Přeskočit na hlavní obsah

Křižácké výpravy badatelsky podle Romana Göttlichera

Jak už jste si jistě všimli, skupina FCB Starší dějiny moderně nás tu skvěle zásobuje zajímavými a navíc vyzkoušenými nápady. Tentokrát se s námi o svůj nápad podělil Roman Göttlicher, za což mu velmi děkuji. Nápady, se kterými členové skupiny přicházejí, navíc procházejí varem společné diskuse, aby vyšly ještě lepší a nablýskanější.

1) EVOKACE

Jako při každé badatelské výuce, i zde začínáme hodinu otázkou. Naše badatelská by mohla znít (pokud si ji neupravíte):

Kterou kulturu bys hodnotil v té době jako morálně vyspělejší - muslimskou nebo křesťanskou? A proč?  

Pusťte žákům video, pouze do 1:17,  a nechte je zaznamenat do tabulky, proč byl Jeruzalém tak důležitým místem pro všechna tři náboženství v jejich pracovním listu.

2) BADATELSKÁ ČÁST

Žáci budou postupně pracovat se třemi původními texty, které popisují dobytí Jeruzaléma křesťany během první křižácké výpravy. Abyste je nevyděsili velkým množstvím textu - doporučuji dávkovat texty postupně. 

  • Poté, co si přečte každý zvlášť 1. text, zkusí sám odpovědět na otázky a především vypsat z textu citaci, kterou svou odpověď podepře. 
  • Pak můžete dát 2-3 minuty na promluvu se spolužákem a porovnání práce. 
  • Takto postupujte i s druhým textem. 

Před třetím textem je upozorněte, že autorství je jim zatajeno úmyslně a oni je pomocí tvrzení, na která budou odpovídat (ano-ne) zkusí odhalit.

K celé práci dává Roman Göttlicher k dispozici i prezentaci. Na konci najdete, kdo je autorem třetího textu (text jsem naschvál upravila a místo původního "Frankové" jsem dala do šikmých závorek "naši vojáci"- obávám se, že by to už jinak bylo příliš matoucí.)

3) HLEDÁME ODPOVĚĎ NA OTÁZKU

Během samostatné práce žáků si připravte video ze Streamu na čas 4:15 a po dokončení práce s textem jej žákům pusťte do času 7:02. 
  • Doporučuji zastavovat podle otázek v pracovním listu po úsecích.
Nyní by již měli žáci mít dost podkladů k tomu, aby zkusili odpovědět na úvodní otázku v krátkém závěrečném textu. Uvidíte, zda se vám poté nerozproudí nějaká zajímavá diskuse. 

Kdybyste někdo měl navíc někde v záloze nějakou zajímavou tabulku s přehledem vyspělosti arabské a křesťanské kultury v té době (např. porovnat gramotnost, úroveň hygieny, lékařství, kvalita života a bydlení), děsně by se to sem hodilo. Napište mi prosím.

4) JAK POKRAČOVAT? NAPIŠTE S ŽÁKY FIKTIVNÍ KRONIKU!

Na podzim 2021 jsem se zúčastnila setkání v Historickém ústavu AV ČR, kde se konalo setkání historiků, učitelů a metodiků k výuce novověkých dějin. Klube se z toho určitě spousta zajímavých nových podnětů a výhledově snad i metodických materiálů. I samo setkání, které obsahovalo workshopy, bylo přínosné. A nápady létaly kolem dokola. Jeden z nich mě zaujal a myslím, že by i hezky navazoval na badatelskou hodinu. Na rozdíl od ní jsem jej už i vyzkoušela. 

CÍL AKTIVITY: sepsání úryvku z fiktivní dobové kroniky

  1. S žáky jsme určili v rychlém úvodním brainstormingu, co vše si představí, když se řeknou křížové výpravy - většinou vykrystalizují témata jako ZBRANĚ, POČET VÝPRAV A JAK ŠLY ZA SEBOU, PŘÍČINY VÝPRAV, Z POHLEDU MUSLIMŮ, TEMPLÁŘI apod...
  2. Cílem práce ve skupinách je SBĚR ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ K TÉMATU.
  3. Tyto informace mají sloužit k sepsání úryvku fiktivní dobové kroniky, ve které žáci budou psát o daném tématu tak, jako by to zažili na vlastní kůži - nebo mohou být kronikářem, který pracuje s převzatými informacemi.
  4. Hlídejte čas. Nyní bych asi opustila potřebu se s kronikou vyřádit graficky (nebo bych se dohodla s učitelkou výtvarky) a spíš bych žákům pomohla s autorskou perspektivou. Především bych ale odkazovala na práci z badatelské hodiny, kde se skutečnou kronikou pracovali!

Chtělo by to jen vychytat s přípravou materiálů - pracovala jsem s encyklopediemi a tabletem, příště bych to ráda lépe předpřipravila.

5) ÚNIKOVÁ HRA

Využijte už hotovou únikovou hru jako opakování křížových výprav. Ať si po tom bádání a tvoření taky trochu zahrají.

Nezapomeňte se podělit o zkušenosti a nápady v komentářích. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco