Metodika s vyrobenou hrou Albi - Státy v 17./18. století

Už se vám to v praxi určitě také stalo:

• Hodiny vymýšlíte skvěle vychytanou přípravu na hodinu, kde aplikujete všechny možné didaktické postupy, jste zvědaví, jak to ve třídě dopadne, a.... je to totální neúspěch... Hodiny práce můžete hodit za hlavu.
• Jindy nestíháte, nemáte inspiraci, tak rychle něco vymyslíte a říkáte si, no, nemusím být vždycky za hvězdu. Pak v hodině překvapeně sledujete, že vaše "odfláknutá" hodina má úspěch, a nevěřícně vrtíte hlavou..

Prostě a jednoduše, někdy je méně více. Dnes bych vám ráda nabídla takovou jednoduchou dvouhodinovou přípravu k vývoji významných států v 17. století. (V dějinách Ruska a Pruska se jde až do 18. století - tradičně se tato látka takto probírá kvůli kontinuitě.)

Začalo to tak, že jsme s jednou třídou vyráběli a vymýšleli hru typu Albi-hra v kostce (už ji jsem zde na blogu zmiňovala). Žáci hru vyrobili a já ji zase upravila do graficky čitelné podoby ke stažení zde. (Je nutné tisknout 2 stránky na jednu, pak jednoduše přehnete a zalaminujete.)
Následující rok jsem tedy měla připravenou hezkou herní aktivitu, která je ale spíše procvičovací.

Nyní k tomu jednoduchému nápadu:
1) Protože má každá země vytvořené 3 karty (Anglie, Francie+Prusko, Rusko), rozdělila jsem třídu na skupiny po třech. (Hru mám ve dvojím exempláři, aby pak samotné hraní lépe odsýpalo). A každá skupina dostala jednu zemi, tudíž každý člen skupiny jednu jinou kartu. Jejich úkolem bylo s pomocí karet zjistit informace do pracovních listů zde. (Doporučuji vytisknout listy 2 stránky na jednu a oboustranně - vznikne vám tak jedna volná strana, za kterou mohou list přilepit do sešitu a přehnout na polovinu.)
2) Když doplnili své informace, řekli si ve skupině navzájem to, co zjistili a ostatní si podle toho doplnili zbylé informace k tématu.

3) Poté si museli najít partnera z jiné skupiny a s tím si navzájem vysvětlili odpovědi na otázky svého tématu, aby si mohli doplnit další část listu. Většinou to přirozeně řeší tak, že si celá skupina (Anglie) sedne k celé skupině (Rusko). Je to efektivnější.
Když jim trochu hlídáte čas, dá se to stihnout za hodinu, maximálně trochu přetáhnete do té další. Finta tkví samozřejmě v tom, že informací je na kartě málo, takže to méně čtivé žáky neodrazuje. Dále tím, že si informace navzájem vysvětlují, tak se je i učí.

VARIACE:

Po dvojím vyzkoušení jsem hodinu začala evokací - hraním následujících tří černých historek:

(Jak se hrají najdete zde.)
Před každou historkou jsem jim jen řekla, že je např. z Ruska v 17. století. Následně si vybírali, kterou zemí by chtěli začít a pokračovali jsme s pracovními listy viz bod 1) a 2) výše.

Můžete také využít krátká videa, pokud některé skupiny skončí dříve (sousedili jsme s počítačovkou, ale tablety se sluchátky by to také vyřešily). Mají cca 7  minut.

K Ludvíkovi XIV., k Petru Velikému a k anglické revoluci.

4) Konečně v další hodině rozdělíte žáky do dvou skupin a dáte jim k dispozici všechny karty a kostku. 
TIP: Osvědčilo se mi hrát následujícím způsobem:
Každý ve skupině si vezme jednu kartu, měřič času odměří 1 minutu na čtení, pak všichni kartu otočí na stranu s otázkami a jeden hráč hodí jednou kostkou např. číslo 3. To znamená, že všichni budou postupně odpovídat na otázku číslo 3. Na papír se jmény hráčů se zapisují body za správné odpovědi.
Poté si všichni vezmou novou kartu (nebo si pošlou dokola ty, co měli v ruce).

Nemáte nějaký jednoduchý, účinný nápad v šuplíku? Sem s ním, metodiky z letní školy už došly... Pokud se necítíte na sdílení nápadů, komentujte pod příspěvky, co vám fungovalo, co jste vylepšili a posunuli dál!