V dnešním článku vám s radostí sdílím další nápad z vašich řad. Tentokrát od Jiřího Karena. Podrobná příprava, kterou můžete prostě vzít a rovnou použít, je plánována na 2 vyučovací hodiny (ideálně v kuse).
1) Oč jde?
Jedná se o badatelsky pojatou hodinu, při níž žáci pracují s opravdu různorodými zdroji informací, na jejichž základě se snaží odpovědět na otázku v našem nadpise. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti, prostě značka ideál. Celou podrobnou přípravu k vytištění do hodiny najdete zde.
Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit.
Při samotné výuce můžete použít i připravenou prezentaci. Musím říct, že tento princip využívání prezentací, které neslouží jako podklad k vašemu výkladu, ale tvoří osu badatelské hodiny (stejně ji využila i Pavla Nawratová ve své hodině o atentátu) mi dává smysl a určitě se chystám prezentace takto v budoucnu využívat více.
POSTUP
1) Žáci nejprve zkoumají obraz "Columbus Landing". Ptáme se jich:
Co vás k tématu důsledku zámořských objevů napadá? Jaké mohly mít důsledky?
2) Poté se podíváte společně na 3-minutový dokument Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku (12. 10. 1492)
Vypište z videa 5 klíčových slov.
3) Následuje práce s texty.
V prvním si mají žáci zakroužkovat 2 fakta, která považují za důležitá:
"Věkem zámořských objevů je míněno období od začátku 15. století do poloviny 16. století. Během těchto 150 let bylo podniknuto mnoho zámořských cest a učiněno hodně nových objevů. Evropané přicházeli do kontaktu s jinými společnostmi a jejich kulturami. Plavby po moři přinesly mnoho nových zeměpisných objevů, které přispěly mimo jiné k přesnějšímu vypracování map (středověké mapy světa byly pouze symbolickými schématy) a důkazy o tom, že země je kulatá a ne plochá."
A ve druhém mají vyhledat další důsledek zámořských plaveb:
"Kolem roku 10 000 př. n. 1. existovalo tisíce oddělených navzájem nepropojených světů (říše Inků, Aztéků) a v roce 1450 už jich zbylo jen několik. Během tří set let propojili Evropané všechny ostatní doposud izolované světy. Svět Andských indiánů se zhroutil, když španělští conquistadoři v roce 1532 rozdrtili říši Inků. V roce 1606 na australském kontinentu přistáli první Evropané a od britského obsazení (1788) byl i tento odlehlý kout spojen s globálním společenstvím. O patnáct let později založili Angličané první osadu v Tasmánii, a tak se do sféry evropského vlivu dostává i poslední nezávislý svět. Vzniká jedná globální propojená planeta." (Volně podle Y. N. Harari, Sapiens)
Ptáme se: Jak byste popsali tento DŮSLEDEK zámořských výprav?
4) Dáváme k dispozici další dva obrázky a žáci zkouší odvodit, k čemu dalšímu vedly zámořské objevy.
5) Následuje práce s textem o tom, jak Evropané vnímali domorodé obyvatele:
„...že dokonalým právem Španělé vládnou těmto barbarům Nového světa a přilehlých ostrovů, kteří jsou v moudrosti, rozumu, mravech a lidství méněcennější než Španělé, stejně tak jako děti jsou méněcennější než dospělí, ženy podřadnější než muži. Liší se, jako se lidé divocí a krutí liší od lidí laskavých, jako velmi nestřídmi od těch zdrženlivých, a říkám, jako se liší opice od lidí. Jaká lepší a prospěšnější věc by se mohla přihodit těmto barbarům, než že budou podrobeni panství těch, jejichž moudrost, počestnost a zbožnost je promění z barbarů v lidské bytosti, které teprve pak budou hodny tohoto oslovení; v civilizované lidi, pokud mohou takovými být; z tupců a chlípníků v lidi počestné a prosté; z bezbožníků a služebníků ďábla v křesťany oddané opravdovému Bohu?" (autor: Juan Ginés de Sepúlveda, 1547)
Tentokrát žáci po přečtení rozhodují o správnosti následujících tvrzení:
a) Považovali Evropané Indiány za sobě rovné? ANO/NE
b) Autor si myslí: „Indiáni se liší od Evropanů tak, jako se opice liší od lidí.“ ANO/NE.
c) Autor si myslí: “Indiáni jsou podřadní barbaři, a proto nad nimi nesmí Evropané vládnout.” ANO/NE
6) Po kritickém zhodnocení přístupu Evropanů k původnímu obyvatelstvu následuje "tipovačka"
Když v roce 1492 připlul do Ameriky Kryštof Kolumbus, žilo podle odhadů historiků na území dnešních Spojených států asi 4-10 milionů původních obyvatel. Tento počet klesl - v důsledku infekčních nemocí zavlečených Evropany a brutálního zacházení - do roku 1900 na méně než (tipněte si, odhadněte)
a) 2 milióny
b) 500 tisíc
c) 300 tisíc
7) Nechybí ani práce s mapou (ze Světových dějin lidstva 2)
Tato mapa Ameriky ukazuje, že zámořské objevy vedly k…………..
8) Dále žáci sledují i vzájemné obohacení obou kontinentů, kdy mají vepsat do následujících kolonek, odkud daná potravina/zvíře/nemoc pochází.
Vyberte z následujících a zařaďte do kolonky (Pište např. A – 5, 8,7 atd.). U některých vám pomůže mapka.
1. kolo, 2. kůň, 3. kukuřice, 4. rajčata, 5. pšenice, 6. kakao, 7. fazole, 8. dobytek, 9. krocan, 10. železo, 11. ananas, 12. brambory, 13. abeceda, 14. syfilis (nemoc), 15. neštovice, 16. bavlna
A) Z Evropy do Ameriky: B) Z Ameriky do Evropy:
Měli by Američané slavit Kolumbův den?
Kritéria textu:
- musí obsahovat minimálně 3 důsledky zámořských výprav (k čemu vedly výpravy)
- musí obsahovat 1 pozitivní důsledek a 1 negativní důsledek
- text je souvislý, není v odrážkách
- odpovídá na otázku
Jak vidno, materiálu i nápadů jsme od Jiřího Karena dostali spoustu a já mu za to velmi děkuji. Dodatkem mě napadá, že by šla hodina pojmout i skupinově, kdy by každý člen skupiny pracoval s jedním či dvěma dílčími zdroji, vzájemně by si informace shrnuli do závěrečné tabulky (viz příprava) a text už by psal každý sám. Dokážu si představit, že v takovém případě by šla příprava zvládnout v jedné hodině.
Kdo by rád měl k nápadům ze starších dějin přímý přístup, nepřehlédněte na FCB skupinu Starší dějiny moderně, jíž je Jiří správcem (snad vás vpustí).
Dobrý den, chystám se hodinu Jiřího Karena zítra zkusit se třídou. Ale, protože mám ráda aktivitu ve výuce, nachystala jsem si pracovní list takto: 1, a 2, - každý sám. 3. a 4. jsem přepsala na A a B a dostane každý na střídačku jiný text - v něm mám najít důležítá slova a formulovat důsledek. A 5.,7.,9.,10. - jsem si vyzvěčovala každé na jeden list a chci využít metodu 4 rohů, v každém rohu jeden úkol a budou chodit skupinky ke každému úkolu s papírekem či sešitem. A pak poslední úkol, zase každý sám za sebe. Jsem zvědavá, jak se nám zadaří. Každopádně děkuji za materiál. Silvie
OdpovědětVymazatDobrý den, děkuji za materiál do hodiny.
VymazatChtěla bych nahodit jednu otázku - ač já sama materiál považuji za metodicky výborný, setkala jsem se s odporem studentů - protože oni to považují za příliš jednoduché, ne do hloubky jdoucí atd. Já to vyhodnocuji tak, že se jim stýská po "frontálce", po výkladu učitele, během nějž by mohli pasivně poslouchat, "spát" či si pod lavicí hrát s telefonem. Myslím, že se setkávám s odporem z dvojího důvodu - nutím studenty pracovat a nemám po ruce jednoznačné řešení. Přitom přes jasná kritéria závěrečného textu se často potkávám s tím, že je studenti nejsou schopní dodržet.
Potkali jste se s takovým jevem? A jak ho řešíte? Ustupujete tlaku a míváte frontální výuku, střídáte badatelský styl s frontálním, nebo...? Díky za odpověď!
