Přeskočit na hlavní obsah

Josef Toufar badatelská dvouhodinovka s prameny, zázrakem a rozvíjením historické gramotnosti (od Kamila Činátla a Čeňka Pýchy)

Ne Letní škole ÚSTR 2022 jsem si splnila dlouhodobý osobní dluh a konečně se přihlásila na workshop ke Kamilu Činátlovi a Čenku Pýchovi o Josefu Toufarovi. 

K tomuto známému příběhu totiž existují již dlouho skvělé sešity/materiály v PDF. Jak se mi často stává, dokud nevidím konkrétní nápady, jak s materiály pracovat, nejsem schopná se do toho sama pustit.

Kromě samotných sešitů, ke kterým vás zavede odkaz na výše uvedeném obrázku, je k dispozici podrobná metodika Příběhy jednoho zázraku na Dějepisu21.

Právě když jsem se dostala sem, přemohla mne většinou složitost přípravy a skupinové práce rozfázovaná do jedenácti situací.

Krása materiálů ovšem spočívá především v tom, že si z nich můžeme vybrat. Osobně se chystám rezignovat na hluboký rozbor a zkusím vše stihnout v rámci své dvouhodinovky.

1. Evokace

  • Využila jsem připravenou prezentaci s evokační fotografií J. Palacha a J. Toufara s dotazem, zda žáci uvedené muže znají? 
  • Většinou pár dětí pozná Jana Palacha, nic ale neví o Josefu Toufarovi. (Pokud jste ovšem nehráli hru podle Dany Truksové, pak by se vám asi žák, který byl Toufarem ve hře, ozval jako mně.) 
  • Následoval film o Číhošťském zázraku potřetí pouze do 2:22. Žáky rozhodně zaujme zpráva o zázraku a jsou děsně skeptičtí...
  • Hodinu jsem stavěla na základě workshopu jako badatelskou - tedy hledáme odpověď na otázku Proč zemřel Josef Toufar?

2. Práce v mateřských a expertních skupinách - badatelská část s odkrytím příběhu

Následuje rozdělení do mateřských skupin po 4 žácích - rezignovala jsem na konkrétní role navržené v metodice. 

Mateřské skupiny

  • Cílem každé skupiny bude najít odpověď na badatelskou otázku.
  • Ve skupině rozdejte dvěma žákům list Toufar II./IV. a dalším dvěma list Toufar I./III..
    • Žáci se musí dohodnout, které římské číslo ze svého listu budou zpracovávat, každý z nich totiž půjde na jiné expertní stanoviště (doporučuji napsat římské číslice na tabuli)

Expertní skupiny

  • Na expertních stanovištích na ně bude čekat jeden komiks z materiálů a připravená sada pramenů (doporučuji zalaminovat)
    • Nejprve ať si přečtou komiks a odpoví na otázku na druhé straně pracovního listu (je i z druhé strany komiksu)
    • Teprve poté ať prozkoumají prameny (mám vždy vícekrát, nafasovala jsem postupně na Letní škole).
    • Jako velkou výhodu v práci s prameny vidím to, že:
      1. tematicky se věnují pouze jedné části příběhu
      2. žáci odpovídají dle pramenu pouze na  jednu otázku 

  • při práci s prameny zdůrazňuji dvě zásady:
    • Žáci si musí vždy zkontrolovat datum, z něhož pramen pochází 
    • Žáci si musí vždy zkontrolovat povahu pramene (osobní či úřední, osobní motivace původců pramene)
  • chodím od skupiny ke skupině, kontroluji pochopení a způsob zápisu - každá expertní skupina by si měla být jistá tím, co zjistila, a dojít k nějakému konsensu
  • v této fázi rezignuji na úplné pochopení příběhu, ani to není možné - při návratu do mateřské skupiny doufejme vše "docvakne"

Návrat do mateřských skupin

  • Žáci se seznámí s tím, co vybádali na stanovištích.
  • S pomocí mapy příběhu, kterou jim dám vytištěnou na A5, se snaží sestavit si posloupnost celého příběhu - není cílem, aby si vyplňovali volný list I., II., III. nebo IV., ALE TUTO MAPU.

3. Vážíme příčiny a následky - jedna z historických gramotností Petera Seixase

V druhé hodině se vracím k prezentaci:
  • přehraji dvě videa z dokumentu, který natočili komunisté přímo v Čihošti.
  • poté video o natáčení v kostele a video se Stanislavem Máchou (obé z filmu In nomine patris)
  • pokud žákům bylo něco nejasné, tady by se to mělo propojit a trochu si odpočinou po těžké práci s prameny
Nejzajímavější část z hlediska metodiky, která je vlastně krásná ve své jednoduchosti, je odpověď na badatelskou otázku pomocí vážení příčin smrti Josefa Toufara.

V mateřských skupinách v této fázi dostanou rozstříhaný pracovní list sestavený lektory:
  • díky němu se dozvědí ještě některé okolnosti příběhu (aktivitu Josefa Toufara v dokumentování zázraku, ambici komunistické strany zasáhnout proti kléru)
  • Lístečky a vlastně i trochu časová osa a shrnutí hlavních příčin vedoucích k Toufarově smrti, by jim měly pomoci pochopit to, co jim třeba dosud z pramenů unikalo.
Cílem práce v mateřské skupině bude ovšem odpověď na badatelskou otázku:
  • na A3 papír si nakreslí velký obdélník a ve společné diskusi umísťují nejdůležitější, méně důležité či zcela okrajové příčiny do obdélníku tak, aby ta rozhodující byla uprostřed a okrajová na kraji
  • upozorněte žáky, že na lístečcích jsou někdy příčiny - aktéři, jindy příčiny - okolnosti a i to má různou váhu. Jinými slovy - kdyby byly okolnosti v době zázraku jiné, musel by Toufar zemřít? A naopak, kdyby byl Toufar méně aktivní při mapování zázraku, třeba by i za okolností roku 1949/1950 zemřít nemusel? 🤷‍♀️
  • až budou s výsledkem spokojeni, lístečky nalepí a v závěru druhé hodiny budou skupiny prezentovat svou odpověď ostatním

4. Byl to zázrak?

Předpokládám, že tato otázka bude žákům hlodat v hlavách především - lze opět využít závěrečné video z připravené prezentace z Dějepis21, kde o tom mluví sami pamětníci události:
Jak jsme se s problémem popasovali my na Letní škole, můžete posoudit zde:


Děkuji autorům za možnost sdílení a těším se na vaše postřehy v komentářích.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...