Jak vyučovat romské dějiny?

Tento příspěvek chci napsat již delší dobu, inspirací k němu byl především workshop Prameny k romským poválečným dějinám Mgr. Renaty Berkyové z Pražské fóra pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) na Letní škole ÚSTR 2020, o rok později jsem si zvolila tematicky podobný workshop Památník Lety u Písku: kurátorský workshop vedené Annou Míškovou a Dušanem Slačkou z Muzea romské kultury.

Romské dějiny bývají dlouhodobě opomíjeným tématem ve výuce našich dějin - pravděpodobně učíte o pronásledování Romů během 2. světové války, ale zapojení romských dějin do širšího kontextu bývá pro učitele problém. Je nabíledni proč - těžko učit poučeně o tématu, který nás nikdo neučil (ani na VŠ). Pokud pracujete s dalšími didakticky zajímavými zdroji, než které vám představím v tomto příspěvku, budu moc ráda, když se o ně s námi podělíte.

Budoucí podoba exteriéru Památníku v Letech u Písku (zdroj)

Nabídnu vám metodiku, kterou mi Renata Berkyová laskavě svolila zveřejnit a ještě mi k ní poskytla doplňující informace. 

Oč jde?

Jedná se o skupinovou práci, při níž se žáci seznámí s archivními materiály, z nichž zjišťují základní informace, aniž by museli číst hutné shrnující texty. Jednoznačnou didaktickou výhodou bude určitě, že:

• žáci o tématu pravděpodobně vůbec nic nevědí, takže v hodině bude důležitý prvek pátrání po záhadě
• žáci pracují s historickými prameny

Slovy Renaty Berkyové, je dobré "předložit žákům materiály, nechat je na ně působit (dojem, odhad roku, kontextu, osob apod.) pak je společně rozebírat a následně podat výklad, k jakému období se materiály vztahují, v jakém historickém kontextu (případně podat doplňující informace k osudům lidí, kteří z pramenů hovoří)."

Samozřejmě je nutné, abyste si přiložené materiály nejprve sami prostudovali a vhodně je zařadili do historického období. Pro přehled o historii Památníku v Letech můžete využít informace z webových stránek Muzea romské kultury zde a zde. 

POSTUP

Rozdělte žáky do 4 skupin, jejich úkolem bude vypátrat, co se stalo. Aby se jim to podařilo, musí vždy prozkoumat přidělený pramen a poznamenat si důležité údaje:

1. Rok z něhož pramen pochází.
2. Co se z pramene dozvěděli.
3. Od koho pramen pochází, co z toho vyplývá?
4. Otázky, které je v souvislosti se zjištěnými informacemi napadají.

Každá skupina dostane na začátku pouze jeden z následujících pramenů (v dostatečném množství kopií pro každého). Jeden ze skupiny zapisuje odpovědi, na které skupina přišla. Zdůrazněte, že podrobný rozbor pramene vytváří pouze tato skupina a od jejich práce se odvíjí porozumění všech ostatních:

• Na zpracování pramene dejte skupinám nejvíce času z hodiny (10-15 minut) (Na posledních 5 minut jsem rozdala do každé skupiny jeden tablet, když chtěli dohledávat informace.)
• Poté spojte 1. a 2. skupinu, 3. a 4. skupinu, ať si navzájem shrnou, na co přišly. (5 minut)
• Dále se spojí 1. a 3., 2. a 4. skupina - zase provedou shrnutí (může být pokaždé jiný mluvčí, ať se vystřídají. (5 minut)
• Pak se znova protočí - 1. a 4., 2. a 3. skupina (5 minut)
• Zatímco se skupiny střídaly, psala jsem chronologický seznam pramenů na tabuli pro jejich přehled.
• Konečně se skupiny vrátí na původní stanoviště a zkusí společně rekonstruovat, co se stalo. (5-10 minut)
• Nechte si závěr hodiny na společné shrnutí, můžete také ukázat, jak to vypadá s památníkem v Letech v současnosti (viz odkazy výše).

Seznam materiálů do každé skupiny (s komentáři ke každému pramenu):

1. Odpověď úřadu v Písku na dopis (nezachoval se) paní Čermákové - přeživší věznění v Letech u Písku, z roku 1980. Úřad odpovídá paní na dotaz, proč se na místě utrpení pase dobytek. 
• Žáci mohou odhadnout, co psala paní Čermáková ve svém dopise, jaká byla její motivace a co se třeba dělo po tom. Mohou taky zjišťovat, zda-li v tu dobu už stál na místě vepřín (byl postaven v roce 1972) apod.
• Je to taky důkaz o tom, že přeživší Romové se (i během komunismu) zajímali o své příbuzné a jejich památku, vyjadřovali nesouhlas apod.
2. Vzpomínka Leona Růžičky z roku 1958 - celé svědectví včetně rozboru si můžete stáhnout zde. (Jde o 10 stránek, ale se spoustou poznámek pod čarou - je dobré dohlédnout na to, aby si to skupina rozumně rozdělila.)
• Vzpomínky Romů na válku, která zdecimovala drtivou většinu rodin a celých společenství, nejsou v československém prostředí samozřejmostí. Naopak, psané texty z pera přeživších Romů jsou i pro historiky velkou vzácností. Takovým je tedy i text Leona Růžičky. Jedním z hlavních důvodů byla především nedůvěra vůči společnosti, v níž žili, strach z opětovného pronásledování...a taky rozhodnutí vytěsnit tuto hrůznou etapu ze života, který začínali odznova
3. film Nezapomeňte na tohle děvčátko z roku 1960
• Režisérem je Miroslav Bárta, jehož manželka byla úzce spjata s rodinou tvrdě postiženou holokaustem Romů - tam byla ta motivace i pro Bártu; nutno dodat, že samotný scénář musel být několikrát předělán po připomínkách komise (více informací o filmu naleznete zde)
4. Memorandum o založení Svazu Cikánů-Romů (1969-1973), v podstatě jediná romská organizace, která mohla vzniknout do roku 1989. Memorandum ke stažení taky zde. Můžete také doplnit videem z ustavujícího sjezdu. 

Pokud byste se rádi zabývali romskými dějinami i v jiných ročnících než v 9. třídě, ideálně k tomu můžete využít metodiku přímo od Sdružení Romea, která je volně ke stažení ZDE.

ZDE najdete aktualizovaný dokument s metodikami a materiály i do dalších předmětů. (Děkuji Marii Smutné za zveřejnění na FCB.)

Co ještě můžete využít?

Třeba zážitkový workshop od Post Bella Velký dům (zatím jsem nestihla vyzkoušet).

S čerstvou vzpomínkou na diskuse během letošní Letní školy ÚSTR ještě přidávám komentář Renaty Berkyové k pojmu "porajmos", který se někdy používá v souvislosti s genocidou Romů během 2. světové války: 

"Označení pro holokaust "porajmos" jako původní romské označení holokaustu je mystifikace - jedná se o uměle vytvořený název, s nímž hodně Romů a samotných přeživších či jejich rodin nesouhlasí, kromě jiného proto, že v některých romských dialektech je sloveso "te poravel" (ze kterého se pojem vytvořil) ve významu třeštit, vyvalovat, ale také i roztahovat. Což může mít někdy vulgární konotace. Toto je pro Romy nepřípustné...." Podrobněji si o celé problematice pojmosloví (vč. samotného slova holokaust) můžete přečíst v jejím článku.

Moc děkuji Renatě Berkyové za možnost zveřejnění i průběžnou konzultaci po mailu. A co vy? Máte nějaké tipy?