Přeskočit na hlavní obsah

Výdobytky průmyslové revoluce 2.0

Průmyslová revoluce - pro mě osobně fascinující téma, které se mi pořád nedařilo uchopit tak, jak bych si představovala. Prozatím nabízím následující aktivitu, kterou jsem nyní ještě trochu vypilovala a otestuji s žáky v lednu.


Našla jsem totiž šestidílný britský dokument Výdobytky průmyslové revoluce, kde jeden díl má krásných 29 minut. Celý dokument jsem v původní verzi nahrála na YouTube (naštěstí není problém s autorskými právy). Ale i 30 minut je dost, proto chci v hodinách pracovat se zkrácenou verzí, kde má každý díl pouze 20 minut. 

K následující práci budete potřebovat tento pracovní list. Celá aktivita se nese v duchu otázky "Proč došlo k průmyslové revoluci?"

1) V první hodině si společně pustíme první díl (Materiální svět):
  • všichni žáci mají k dispozici 1. stranu z pracovního listu, kde vytvářejí malé myšlenkové mapy dle zadání. K připraveným "problémům doby" si píší nalevo, co bylo potřeba vyřešit a napravo, jak to vyřešili. Nahoru a dolů nad pojmy si mohou psát své vlastní postřehy, jména, nebo nic.

  • v závěru hodiny bych je rozdělila na 8 skupiny podle problémů - každá skupina porovná to, co si zapsala a musí se shodnout na stručné verzi, kterou dojdou ke svému problému zapsat na tabuli.
2) V druhé hodině si žáci pustí samostatně jeden z dílů 2-5, přičemž si vybírají podle svého zájmu z oblastí, ve kterých došlo k největšímu pokroku a vývoji:
  • 2. díl - pracovní podmínky (textil), 3. díl - v pohybu (doprava), 4. díl - medicína, 5. díl - válka, 6. díl - život ve městě
  • při sledování pracují s příslušnou částí pracovního listu, kde mají tabulku se třemi sloupci:
    • v prostředním je problém, který lidé chtěli technologicky vyřešit
    • do levého sloupce si žáci zapisují výhody/nevýhody původního řešení a do pravého sloupce výhody/nevýhody nového řešení
  • v druhé půlce hodiny se sesednou ti, kteří měli stejné téma a podle vyplněné tabulky si prodiskutují výhody a nevýhody daných témat.
  • ve skupinách se rozdělí na ty, kteří dokáží shrnout nevýhody a na ty, kteří dokáží shrnout výhody k dílčím problémům.
3) V poslední hodině bych ráda využila metodu z Moderní didaktiky - panelovou diskusi.
  • Tato část je nejtěžší na uhlídání pro učitele, pokud se chcete vejít jen do jedné hodiny. Doporučovala bych opravdu měřit. Skupiny podle zvoleného tématu prezentují dílčí technologický pokrok s tím, že část skupiny vyzdvihuje nevýhody a druhá část skupiny výhody nového řešení.
  • Žáci v plénu by si zapisovali dílčí otázky během prezentace/diskuse a měli by omezený čas na to, aby je mohli položit.
Ačkoliv se nejedná o žádný převratný nápad, dobové názvy jako spřádací Jenny nebo Bafající ďas pobaví. Dokument dává poutavým způsobem dohromady obecné souvislosti a známé objevy s méně známými událostmi a aspekty všedního života. 

Ale zároveň dokument prezentuje náhled pouze z britské perspektivy a víceméně se drží interpretace průmyslové revoluce jako úspěchu a pokroku. Proto se vyloženě nabízí využít následující aktivitu.

4) Vrhněte se do bádání s metodikou Jiřího Karena:
Na FCB skupině Starší dějiny moderně přidal Jirka hezkou badatelskou hodinu, která poukazuje na odvrácenou stranu průmyslového pokroku. Řekla bych, že se to s předcházející aktivitou hezky doplňuje. Pokládá badatelskou Co všechno změnila průmyslová revoluce?
Pracovní list najdete zde. Všimněte si podrobného návodu pro žáky při práci s karikaturou. Podle slov autora: "Nesmírně pomohlo přidání předznačených odpovědí ke karikaturám. Tohle žáky bavilo a navedlo je to přesně tam, kam jsem chtěl (k analýze a interpretaci symbolického významu karikatur)"
Práce na první části listu probíhala samostatně, karikatury a závěrečný výstup tvořili žáci ve skupinkách. 
Jako naprosto klíčové ale vidí Jirka ve své praxi dávat již v průběhu práce žákům formativní zpětnou vazbu: "Poslední dobou se mi zdá, že se jedná o nejdůležitější aspekt badatelské výuky. Práci hodnotím na známky a žáci se mě doptávají "jestli to mají na jedničku" a já jim ukazuji, kde mají chyby, kde je to třeba vylepšit, kde mají nesmysly. Věnuji tomu třeba 15-20 minut a dávám zpětnou vazbu každému."
Jirka používá k listu dvě videa:

Máte přípravu v šuplíku? Chtěli byste se také podělit? Pište mi na olisekus@gmail.com. Totéž platí pro komentáře, pokud byste je nechtěli zveřejňovat přímo pod příspěvky. Těším se na vaše nápady i konstruktivní kritiku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco