Cestovatelé v 17. století - využití cestopisu ve výuce 2.0

Jeden z mých prvních příspěvků na blogu již také potřeboval oprášit. Ovlivněna mnoha různými metodami, konečně jsem jej provedla v mírné a snad atraktivnější úpravě. 

Nechtěla jsem se totiž ve svých hodinách vzdát využití citací z dobových cestopisů a ještě k tomu z komplikovaného 17. století. Zároveň je cestování téma, které je vlastně všem žákům blízké a mohou porovnávat své zkušenosti s těmi z dob minulých.

Všechny ukázky jsou z knihy Česká touha cestovatelská: Cestopisy, deníky a listy ze 17. století, která je poměrně snadno sehnatelná, pokud byste chtěli vlastnit přímo její výtisk.

Aktivitu s cestováním jsem více strukturovala a rovnou jsem rozvrhla práci na dvě vyučovací hodiny. Pro celý průběh můžete využít prezentaci.

EVOKACE

V úvodu hodiny žáci pracují samostatně nebo ve dvojicích a postupně se zamýšlí  nad třemi otázkami:

1. PROČ CESTUJEME NYNÍ (co vím)            PROČ CESTOVALI TEHDY (co si myslím)
2. JAK CESTUJEME DNES                             JAK CESTOVALI TEHDY
3. POZITIVA A NEGATIVA DNES                   POZITIVA A NEGATIVA TEHDY

I s tímto úvodem si můžete metodicky pohrát, žáci začnou samostatně, na dalším úkolu pracují ve dvojicích a poslední úkol mohou zpracovat ve větší skupině.

PRŮBĚH HODINY

Následuje část hodiny, kde budeme ověřovat naše předpoklady o cestování v minulosti. Žáci si podle svého vkusu vyberou jeden z následujících cestopisů, které jsem ještě trochu jazykově upravila a zkrátila.

1. Z dobrodružství Šimona Tudecia, pražského studenta, 1656-1659  
Šimon Tudecius, student medicíny, zapsal vzpomínky ze svých cest: „Krátká zpráva o cestě, kterou jsem já, Šimon Alois Tudecius de Monte Galea, vykonal s královnou švédskou Kristinou (dcera Gustava Adolfa) do Francie a s apoštolským vyslancem do Španěl, dále do Levantu a Asie, a o krvavém střetnutí benátského loďstva s úhlavním nepřítelem křesťanů, s Turky.

2. Španělská cesta Ambrože Poděbradského, 1670  
Ambrož Poděbradský pocházel ze Sadské a byl představeným kláštera františkánů ve Skalici na západním Slovensku. Odtud šel přes Brno, Prahu, Řezno a Alpy až do Bayonne ve Francii. Ve Španělsku se pohyboval pouze pěšky, což byl slušný sportovní výkon...

3. Zpráva Jana Ferdinanda Körninga o poslání do země Laponské, 1659-1660  

Jan Ferdinand Körning, Švéd, který přicestoval do Prahy a brzy přestoupil od protestantství ke katolictví při studiu na pražské jezuitské koleji v Klementinu. Byl vysvěcen na kněze a stal se misionářem v Laponsku, které bylo v té době Evropě úplně neznámé.

4. Cesta Jana Laeta-Veselského do Dánska a Anglie, 1637 
Doprovázel zvláštního vyslance od krále Vladislava IV. (polsko-litevský) k dánskému a anglickému králi a stavům Spojeného Nizozemí – výprava nebyla úspěšná. O cestě sepsal tuto zprávu, byl z rodiny duchovního Jednoty bratrské.

K textu mají pouze tyto dva úkoly:

1. přečtěte si vybraný text

2. vyberte zásadní události z vyprávění a opatřete je titulkem

Nechávám žáky zvýrazňovat a psát přímo do textu, který tisknu 2 stránky na jednu.

V další hodině dejte do skupin žáky podle textů, se kterými pracovali. Mají následující úkoly:

1. Sestavte 2 až 3 živé obrazy, dejte jim název dle sebe

2. Kdy se váš vypravěč choval jako turista?

REFLEXE

Mohla by probíhat ideálně v kruhu. Dejte žákům příležitost doptat se na něco z obrazů, které právě zhlédli.

Ideálně by vám měl na závěr zbýt i čas na závěrečné porovnání a návrat k jejich představám před četbou textu (více v prezentaci), což se mi letos nepodařilo.

Tak co, myslíte, že to takto bude lepší?