Přeskočit na hlavní obsah

Výdobytky průmyslové revoluce 2.0

Průmyslová revoluce - pro mě osobně fascinující téma, které se mi pořád nedařilo uchopit tak, jak bych si představovala. Prozatím nabízím následující aktivitu, kterou jsem nyní ještě trochu vypilovala a otestuji s žáky v lednu.


Našla jsem totiž šestidílný britský dokument Výdobytky průmyslové revoluce, kde jeden díl má krásných 29 minut. Celý dokument jsem v původní verzi nahrála na YouTube (naštěstí není problém s autorskými právy). Ale i 30 minut je dost, proto chci v hodinách pracovat se zkrácenou verzí, kde má každý díl pouze 20 minut. 

K následující práci budete potřebovat tento pracovní list. Celá aktivita se nese v duchu otázky "Proč došlo k průmyslové revoluci?"

1) V první hodině si společně pustíme první díl (Materiální svět):
  • všichni žáci mají k dispozici 1. stranu z pracovního listu, kde vytvářejí malé myšlenkové mapy dle zadání. K připraveným "problémům doby" si píší nalevo, co bylo potřeba vyřešit a napravo, jak to vyřešili. Nahoru a dolů nad pojmy si mohou psát své vlastní postřehy, jména, nebo nic.

  • v závěru hodiny bych je rozdělila na 8 skupiny podle problémů - každá skupina porovná to, co si zapsala a musí se shodnout na stručné verzi, kterou dojdou ke svému problému zapsat na tabuli.
2) V druhé hodině si žáci pustí samostatně jeden z dílů 2-5, přičemž si vybírají podle svého zájmu z oblastí, ve kterých došlo k největšímu pokroku a vývoji:
  • 2. díl - pracovní podmínky (textil), 3. díl - v pohybu (doprava), 4. díl - medicína, 5. díl - válka, 6. díl - život ve městě
  • při sledování pracují s příslušnou částí pracovního listu, kde mají tabulku se třemi sloupci:
    • v prostředním je problém, který lidé chtěli technologicky vyřešit
    • do levého sloupce si žáci zapisují výhody/nevýhody původního řešení a do pravého sloupce výhody/nevýhody nového řešení
  • v druhé půlce hodiny se sesednou ti, kteří měli stejné téma a podle vyplněné tabulky si prodiskutují výhody a nevýhody daných témat.
  • ve skupinách se rozdělí na ty, kteří dokáží shrnout nevýhody a na ty, kteří dokáží shrnout výhody k dílčím problémům.
3) V poslední hodině bych ráda využila metodu z Moderní didaktiky - panelovou diskusi.
  • Tato část je nejtěžší na uhlídání pro učitele, pokud se chcete vejít jen do jedné hodiny. Doporučovala bych opravdu měřit. Skupiny podle zvoleného tématu prezentují dílčí technologický pokrok s tím, že část skupiny vyzdvihuje nevýhody a druhá část skupiny výhody nového řešení.
  • Žáci v plénu by si zapisovali dílčí otázky během prezentace/diskuse a měli by omezený čas na to, aby je mohli položit.
Ačkoliv se nejedná o žádný převratný nápad, dobové názvy jako spřádací Jenny nebo Bafající ďas pobaví. Dokument dává poutavým způsobem dohromady obecné souvislosti a známé objevy s méně známými událostmi a aspekty všedního života. 

Ale zároveň dokument prezentuje náhled pouze z britské perspektivy a víceméně se drží interpretace průmyslové revoluce jako úspěchu a pokroku. Proto se vyloženě nabízí využít následující aktivitu.

4) Vrhněte se do bádání s metodikou Jiřího Karena:
Na FCB skupině Starší dějiny moderně přidal Jirka hezkou badatelskou hodinu, která poukazuje na odvrácenou stranu průmyslového pokroku. Řekla bych, že se to s předcházející aktivitou hezky doplňuje. Pokládá badatelskou Co všechno změnila průmyslová revoluce?
Pracovní list najdete zde. Všimněte si podrobného návodu pro žáky při práci s karikaturou. Podle slov autora: "Nesmírně pomohlo přidání předznačených odpovědí ke karikaturám. Tohle žáky bavilo a navedlo je to přesně tam, kam jsem chtěl (k analýze a interpretaci symbolického významu karikatur)"
Práce na první části listu probíhala samostatně, karikatury a závěrečný výstup tvořili žáci ve skupinkách. 
Jako naprosto klíčové ale vidí Jirka ve své praxi dávat již v průběhu práce žákům formativní zpětnou vazbu: "Poslední dobou se mi zdá, že se jedná o nejdůležitější aspekt badatelské výuky. Práci hodnotím na známky a žáci se mě doptávají "jestli to mají na jedničku" a já jim ukazuji, kde mají chyby, kde je to třeba vylepšit, kde mají nesmysly. Věnuji tomu třeba 15-20 minut a dávám zpětnou vazbu každému."
Jirka používá k listu dvě videa:

Máte přípravu v šuplíku? Chtěli byste se také podělit? Pište mi na olisekus@gmail.com. Totéž platí pro komentáře, pokud byste je nechtěli zveřejňovat přímo pod příspěvky. Těším se na vaše nápady i konstruktivní kritiku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...