Přeskočit na hlavní obsah

Josef Toufar badatelská dvouhodinovka s prameny, zázrakem a rozvíjením historické gramotnosti (od Kamila Činátla a Čeňka Pýchy)

Ne Letní škole ÚSTR 2022 jsem si splnila dlouhodobý osobní dluh a konečně se přihlásila na workshop ke Kamilu Činátlovi a Čenku Pýchovi o Josefu Toufarovi. 

K tomuto známému příběhu totiž existují již dlouho skvělé sešity/materiály v PDF. Jak se mi často stává, dokud nevidím konkrétní nápady, jak s materiály pracovat, nejsem schopná se do toho sama pustit.

Kromě samotných sešitů, ke kterým vás zavede odkaz na výše uvedeném obrázku, je k dispozici podrobná metodika Příběhy jednoho zázraku na Dějepisu21.

Právě když jsem se dostala sem, přemohla mne většinou složitost přípravy a skupinové práce rozfázovaná do jedenácti situací.

Krása materiálů ovšem spočívá především v tom, že si z nich můžeme vybrat. Osobně se chystám rezignovat na hluboký rozbor a zkusím vše stihnout v rámci své dvouhodinovky.

1. Evokace

  • Využila jsem připravenou prezentaci s evokační fotografií J. Palacha a J. Toufara s dotazem, zda žáci uvedené muže znají? 
  • Většinou pár dětí pozná Jana Palacha, nic ale neví o Josefu Toufarovi. (Pokud jste ovšem nehráli hru podle Dany Truksové, pak by se vám asi žák, který byl Toufarem ve hře, ozval jako mně.) 
  • Následoval film o Číhošťském zázraku potřetí pouze do 2:22. Žáky rozhodně zaujme zpráva o zázraku a jsou děsně skeptičtí...
  • Hodinu jsem stavěla na základě workshopu jako badatelskou - tedy hledáme odpověď na otázku Proč zemřel Josef Toufar?

2. Práce v mateřských a expertních skupinách - badatelská část s odkrytím příběhu

Následuje rozdělení do mateřských skupin po 4 žácích - rezignovala jsem na konkrétní role navržené v metodice. 

Mateřské skupiny

  • Cílem každé skupiny bude najít odpověď na badatelskou otázku.
  • Ve skupině rozdejte dvěma žákům list Toufar II./IV. a dalším dvěma list Toufar I./III..
    • Žáci se musí dohodnout, které římské číslo ze svého listu budou zpracovávat, každý z nich totiž půjde na jiné expertní stanoviště (doporučuji napsat římské číslice na tabuli)

Expertní skupiny

  • Na expertních stanovištích na ně bude čekat jeden komiks z materiálů a připravená sada pramenů (doporučuji zalaminovat)
    • Nejprve ať si přečtou komiks a odpoví na otázku na druhé straně pracovního listu (je i z druhé strany komiksu)
    • Teprve poté ať prozkoumají prameny (mám vždy vícekrát, nafasovala jsem postupně na Letní škole).
    • Jako velkou výhodu v práci s prameny vidím to, že:
      1. tematicky se věnují pouze jedné části příběhu
      2. žáci odpovídají dle pramenu pouze na  jednu otázku 

  • při práci s prameny zdůrazňuji dvě zásady:
    • Žáci si musí vždy zkontrolovat datum, z něhož pramen pochází 
    • Žáci si musí vždy zkontrolovat povahu pramene (osobní či úřední, osobní motivace původců pramene)
  • chodím od skupiny ke skupině, kontroluji pochopení a způsob zápisu - každá expertní skupina by si měla být jistá tím, co zjistila, a dojít k nějakému konsensu
  • v této fázi rezignuji na úplné pochopení příběhu, ani to není možné - při návratu do mateřské skupiny doufejme vše "docvakne"

Návrat do mateřských skupin

  • Žáci se seznámí s tím, co vybádali na stanovištích.
  • S pomocí mapy příběhu, kterou jim dám vytištěnou na A5, se snaží sestavit si posloupnost celého příběhu - není cílem, aby si vyplňovali volný list I., II., III. nebo IV., ALE TUTO MAPU.

3. Vážíme příčiny a následky - jedna z historických gramotností Petera Seixase

V druhé hodině se vracím k prezentaci:
  • přehraji dvě videa z dokumentu, který natočili komunisté přímo v Čihošti.
  • poté video o natáčení v kostele a video se Stanislavem Máchou (obé z filmu In nomine patris)
  • pokud žákům bylo něco nejasné, tady by se to mělo propojit a trochu si odpočinou po těžké práci s prameny
Nejzajímavější část z hlediska metodiky, která je vlastně krásná ve své jednoduchosti, je odpověď na badatelskou otázku pomocí vážení příčin smrti Josefa Toufara.

V mateřských skupinách v této fázi dostanou rozstříhaný pracovní list sestavený lektory:
  • díky němu se dozvědí ještě některé okolnosti příběhu (aktivitu Josefa Toufara v dokumentování zázraku, ambici komunistické strany zasáhnout proti kléru)
  • Lístečky a vlastně i trochu časová osa a shrnutí hlavních příčin vedoucích k Toufarově smrti, by jim měly pomoci pochopit to, co jim třeba dosud z pramenů unikalo.
Cílem práce v mateřské skupině bude ovšem odpověď na badatelskou otázku:
  • na A3 papír si nakreslí velký obdélník a ve společné diskusi umísťují nejdůležitější, méně důležité či zcela okrajové příčiny do obdélníku tak, aby ta rozhodující byla uprostřed a okrajová na kraji
  • upozorněte žáky, že na lístečcích jsou někdy příčiny - aktéři, jindy příčiny - okolnosti a i to má různou váhu. Jinými slovy - kdyby byly okolnosti v době zázraku jiné, musel by Toufar zemřít? A naopak, kdyby byl Toufar méně aktivní při mapování zázraku, třeba by i za okolností roku 1949/1950 zemřít nemusel? 🤷‍♀️
  • až budou s výsledkem spokojeni, lístečky nalepí a v závěru druhé hodiny budou skupiny prezentovat svou odpověď ostatním

4. Byl to zázrak?

Předpokládám, že tato otázka bude žákům hlodat v hlavách především - lze opět využít závěrečné video z připravené prezentace z Dějepis21, kde o tom mluví sami pamětníci události:
Jak jsme se s problémem popasovali my na Letní škole, můžete posoudit zde:


Děkuji autorům za možnost sdílení a těším se na vaše postřehy v komentářích.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco