Hravá dějeprava

Tento příspěvek chci napsat již delší dobu, inspirací k němu byl především workshop  Prameny k romským poválečným dějinám Mgr. Renaty Berkyové z Pražské fóra pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)  na Letní škole ÚSTR 2020, o rok později jsem si zvolila tematicky podobný workshop Památník Lety u Písku: kurátorský workshop  vedené Annou Míškovou a Dušanem Slačkou z Muzea romské kultury. Romské dějiny bývají dlouhodobě opomíjeným tématem ve výuce našich dějin - pravděpodobně učíte o pronásledování Romů během 2. světové války, ale zapojení romských dějin do širšího kontextu bývá pro učitele problém. Je nabíledni proč - těžko učit poučeně o tématu, který nás nikdo neučil (ani na VŠ). Pokud pracujete s dalšími didakticky zajímavými zdroji, než které vám představím v tomto příspěvku, budu moc ráda, když se o ně s námi podělíte. Budoucí podoba exteriéru Památníku v Letech u Písku ( zdroj ) Nabídnu vám metodiku, kterou mi Renata Berkyová laskavě svolila zveřejnit a j...

Třicetiletá válka - téma, ke kterému je podnětů nepočítaně. Za tři roky jsem vyzkoušela další možnosti, a starší článek se zaslouží vylepšení... EVOKACE Ptám se:  Jaké znáte nejdelší války? Na úvod do problematiky ráda využívám video Habsburkové 3 - válka která změnila svět . Pracovní list k celému dokumentu  zde . Dokument má 26 minut, ale v rámci úvodu se díváme jen na prvních 18  minut. Takže si zvládnete v hodině o zobrazených událostech i podiskutovat a list zkontrolovat. Žáci tak získají předběžný přehled. Pokud máte možnost s dětmi pracovat samostatně na PC , můžete poté (či místo výše zmíněného) využít i Dějiny udatného českého národa díly 59 - 65 . Pracovní list ke stažení zde . Ať už zvolíte jednu nebo druhou variantu, je vhodné na závěr hodiny provést v posledních 10 minutách BRAINSTORMING s otázkou - Co vše bychom mohli/chtěli o tak dlouhé válce vědět/zjišťovat? poslední dobou raději to, co chci zachovat do dalších hodin, zapisuji přímo do nové prezentace...

V dnešním článku vám s radostí sdílím další nápad z vašich řad. Tentokrát od Jiřího Karena. Podrobná příprava, kterou můžete prostě vzít a rovnou použít, je plánována na 2 vyučovací hodiny (ideálně v kuse). 1) Oč jde? Jedná se o badatelsky pojatou hodinu , při níž žáci pracují s opravdu různorodými zdroji informací , na jejichž základě se snaží odpovědět na otázku v našem nadpise. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti , prostě značka ideál. Celou podrobnou přípravu k vytištění do hodiny najdete zde . Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit.  Při samotné výuce můžete použít i připravenou prezentaci . Musím říct, že tento princip využívání prezentací, které neslouží jako podklad k vašemu výkladu, ale tvoří osu badatelské hodiny (stejně ji využila i Pavla Nawratová ve své hodině o atentátu ) mi dává smysl a určitě se chystám prezent...

Přicházím s inspirací z vašich řad. Pavla Nawratová nelenila a poslala mi krásně zpracovanou hodinu k atentátu v Sarajevu. S jejím laskavým svolením si to nenechám pro sebe a dostáváte to v plen. Speciálně věnujeme všem, kteří nestihli probrat 1. světovou válku na konci 8. třídy stejně jako já. Ale zase už jsem vše, co si právě budete číst, vyzkoušela letos v deváté třídě a je to super! Hodina je postavena na principu EUR (skladba hodiny dle kritického myšlení) a prvcích formativního hodnocení. Celou hodinu vás bude provázet prezentace  (vč. zdrojů na konci), ale díky autorce můžete využít i podrobný metodický plán: 1) EVOKACE Slide 1 Já:  Znáte hru černé historky? Jednu takovou hru si zahrajeme. Žáci se ptají, já provádím snos toho, co o situaci uhodli správně. Snos ne necháme být, neříkám, zda na to přišli, nebo ne, vracíme se k němu až ke konci hodiny a ověřujeme naše domněnky. Slide 2 2) FÁZE UVĚDOMĚNÍ Slide 3 Spustí se automaticky nahrávka s nahranou první částí textu , z...

Prázdniny rychle utekly, ale když je zakončuje tak skvělá akce, jako Letní škola ÚSTR v DOXu, člověk se na konec prázdnin dokonce i těší. Jak vidno z názvu, tentokrát jsme se vážně dost zapotili, protože jsme si jako dějepisáři kladli otázky takříkajíc na tělo: 1) Podle čeho rozhodujeme, co považujeme v historii za důležité? 2) Můžeme se z dějin poučit? 3) A jak vlastně máme minulost využívat k tomu, abychom žili lépe současné životy? Jak vidíte, byl to masakr... Naštěstí nás v tom naši patroni z ÚSTR nenechali a provedli před Letní školou vlastní důkladnou analýzu zahraničních dějepisných kurikul v Kanadě, Austrálii, Velké Británii nebo Německu, aby nás do workshopových diskusí inspirovali precisně formulovanými myšlenkami. Zde jsou: K minulosti se vztahujeme vždy z našeho současného pohledu. V různých dobách a situacích jsou tak různé události a témata z minulosti považovány za významné. Každé pojednání o minulosti obsahuje skryté nebo otevřené hodnocení K minulosti se nevztahujeme j...

Píšu asi letošní poslední větší příspěvek, doufám, že se bude hodit. K tématu nástupu Habsburků k moci se mi totiž nashromáždila již slušná řádka materiálů. Ve škole předtím probíráme náboženskou reformaci, pokud byste přemýšleli, kam to nejlépe vklínit... 1) Celé téma začínám krátkým videem o nástupu Habsburků k moci v Evropě . Pracovní list se zaměřuje především na rodokmen a rodinné vztahy.  K dokumentu je pracovní list ke stažení ZDE .  Využívám toho, že je list tak krátký a vše si znovu společně projdeme, přičemž doplním zajímavosti (např. jak Jana Aragonská převážela svého mrtvého manžela v kočáře, atd...)  Žáci také zkouší dedukovat, kdo další se mohl mocenského vzestupu Habsburků v Evropě obávat, lze také zmínit (viz předcházející téma reformace) tradiční bigotní katolictví Španělska, potažmo princů Ferdinanda a Karla, a z toho plynoucí snahy rodu bránit římsko-katolickou církev. 2) V další hodině nás čeká  komiks z Larryho Gonnicka a téma  nizozemského...

Jak jsem již naznačila, při psaní příspěvků k dějinám 20. století se budu hodně opírat o již existující zdroje, nápady a weby. V případě dnešního příspěvku se tedy bude jednat spíše o rozcestník různých nápadů, které při probírání 1. světové války využívám. Je na vás, jestli je využijete ve stejném pořadí, nebo vás osloví jen některé z nich. 1) Využijte nápady z metodického sborníku ASUD - Inspirace č. 15 k 1. světové válce , který je ke stažení zde . Velmi ráda využívám rozbory karikatur, které zasvěcují do příčin 1. světové války. Např. s těmito, podrobnosti naleznete ve sborníku.   2) Po rozboru karikatur se věnujeme vypuknutí války. K atentátu v Sarajevu existuje zpracovaná metodika a pracovní na Stream.cz - Slavné dny/list zde . Nebo využijte super hodinu od Pavly Nawratové zde . 3) Pro snadnou orientaci v událostech 1. světové války ráda využívám následující pracovní list, při jehož vyplňování žáci pracují s dobovými fotografiemi a informace si třídí skrze práci s lis...