Přeskočit na hlavní obsah

Kdo byli Féničané - hravě i badatelsky podle Pavla Žalského

Dělá mi velkou radost sledovat různé neotřelé nápady a směry uvažování o výuce dějepisu. Líbí se mi, když kombinujete starší, známé metody s novými, když zahrnete do hodiny herní prvky, když necháte žáky/ně samotné něco objevit. A přesně taková je hodina Pavla Žalského z FCB skupiny Starší dějiny moderně. 

(Kurzívou jsou v příspěvku přímo metodické pokyny autora lekce.)

Protože se v podstatě jedná o badatelskou hodinu, stojí na jejím začátku otázka:

Kdo byli Féničané?

Jak je dobrý zvykem skupiny, vypukla pod příspěvkem zajímavá diskuse právě o badatelské otázce, především vzhledem k závěrečnému hodnocení. Jiří Karen navrhuje:

Jací byli Féničané?

Na závěr dvouhodinovky budou žáci muset odpovědět 3 přídavnými jmény, která spojí s konkrétním pramenem.

Evokace

Rychlé “vím-sedím”, tj. učitel položí otázku, žáci se hlásí, vyvolaný odpoví a pokud správně, sedne si. Otázky vztahujte k archeologii, k tomu co archeologové hledají, kde hledají apod. V závěru se snažte žáky nasměrovat, kde všude mohou archeologové hledat, většinou začnou hlínou, ale někoho napadne i voda, a to je můstek pro další aktivitu.

Postup

1) Mořští archeologové 

Žákům je oznámeno, že se stávají archeology mořského institutu pro výzkum Féničanů, jejichž společnost mají více poznat. Rozdělí se do skupin, každá skupina představuje jeden tým institutu. Všichni si do sešitu zapíší otázku “Kdo byli Féničané?” a podnadpis aktivity “archeologické nálezy”:
  • Následně vyráží na chodbu, kde jsou poházené kartičky s artefakty, z každého týmu by měl pokaždé vyrazit někdo jiný; při pohybu na chodbě musí být ticho a na jeden nádech (neb jsou pod vodou…a taky se vedle učí). 
  • Týmy udělají seznam svých objevů (žáci si mohou artefakty při sepisování i navzájem ukazovat či vyměňovat), na tabuli pak vytvoříme společný seznam toho, co týmy nalezly. V závěru aktivity si pak každý napíše, co může o Féničanech usoudit na základě nálezů.
Pozn.: artefakty ze hry pokrývají široké spektrum života Féničanů - výjevy lodí, obchodníků, obchodní komodity, náboženské sošky, fénická abeceda (její význam je dobré krátce vyzdvihnout - my jsme zkoušeli různá písma v úvodu do starověku, takže povědomí již měli) + v artefaktech chybí znázornění otroků, nicméně je dobré je zmínit. 

2) Města a kolonie 

Učitel žáky upozorní na to, že Féničané žili ve svých městských státech, ale nevytvořili velkou říši. Skupiny získají mapy (viz níže) z nichž si mají k dalšímu podnadpisu aktivity “mateřská města a kolonie” vypsat příklady měst z mapy. 
S pomocí této a předcházející aktivity mají žáci odpovědět též na otázky: 
  • Proč se Féničané pravděpodobně vydávali na moře a nestali se např. zemědělci jako jiné starověké kultury? 
  • Proč zakládali kolonie?

3) Obchodní síť ve Středozemním moři

Každá skupina dostane kartičku s názvem fénického mateřského města nebo kolonie (je také možnost pro pestrost přidat i jiná starověká města u Středozemního moře z té doby). 
Dále potřebujete klubíčko vlny - každá skupina svoji barvu. V prostoru se ve třídě rozmístí tak, aby to odpovídalo zhruba geografickému rozložení na mapě. Učitel zadává žákům z různých měst kam mají doplout.
  • Žák, který drží cedulku, drží i konec vlny a další člen skupiny člen skupiny “pluje” s vlnou k cíli. Po chvíli vznikne propletená síť znázorňující možné obchodní trasy a vazby mezi fénickými městy a koloniemi. 
  • Předposledním krokem je vrátit se “s lodí” do domovského přístavu, poslední krok po ukončení aktivity je smotat klubíčko. Před ukončením aktivity by žáci měli popsat, co všechno Féničané na těchto trasách mohli vozit a proč + je možné dávat otázky “kolik měst jste navštívili?” atd.

4) Naplánuj si obchodní plavbu

Každý žák obdrží slepou mapu Středozemního moře k nalepení do sešitu, jejich cílem je naplánovat trasu obchodní cesty + popsat s čím budou obchodovat (+ úkol navíc: nakreslit fénickou loď).

Na závěr žáci odpovídají na úvodní otázku (dle vaší volby), měli by svá tvrzení opřít o konkrétní poznatky/prameny.

Já na závěr přidávám k dispozici tematický článek z Časostroje, třeba vám u aktivity ještě v lecčems pomůže. 

Díky moc Pavlovi Žalskému za promakanou aktivitu. Už se těším, až ji letos vyzkouším.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco