Přeskočit na hlavní obsah

Vzhůru do Japonska a Číny v 19. století, opět na křídlech komiksu.

Exotická témata žáky vždy nadchnou. V kombinaci s komiksem jsou téměř neodolatelná. V kapitole o postoji mocností k ostatnímu světu v 19. století můžete opět využít část komiksu od Larryho Gonicka. Opiové války a samurajové, koho by to nebavilo!

1) Rozdělte žáky ve třídě na polovinu - všichni žáci dostanou pracovní list společný pro oba komiksy, první polovina dostane komiks k Číně a druhá polovina komiks k Japonsku. Z důvodu úspory papíru většinu dávám do dvojice. Je i vhodné, aby ve dvojici dumali nad otázkami v listu.
Komiks k Číně:
Komiks k Japonsku:
Konečně pracovní list najdete tady. Upozorněte žáky, že k danému komiksu se vztahuje jen polovina pracovního listu (viz nadpisy).
Záleží na tom, jak máte rychlé čtenáře, komiks si poté obě poloviny prohodí a pročtou. Aktivita se vám může protáhnout do další hodiny.

 2) V další hodině využívám pro shrnutí a upevnění poznatků krásný dokument z dílny BBC Dějiny světa: průmyslový věk.  Mám z něj k dispozici zkrácenou verzi zde, týkající se opiových válek v Číně. K Japonsku můžete využít "motivační video" z Posledního samuraje. 

3) Chystáte se létě na historické dílny? Jsem přihlášená na Letní školu ÚSTRu Stopovat dějiny, jejíž součástí je i burza dobré praxe. Uvidíme se tam?

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...
59 komentářů
Další informace

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...
Okomentovat
Další informace

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...
11 komentářů
Další informace