Hravá dějeprava

Nastává zase čas pro nápad z vašich řad. Velmi praktickou hodinu s tajemstvím si pro své žáky nachystala Pavla Nawratová, která mě vždy potěší skvěle nachystanými materiály a jasným cílem, o použitých metodách nemluvě. Ráda bych poděkovala všem z vás, kteří mi píšete někdy jen tak, někdy s dotazem, jindy mi posíláte nápady nebo vylepšení stávajících metodik na blogu. Důležité je pro mne i upozornění, že něco přestalo fungovat (momentálně upgradovalo Flippity, což znamená, že musím aktualizovat zámečky v online hrách 🤨, ale díky aktivní pisatelce to není ve stresu). Snažím se vždy publikovat většinou podle obvyklých tematických plánů, a tak se na mne nezlobte, když na některé nápady dojde později. Ale jsou tam a čekají a jejich čas přijde dříve než bude nejhůře. 1) Oč jde? Jde o přípravu na učivo Starověkého Egypta. Žáci si vyzkouší vytvořit hypotézy, které si budou moci ověřit až cca za 3 týdny. Pokud je tedy chcete využít, je třeba realizovat s dostatečným předstihem. Co se naučí žác...

Mám radost, když se objevují stále nové vzdělávací možnosti a zajímavé výukové příležitosti. Na vědomí se dává, že vznikla | vzniká: 1. Série o 90. letech "Devadesátá" v Knihovně Václava Havla Dlouho připravovaný a avizovaný projekt pro učitele a jejich žáky je zde (⬆️). Ve stylové grafické úpravě naleznete zásadní témata k dějinám 90. let včetně pracovních listů a videí.  A proč metodická podpora vznikla? Cituji z článku , kde se dozvíte ještě více: "Václav Havel, Karel Gott nebo Michal David? Aneb jak (a proč) učit o 90. letech? Odpovědět může projekt Knihovny Václava Havla Devadesátá. Podle výsledků exkluzivního průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla za připravil analytický ústav STEM, si 85 % mladých lidí přeje, aby 90. léta byla pevnou součástí vzdělávacích plánů výuky dějepisu. Knihovna Václava Havla se vzdělávání v oblasti soudobých dějin a občanské společnosti věnuje už deset let. Ze spolupráce s více než dvěma tisíci pedagogy z celé republiky vzešla poptávka...

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispoz...

Byla jsem dlouhodobě nespokojená s tím, jak učím architektonické styly. Dokumenty k tomu nestály za nic (nebo jsem je ještě neobjevila), většinou jsem skončila u nějaké varianty "interaktivní" přednášky s prezentací (rozumějte výklad proložený otázkami do pléna). Pravda, většinou nepřednáším, takže to bylo pro mé žáky svým způsobem něco nového, ale mně to prostě nevyhovovalo. Proto jsem si pro románský sloh a baroko (zatím) jsem vytvořila sadu materiálů s obrázky a kratšími texty, zároveň jsem k sadě připravila pracovní list.   Práce je pojata tak, že žáci sami vyvozují, podle jakých charakteristických znaků by památku poznali a zařadili. Obě lekce jsem vyzkoušela a žáky objevování bavilo a snad bylo i účinnější než můj veselý frontál. Evokace Ráda začínám tím, že žákům může přijet na návštěvu cizinec. Pravděpodobně s ním půjdou na nějakou procházku a pokud to navíc bude Američan/ka, tak pro něj budou starší památky obzvlášť fascinující. Je fajn vědět, jak staré budovy přežil...

Taky se vás vaši šesťáci během prvního půl roku ptají "A kdy budeme brát druhou světovou válku?". To bych se vsadila, že ano. Když pak ono strašné období konečně dorazí v 9. třídě, nemůžeme z něj jen tak utéct. Je jasné, že i zde máme jako učitelé téměř nekonečné možnosti (na rozdíl třeba od 17. století), proto opět volím formu rozcestníku nápadů. Ani já většinou v jednom ročníku nevyužiji vše, o čem vám tu poreferuji. Článek úzce souvisí a navazuje na Rozcestník nápadů k Protektorátu , kde najdete tipy k Mnichovu a pohledu na válku z domácí, protektorátní perspektivy. 1) Jak ta válka vlastně začala? Moc se mi líbí dokument Apokalypsa 2. světové války , který je unikátní především tím, že je celý sestaven z dobových záběrů. Samozřejmě je úporně dlouhý, takže během online období jsem u něj strávila nějaký ten čas společně s Filmorou. Pořád nedokážu v souvislosti s tak významným obdobím opustit myšlenku, že by žáci měli mít rámcovou představu o základních událostech a souvislos...

Zachránil nebo zničil Napoleon Bonaparte ideály francouzské revoluce? To je otázka, kterou jsem položila svým žákům ve snaze uchopit Napolena Bonaparte trochu jinak. Metodika plynule navazuje  na aktivity z tohoto příspěvku . Tento můj pokus o badatelskou hodinu se inspiroval dvěma zdroji - jednak to byla aktivita na jednom z workshopů Post bellum , kdy jsme ve skupinkách skládali s žáky časovou osu a dál s informacemi pracovali. Dále se mi poslední dobou děsně líbí krátká animovaná videa z Ted-Ed, proč?  jsou krátká a animovaná nejsou povrchní, naopak kladou dobré otázky (nebo na ně odpovídají) vzhledem k délce jsou rychle předabovaná Právě video Historie versus Napoleon mě v podstatě přivedlo k badatelské otázce. Předesílám, že metodika je na dvě hodiny - pokud je budete mít spojené tím lépe, většinou ale takové štěstí nemáme, takže rozdělím metodiku na první a druhou část. TIP: Některá videa z Ted-Ed mají v popisku videa odkaz na celou lekci se zajímavými otázkami, které ...

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Historie všedního dne ve středověku je dozajista lákavé téma, které nabízí spoustu možných aktivit. Věřím, že dnešní článek se dočká mnoha zajímavých doplnění z vaší strany. Já sama mám stále ještě v šuplíku pár nerozpracovaných nápadů, které čekají na to, až se jim pověnuji.  1) Jak se žilo ve středověku (videa) Existuje několik hezkých dokumentů, které byste mohli využít.  Jak to viděl středověk (BBC)  Zabývá se čtyřmi tématy - Moc , Víra , Vědomosti , Sex . Samozřejmě, jako u všech dokumentů, se nevyhne určitým zjednodušením. Ale samotné pojetí, kdy se snaží zmíněná témata nahlížet skutečně dobovou perspektivou, si zaslouží ocenit. Všechny díly jsem zkrátila přibližně na 15 minut a ideální použití bych viděla pro práci ve čtyřech skupinách ( aktivitu jsem zkoušela před 3 roky s ještě nezkrácenou verzí, takže je to spíše návrh) : žáci si vyberou téma, které je zajímá - tím vzniknou skupiny (nutno pohlídat rovnoměrné rozložení) z každé skupiny by se podívali na dokument...