Hravá dějeprava

Zdravím všechny do zavřených domovů a posílám sílu vesmíru, trpělivost a pevnou imunitu! Zvykáme si všichni těžko, o tom není pochyb. Velkou útěchou je v každém případě online prostor. Roušky už všichni máme povinně a zkusili jsme různá propojení s žáky i kolegy. Že méně je více už teď víme asi všichni. Přístup se mění nejen škola od školy, ale i učitel od učitele. Všichni máte určitě známé s dětmi momentálně školou nepovinnými, že? Takže to slyšíte v různých verzích také: dává nám moc úkolů/ nedává nám žádné úkoly známkuje/neznámkuje nerozumím tomu, jak jim to mám vysvětlit? A doporučení z MŠMT, abychom pouze opakovali, asi půjde použít jen na 1. stupni a v devátých ročnících.... CO POMÁHÁ: 1) Domluvte se s kolegy. Zároveň se ale se svými kolegy nemáte potkávat, že? Takže mě zaujala i tahle možnost: Whereby Ale špatně nevypadá ani Zoom  - vyzkoušení je právě v procesu. Rozhodně byl přenos lepší než přes Messenger... Co máte vyzkoušeno vy? 2) Zadávejte práci p...

Dnes vám nabízím materiál, který můžete jako obvykle využít různým způsobem. Já sama jsem jej zatím používala jako opakování, ale příští rok jej chci určitě pojmout následujícím způsobem. Jedná se o pexetrio vytvořené na míru k dějinám vědy a umění ve starověkém Řecku. Sada je opravdu velká, po několika vyzkoušení doporučuji následující postup: 1) Z celého balíčku si vytvořte několik menších sad a v každé namíchejte karty ze všech témat. řecký pantheon architektura  sochařství a malířství základy vědy filozofie a sport Je totiž nereálné, že by si žáci dokázali zahrát celé pexetrio najednou. Doporučuji rozdělit do tří nebo čtyř menších sad. 2) Žákům dejte na výběr, podle svého zájmu se tak rozdělí do skupin, v nichž dostanou danou část karet jejich úkolem je s pomocí učebnice, popř. internetu či encyklopedií, které máte k dispozici, sestavit trojice dohromady pokud máte rychlé žáky v určité skupině, ať zjistí ke svému pojmu nějakou zajímavost navíc každý ze skupiny...

Už se vám to v praxi určitě také stalo: Hodiny vymýšlíte skvěle vychytanou přípravu na hodinu , kde aplikujete všechny možné didaktické postupy, jste zvědaví, jak to ve třídě dopadne, a.... je to totální neúspěch... Hodiny práce můžete hodit za hlavu. Jindy nestíháte, nemáte inspiraci, tak rychle něco vymyslíte a říkáte si, no, nemusím být vždycky za hvězdu. Pak v hodině překvapeně sledujete, že vaše "odfláknutá" hodina má úspěch, a nevěřícně vrtíte hlavou.. Prostě a jednoduše, někdy je méně více. Dnes bych vám ráda nabídla takovou jednoduchou dvouhodinovou přípravu k vývoji významných států v 17. století. (V dějinách Ruska a Pruska se jde až do 18. století - tradičně se tato látka takto probírá kvůli kontinuitě.) Začalo to tak, že jsme s jednou třídou vyráběli a vymýšleli hru typu Albi -hra v kostce (už ji jsem zde na blogu zmiňovala). Žáci hru vyrobili a já ji zase upravila do graficky čitelné podoby ke stažení zde . ( Je nutné tisknout 2 stránky na jednu, pak jedno...

Doufám, že jste si přes Vánoce odpočinuli a cíleně nedělali nic, co by souviselo se školou, stejně jako já. Vracím se k vám tentokrát s metodikou, kterou laskavě poskytl další kolega z Letní dílny ÚSTR. Opět plní zadání práce s historickým pramenem. Žáci dostanou k dispozici následující pramen (Zdroj: Dějiny a současnost 11/2009, s. 29): A zodpoví samostatně do sešitu na následující otázky: Vysvětlete vlastními slovy, proč nemohla dcera adresáta dopisu studovat? Jak se asi podle vás odvíjely další osudy dívky, které bylo znemožněno další studium? Co byste v této situaci udělali vy? Dále své odpovědi diskutují metodou "snowball sampling" - tedy nejprve ve dvojicích, potom ve čtveřicích. Dojdou ve skupině ke konsensu, který prezentují ve společné diskusi třídy. Z odpovědí, které žáci napsali na 3. otázku, vytvořil Radek Kotlaba následující přehled: Třináct (45% celkového počtu) z nich by přijalo nastalou situaci a smířili se s ní, sedm (24%) se pokusilo ...

Jak název napovídá, tento příspěvek navazuje na již publikovaný článek k roku 1848 a věnuje se nekonečně dlouho vládnoucímu Františku Josefu I. Bylo by škoda, kdyby si žáci jeho osobu (pokud vůbec) spojovali pouze s obrazem staříka vyhlašujícího 1. světovou válku, když je jeho životaběh plný lákavých zajímavostí... Povídání o Františku Josefu nejde zahájit jinak než úryvkem ze hry Lijavec Divadla Járy Cimrmana (máte-li něco lepšího, prosím do komentářů 👇). Na okraj metodická poznámka než video pustíte - nevím, jak vám, ale nám obraz prezidenta vedle tabule nevisí, takže tato generace žactva často neví, že to byl svého času úzus (či povinnost). Je dobré se o tom zmínit předem. Následující aktivita je opět převzata z metod rozvoje čtenářské gramotnosti a jako zdroj mi posloužil časopis Časostroj (12/2017, s. 8-11) - ke stažení zde .  Variantu příhodnější k tisku (stejná velikost kartiček) pro nás vytvořila a sdílela Dana Truksová - najdete ji zde  -  a moc jí za...

Přicházím s první vlaštovkou převzatých a laskavě poskytnutých metodik. V rámci letní školy v DOX jsem si vybrala seminář Obrazy války  u Čeňka Pýchy z ÚSTR. Šla jsem tam úmyslně, protože tento konkrétní výukový web Dějepisu 21 znám již delší dobu, ale potřebovala jsem nějaký metodický nápad. Tamtadadá - zde jeden máte: Aktivita se týká tří tematických oblastí - NĚMECKÝ VOJÁK, HOLOKAUST, ODSUN. Osobně bych ji zařadila až poté, co žáci budou mít přehled o událostech 2. světové války. 1) Žáky rozdělte do tří skupin (ideální je max. počet 4 lidi ve skupině, takže pokud máte více žáků, vytvořte dvakrát skupinu 1, 2 a 3).   Každá skupina potřebuje přístup na PC (na workshopu jsme měli ve skupině k dispozici tablet, což také není varianta k zahození...)  A konečně skupiny dostanou stejný pracovní list: Je vhodné list před samotnou prací projít a vysvětlit, co by měli v každém okénku zapisovat. (Především co myslíte  formální stránkou, tj. že   žáci sledují...

Letošní 10. Letní škola a moje vůbec první dnes skončila a já se s vámi ráda podělím o zážitky a možnosti, které byste mohli využít. V krásném a složitém prostoru DOX jsme měli možnost absolvovat 3 různé workshopy, 2 přednášky a jednu veřejnou diskusi s hvězdným pedagogickým obsazením - Irena Dvořáková (Heuréka), Milan Hejný (H-mat), Jaroslav Pinkas (D-21) a Nina Rutová (Kritické myšlení). Řešily se samé důležité věci, jakkoliv může být následující fotka zavádějící... Letošní ročník nově obsahoval i Burzu dobrých nápadů, kde jsem měla možnost vystoupit s dalšími 9 kolegy a kolegyněmi. Společně jsme prezentovali, jakým způsobem v našich hodinách pracujeme s historickými prameny. Hlavním letošním tématem totiž byl právě historický pramen a možnosti práce s ním, jako se stopou, která nás a především naše žáky dovede k historickému poznání: Nabídka workshopů byla skvělá a výběr pouze tří z nich samozřejmě těžký. Naštěstí jsme mohli po závěrečné diskusi ještě 2 hodiny zůstat v tzv....