Přeskočit na hlavní obsah

Metodika s vyrobenou hrou Albi - Státy v 17./18. století

Už se vám to v praxi určitě také stalo:
  • Hodiny vymýšlíte skvěle vychytanou přípravu na hodinu, kde aplikujete všechny možné didaktické postupy, jste zvědaví, jak to ve třídě dopadne, a.... je to totální neúspěch... Hodiny práce můžete hodit za hlavu.
  • Jindy nestíháte, nemáte inspiraci, tak rychle něco vymyslíte a říkáte si, no, nemusím být vždycky za hvězdu. Pak v hodině překvapeně sledujete, že vaše "odfláknutá" hodina má úspěch, a nevěřícně vrtíte hlavou..
Prostě a jednoduše, někdy je méně více. Dnes bych vám ráda nabídla takovou jednoduchou dvouhodinovou přípravu k vývoji významných států v 17. století. (V dějinách Ruska a Pruska se jde až do 18. století - tradičně se tato látka takto probírá kvůli kontinuitě.)

Začalo to tak, že jsme s jednou třídou vyráběli a vymýšleli hru typu Albi-hra v kostce (už ji jsem zde na blogu zmiňovala). Žáci hru vyrobili a já ji zase upravila do graficky čitelné podoby ke stažení zde. (Je nutné tisknout 2 stránky na jednu, pak jednoduše přehnete a zalaminujete.)
Následující rok jsem tedy měla připravenou hezkou herní aktivitu, která je ale spíše procvičovací.

Nyní k tomu jednoduchému nápadu:
1) Protože má každá země vytvořené 3 karty (Anglie, Francie+Prusko, Rusko), rozdělila jsem třídu na skupiny po třech. (Hru mám ve dvojím exempláři, aby pak samotné hraní lépe odsýpalo). A každá skupina dostala jednu zemi, tudíž každý člen skupiny jednu jinou kartu. Jejich úkolem bylo s pomocí karet zjistit informace do pracovních listů zde. (Doporučuji vytisknout listy 2 stránky na jednu a oboustranně - vznikne vám tak jedna volná strana, za kterou mohou list přilepit do sešitu a přehnout na polovinu.)
2) Když doplnili své informace, řekli si ve skupině navzájem to, co zjistili a ostatní si podle toho doplnili zbylé informace k tématu.

3) Poté si museli najít partnera z jiné skupiny a s tím si navzájem vysvětlili odpovědi na otázky svého tématu, aby si mohli doplnit další část listu. Většinou to přirozeně řeší tak, že si celá skupina (Anglie) sedne k celé skupině (Rusko). Je to efektivnější.
Když jim trochu hlídáte čas, dá se to stihnout za hodinu, maximálně trochu přetáhnete do té další. Finta tkví samozřejmě v tom, že informací je na kartě málo, takže to méně čtivé žáky neodrazuje. Dále tím, že si informace navzájem vysvětlují, tak se je i učí.

VARIACE:
Po dvojím vyzkoušení jsem hodinu začala evokací - hraním následujících tří černých historek:

(Jak se hrají najdete zde.)
Před každou historkou jsem jim jen řekla, že je např. z Ruska v 17. století. Následně si vybírali, kterou zemí by chtěli začít a pokračovali jsme s pracovními listy viz bod 1) a 2) výše.

Můžete také využít krátká videa, pokud některé skupiny skončí dříve (sousedili jsme s počítačovkou, ale tablety se sluchátky by to také vyřešily). Mají cca 7  minut.

4) Konečně v další hodině rozdělíte žáky do dvou skupin a dáte jim k dispozici všechny karty a kostku. 
TIP: Osvědčilo se mi hrát následujícím způsobem:
Každý ve skupině si vezme jednu kartu, měřič času odměří 1 minutu na čtení, pak všichni kartu otočí na stranu s otázkami a jeden hráč hodí jednou kostkou např. číslo 3. To znamená, že všichni budou postupně odpovídat na otázku číslo 3. Na papír se jmény hráčů se zapisují body za správné odpovědi.
Poté si všichni vezmou novou kartu (nebo si pošlou dokola ty, co měli v ruce).

Komu to nestačí, může využít únikovku od Vlaďky Blaschke z FCB Únikové hry ve školství. Díky za sdílení!

👉odkaz k vlastním úpravám najdete zde (musíte si vytvořit kopii souboru)

Více o únikovkách najdete v tomto v článku na blogu.

Nemáte nějaký jednoduchý, účinný nápad v šuplíku? Sem s ním, metodiky z letní školy už došly... Pokud se necítíte na sdílení nápadů, komentujte pod příspěvky, co vám fungovalo, co jste vylepšili a posunuli dál!

Komentáře

  1. To je skvělý materiál! Děkuji Vám za něj :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, dejte vědět, jak to fungovalo ve třídě. Nebo pokud vás napadne jiné využití 🙂..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco