Přeskočit na hlavní obsah

Dopis jako historický pramen z 50. let - metodika Radka Kotlaby

Doufám, že jste si přes Vánoce odpočinuli a cíleně nedělali nic, co by souviselo se školou, stejně jako já. Vracím se k vám tentokrát s metodikou, kterou laskavě poskytl další kolega z Letní dílny ÚSTR. Opět plní zadání práce s historickým pramenem.

Žáci dostanou k dispozici následující pramen (Zdroj: Dějiny a současnost 11/2009, s. 29):
A zodpoví samostatně do sešitu na následující otázky:
  1. Vysvětlete vlastními slovy, proč nemohla dcera adresáta dopisu studovat?
  2. Jak se asi podle vás odvíjely další osudy dívky, které bylo znemožněno další studium?
  3. Co byste v této situaci udělali vy?
Dále své odpovědi diskutují metodou "snowball sampling" - tedy nejprve ve dvojicích, potom ve čtveřicích. Dojdou ve skupině ke konsensu, který prezentují ve společné diskusi třídy.

Z odpovědí, které žáci napsali na 3. otázku, vytvořil Radek Kotlaba následující přehled:

Třináct (45% celkového počtu) z nich by přijalo nastalou situaci a smířili se s ní, sedm (24%) se pokusilo řešit situaci v rámci daného systému pokusy o vstup na jiné školy nebo únikem do náhradních aktivit, šest (20,5%) žáků by situaci řešilo emigrací nebo pokusem o ni, dva (7%) žáci vyjádřili ochotu vstoupit do KSČ, případně řešit situaci de facto kolaborací s mocí a jeden (3,5%) žák by byl připraven aktivně vzdorovat a vystavit se dalšímu pronásledování kvůli začlenění do opozice.

Toto rozložení odpovědí mu "připravilo ideálně podmínky pro vysvětlení postojů, které zaujímali obyvatelé Československa k tlaku totalitního systému na jejich život." Podle Radka Kotlaby byl "tento pohled na možnosti jejich rodičů a prarodičů, podpořen vlastní zprostředkovanou zkušeností rozhodování, nakonec nejdůležitějším (nicméně nehodnotitelným) výstupem z celého programu."

Pro nás, kteří s metodikou budeme chtít pracovat, se koneckonců nabízí po diskusi dát žákům dotazník, kde budou muset zaškrtnout jednu z výše uvedených odpovědí. Tak si vytvoříme vlastní třídní statistiku
  • Pokud v hodině využíváte moderní technologie, máte tablety nebo žáci mohou používat telefon, nebojte se využít www.mentimeter.com. Z jednoduchého videa zjistíte, jak na to. V principu jde o to, že žáci zadají na stránkách aplikace kód a potom pracují podle zvoleného typu prezentace. Pokud budou například zde volit odpověď, jejich anonymní volba se objeví na vaší interaktivní tabuli. Zde bych zdůraznila to, že odpověď je anonymní - na druhém stupni se díky tomu žáci mnohem více otevřou. (Za tip na tuto aplikaci děkuji Lence Pobudové).
Pokud zároveň učíte český jazyk, nabízí vám Radek Kotlaba i další možné využití tématu zpracovaného v dějepise. (Pokud češtinu neučíte, nabídněte kolegovi/kolegyni hotovu přípravu na hodinu, třeba to vyjde..)
  • výsledky diskuse a vlastních postojů žáci zpracovali slohovou prací na téma Vyprávění osudů dívky, které znemožnili z kádrových důvodů studovat na gymnáziu nebo Úvaha na téma osobní statečnost versus konformita. Určitě vás napadne i další možnost slohového zpracování...
  • Poslech díla Taylora Kressmana Adresát neznámý, kdy žáci měli jakoukoliv vizuální formou (ale ne souvislým textem) zaznamenávat svoje pocity a dojmy z obsahu. Následně probíhá prezentace záznamů a diskuse k nim. Zde se zase nabízí možnost spojit se učitelem výtvarné výchovy...
Níže si můžete prohlédnout některé výsledky práce při poslechu z hodiny Radka Kotlaby:



Moc děkuji Radku Kotlabovi za ochotu se dělit. Doufám, že bude inspirací pro další čtenáře blogu. Přeji všem šťastné vykročení do Nového roku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco