfálského míru jako počátku moderních mezinárodních vztahů.

Role a příklady zúčastněných stran:

Každý žák/zástupce se stává diplomatem daného státu nebo zájmové skupiny:
  • Francie – snaha oslabit Habsburky a získat území v Alsasku.
  • Švédsko – vojenská kompenzace a mocenské zisky v Německu.
  • Svatá říše římská (císař Ferdinand III.) – zachovat moc Habsburků a jednotu říše.
  • Nizozemí – potvrzení nezávislosti.
  • Španělsko – obhajoba vlivu nad jižním Nizozemím a zachování prestiže.
  • Braniborsko, Sasko, Bavorsko – zástupci německých států s různými náboženskými a politickými zájmy.
  • Zástupce protestantských knížat – obhajoba svobody náboženství.

Postup aktivity:

  • Úvod a rozdělení rolí (10–15 minut):
    • Učitel vysvětlí/připomene historický kontext třicetileté války a cíl konference. Žáci dostanou karty se svou rolí (zájmy, požadavky, červené linie = za které nesmí ustoupit).
  • Příprava vyjednávací pozice (15–20 minut):
    • Žáci ve skupinách podle států připraví body, které chtějí prosadit, a stanoví své priority a taktiku.
  • Vyjednávání (25–30 minut):
    • Probíhá jednání dle tehdejšího protokolu jednotlivých delegací. Učitel směruje žáky a doplňuje dobový kontext pokud je to nutné. Může simulovat také „zpravodajství“ nebo vkládat události ovlivňující situaci (např. vojenské napětí, zprávy z domácí fronty, simulovat vyčerpanost bojujících stran apod.).
  • Závěr a shrnutí (10–15 minut):
    • Každá strana prezentuje výsledky – co získala, co musela obětovat. Následuje společná reflexe:
      • Co bylo nejtěžší?
      • Co hra ukázala o diplomacii?
      • Jaké jsou paralely s dnešní politikou?

Tipy pro učitele:

  • Připravte žákům stručný faktografický přehled.
  • Upravte třídu tak, aby simulovala geografii jednání mezi znepřátelenými stranami (každá strana jedno město)
  • Podporujte týmovou spolupráci a tvorbu argumentačních strategií.
  • Rozšiřte aktivitu o psaní „mírového protokolu“ nebo rozdejte v průběhu fiktivní dopisy jednotlivých stran.
Celou metodiku k vytištění najdete ZDE. První stránka je určená žákům, resp. vedoucímu každé státní skupiny.
Mirek připravil karty rolí pro třídu 30 žáků, v případě, že jich máte méně, dejte na stranu ty, které již některé pokyny opakují. Asi bych tiskla dvě stránky na jednu A4.
Jsem zvědavá na vaše reakce, pište do komentářů, protože tohle já si na ZŠ asi nevyzkouším. 


Komentáře

  1. v září otestuju s 8.třídou ZŠ v rámci opakování. to pude :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Francouzská revoluce "naživo" aneb Krvák ve třídě 2.0

Tato metodika je stálicí blogu i mých 8. ročníků a kdo nezkusil, neví oč přichází. Ale (!) dočkává se vylepšení díky skvělému Martinu Friedmannovi z Ivančic, který je "larpákem" a proto vnesl do mého prvotního nápadu zkušenost, krásný dobový font a větší systém. Především ale také rozšířil počet postav tak, aby se dalo hrát i v početnějších třídách.  1) VFR Naživo v hodině aneb Krvák ve třídě Jak všichni víte, rychle se měnící události francouzské revoluce už zamotaly hlavu nejednomu žáku (či učiteli). Měla jsem v hlavě již delší dobu představu zážitkové hodiny, která by se žákům snadno vepsala do paměti. Vždy to mělo úspěch a celá akce zabrala jednu vyučovací hodinu. Mouchy jsou vychytány díky Martinovi F. Oč jde? Jedná se o evokační hodinu k tématu revoluce a změnám, které přinesla. Je žádoucí, aby žáci ideálně skoro nic nevěděli. Každý žák dostane kartu role , podle které se bude chovat, jak budete žáky provádět událostmi revoluce . O vtipné situace během dramatizace není...