Přeskočit na hlavní obsah

Křižácké výpravy badatelsky podle Romana Göttlichera

Jak už jste si jistě všimli, skupina FCB Starší dějiny moderně nás tu skvěle zásobuje zajímavými a navíc vyzkoušenými nápady. Tentokrát se s námi o svůj nápad podělil Roman Göttlicher, za což mu velmi děkuji. Nápady, se kterými členové skupiny přicházejí, navíc procházejí varem společné diskuse, aby vyšly ještě lepší a nablýskanější.

1) EVOKACE

Jako při každé badatelské výuce, i zde začínáme hodinu otázkou. Naše badatelská by mohla znít (pokud si ji neupravíte):

Kterou kulturu bys hodnotil v té době jako morálně vyspělejší - muslimskou nebo křesťanskou? A proč?  

Pusťte žákům video, pouze do 1:17,  a nechte je zaznamenat do tabulky, proč byl Jeruzalém tak důležitým místem pro všechna tři náboženství v jejich pracovním listu.

2) BADATELSKÁ ČÁST

Žáci budou postupně pracovat se třemi původními texty, které popisují dobytí Jeruzaléma křesťany během první křižácké výpravy. Abyste je nevyděsili velkým množstvím textu - doporučuji dávkovat texty postupně. 

  • Poté, co si přečte každý zvlášť 1. text, zkusí sám odpovědět na otázky a především vypsat z textu citaci, kterou svou odpověď podepře. 
  • Pak můžete dát 2-3 minuty na promluvu se spolužákem a porovnání práce. 
  • Takto postupujte i s druhým textem. 

Před třetím textem je upozorněte, že autorství je jim zatajeno úmyslně a oni je pomocí tvrzení, na která budou odpovídat (ano-ne) zkusí odhalit.

K celé práci dává Roman Göttlicher k dispozici i prezentaci. Na konci najdete, kdo je autorem třetího textu (text jsem naschvál upravila a místo původního "Frankové" jsem dala do šikmých závorek "naši vojáci"- obávám se, že by to už jinak bylo příliš matoucí.)

3) HLEDÁME ODPOVĚĎ NA OTÁZKU

Během samostatné práce žáků si připravte video ze Streamu na čas 4:15 a po dokončení práce s textem jej žákům pusťte do času 7:02. 
  • Doporučuji zastavovat podle otázek v pracovním listu po úsecích.
Nyní by již měli žáci mít dost podkladů k tomu, aby zkusili odpovědět na úvodní otázku v krátkém závěrečném textu. Uvidíte, zda se vám poté nerozproudí nějaká zajímavá diskuse. 

Kdybyste někdo měl navíc někde v záloze nějakou zajímavou tabulku s přehledem vyspělosti arabské a křesťanské kultury v té době (např. porovnat gramotnost, úroveň hygieny, lékařství, kvalita života a bydlení), děsně by se to sem hodilo. Napište mi prosím.

4) JAK POKRAČOVAT? NAPIŠTE S ŽÁKY FIKTIVNÍ KRONIKU!

Na podzim 2021 jsem se zúčastnila setkání v Historickém ústavu AV ČR, kde se konalo setkání historiků, učitelů a metodiků k výuce novověkých dějin. Klube se z toho určitě spousta zajímavých nových podnětů a výhledově snad i metodických materiálů. I samo setkání, které obsahovalo workshopy, bylo přínosné. A nápady létaly kolem dokola. Jeden z nich mě zaujal a myslím, že by i hezky navazoval na badatelskou hodinu. Na rozdíl od ní jsem jej už i vyzkoušela. 

CÍL AKTIVITY: sepsání úryvku z fiktivní dobové kroniky

  1. S žáky jsme určili v rychlém úvodním brainstormingu, co vše si představí, když se řeknou křížové výpravy - většinou vykrystalizují témata jako ZBRANĚ, POČET VÝPRAV A JAK ŠLY ZA SEBOU, PŘÍČINY VÝPRAV, Z POHLEDU MUSLIMŮ, TEMPLÁŘI apod...
  2. Cílem práce ve skupinách je SBĚR ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ K TÉMATU.
  3. Tyto informace mají sloužit k sepsání úryvku fiktivní dobové kroniky, ve které žáci budou psát o daném tématu tak, jako by to zažili na vlastní kůži - nebo mohou být kronikářem, který pracuje s převzatými informacemi.
  4. Hlídejte čas. Nyní bych asi opustila potřebu se s kronikou vyřádit graficky (nebo bych se dohodla s učitelkou výtvarky) a spíš bych žákům pomohla s autorskou perspektivou. Především bych ale odkazovala na práci z badatelské hodiny, kde se skutečnou kronikou pracovali!

Chtělo by to jen vychytat s přípravou materiálů - pracovala jsem s encyklopediemi a tabletem, příště bych to ráda lépe předpřipravila.

5) ÚNIKOVÁ HRA

Využijte už hotovou únikovou hru jako opakování křížových výprav. Ať si po tom bádání a tvoření taky trochu zahrají.

Nezapomeňte se podělit o zkušenosti a nápady v komentářích. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...