Dobrý den, děkuji moc za tento příspěvek. Přiznám se, že frontální výuku opravdu už téměř nevyužívám. Přijde neefektivní, ale na rovinu vám píši, že spousta mých "cílů", které si před hodinou kladu, pravidelně ve třídě "vybouchne" a já pak zuřivě přemýšlím, co udělat příště jinak. To se děje neustále, je to důvod, proč často na blogu nějakou starší metodiku úplně předělám. Nyní k vašemu dotazu a učitelské frustraci, což pravidelně řešíme i na FCB skupině Vzájemné učení+, která je na badatelskou metodu zaměřená. Když pominu nějaké aktuální naladění třídy, do kterého vstupuje spousta proměnných, tak bych vypíchla to, že novou metodu (např. badatelskou) se učí jak učitel, tak žáci. Opravdu vidím velký rozdíl ve třídách, kde s ní začínám, ve třídách, kde ji znají již dva-tři roky. Rozdíl sleduji i u sebe. U badatelských hodin mi nejvíce funguje dobře si pohlídat evokaci a aktualizaci tématu. Když to vezme většina třídy za své - jako skutečně zajímavý problém k řešení - je napůl vyhráno. Někdy i pomůže, když si to roztáhnu raději do dvou hodin a nechám je, aby se do tématu skutečně ponořili. Dalším důležitým bodem je hodnocení - může jim připadat, že badatelka jim nepomáhá v přípravě na klasický test, a tudíž tomu nechtějí věnovat pozornost (o hodnocení by to tu bylo na dlouho, ale moji žáci vědí, že to, co dělají v hodině, je to, za co je hodnotím). Konečně pestrost - střídám různé metody a badatelská je jen jedna z nich. Takže se neokouká. Doufám, že to pomůže. Nevzdávejte to, má to smysl. Možná vám pomůže, že moji šesťáci si musí zvykat i na to, že v hodinách hrajeme hry 😅.
OdpovědětVymazatDěkuji za odpověď a povzbuzení!
VymazatNo, já nejsem nijak odrazená, naopak mě beznadějně "zkazila" studia dějepisu na FFUK, semináře Kamila Činátla apod. Já bych nejradši frontální výuku nepoužívala - ne že bych považovala fundované vyprávění o tématu za špatné (naopak), ale mám totální zkušenost, že studenti to nevyhledávají a nezaujme je to. Badatelsky pojaté hodiny mi přijdou nejvhodnější právě proto, že zapojí studenty do práce a rozvíjejí jejich "čtenářskou" gramotnost, v podstatě zde nehrají roli rozdílné úrovně vědomostí studentů (což by mi u výkladu přinášelo ten důsledek, že větší část studentů se nudí, protože se nechytá; jednotlivci jsou velmi kritičtí a chytají mě za každé slovo) a zapojit a "ukázat" se může každý, byť každý může vyvodit jiný závěr, a další a další.
Jen jsem trochu znejistěla, jestli je běžný celkem častý krach hodiny (dost možná vyvolaný rebelujícími jednotlivci, ostatní to třeba baví...?) a odpor studentů.
Při čtení vaší odpovědi mě napadla pěkná strategie spojit se s učiteli, kteří používají pravidelně při hodinách různé výukové metody, byť učí jiný předmět, a odkazovat se v dané třídě na jejich hodiny - a oni na mé ("To přece znáte od paní učitelky té a té...").
Snad mi prominete, že jsem se rozepsala, jsou to takové úvahy, co mi táhnou hlavou, spíš než hotové názory. A děkuji za tip na fb skupinu, podívám se na ní.
Přeju vše nejlepší!
Jojo, krach hodiny je obvyklá věc a jak se s tím vyrovnat a nezhroutit se, to je věčný úděl učitelování. Zároveň to může být dost subjektivní dojem. Tak jen dva příběhy za všechny. Při online rozhovoru s komisí GTP.CZ během finálového klání mi skutečné vrásky udělala jen jedna otázka: "Pověděla byste nám o nějaké hodině, která se Vám v poslední době opravdu povedla?" No, zůstala jsem na ně zírat a nesměle jsem řekla, že z posledních 3 měsíců se mi žádná taková úžasná hodina nevybavuje (bezva odpověď od finalistky, že?). Předtím asi jo, ale to už zmizelo v propadlišti mé paměti. A za druhé - to je takové hezké nastavení učitelské mysli mé kamarádky a skvělé učitelky Lídy Bajerové: "Hele, když se ti povede nadchnout a předat cíl hodiny jednomu žákovi z celé třídy. Tak to už je úspěch. Je to povedený přenos jeden na jednoho. Když jich víc než jeden, je to bonus navíc." To mi teda dost pomáhá. Všechny je prostě oslovit nedokážeme.
Vymazat