Přeskočit na hlavní obsah

Dopis jako historický pramen z 50. let - metodika Radka Kotlaby

Doufám, že jste si přes Vánoce odpočinuli a cíleně nedělali nic, co by souviselo se školou, stejně jako já. Vracím se k vám tentokrát s metodikou, kterou laskavě poskytl další kolega z Letní dílny ÚSTR. Opět plní zadání práce s historickým pramenem.

Žáci dostanou k dispozici následující pramen (Zdroj: Dějiny a současnost 11/2009, s. 29):
A zodpoví samostatně do sešitu na následující otázky:
  1. Vysvětlete vlastními slovy, proč nemohla dcera adresáta dopisu studovat?
  2. Jak se asi podle vás odvíjely další osudy dívky, které bylo znemožněno další studium?
  3. Co byste v této situaci udělali vy?
Dále své odpovědi diskutují metodou "snowball sampling" - tedy nejprve ve dvojicích, potom ve čtveřicích. Dojdou ve skupině ke konsensu, který prezentují ve společné diskusi třídy.

Z odpovědí, které žáci napsali na 3. otázku, vytvořil Radek Kotlaba následující přehled:

Třináct (45% celkového počtu) z nich by přijalo nastalou situaci a smířili se s ní, sedm (24%) se pokusilo řešit situaci v rámci daného systému pokusy o vstup na jiné školy nebo únikem do náhradních aktivit, šest (20,5%) žáků by situaci řešilo emigrací nebo pokusem o ni, dva (7%) žáci vyjádřili ochotu vstoupit do KSČ, případně řešit situaci de facto kolaborací s mocí a jeden (3,5%) žák by byl připraven aktivně vzdorovat a vystavit se dalšímu pronásledování kvůli začlenění do opozice.

Toto rozložení odpovědí mu "připravilo ideálně podmínky pro vysvětlení postojů, které zaujímali obyvatelé Československa k tlaku totalitního systému na jejich život." Podle Radka Kotlaby byl "tento pohled na možnosti jejich rodičů a prarodičů, podpořen vlastní zprostředkovanou zkušeností rozhodování, nakonec nejdůležitějším (nicméně nehodnotitelným) výstupem z celého programu."

Pro nás, kteří s metodikou budeme chtít pracovat, se koneckonců nabízí po diskusi dát žákům dotazník, kde budou muset zaškrtnout jednu z výše uvedených odpovědí. Tak si vytvoříme vlastní třídní statistiku
  • Pokud v hodině využíváte moderní technologie, máte tablety nebo žáci mohou používat telefon, nebojte se využít www.mentimeter.com. Z jednoduchého videa zjistíte, jak na to. V principu jde o to, že žáci zadají na stránkách aplikace kód a potom pracují podle zvoleného typu prezentace. Pokud budou například zde volit odpověď, jejich anonymní volba se objeví na vaší interaktivní tabuli. Zde bych zdůraznila to, že odpověď je anonymní - na druhém stupni se díky tomu žáci mnohem více otevřou. (Za tip na tuto aplikaci děkuji Lence Pobudové).
Pokud zároveň učíte český jazyk, nabízí vám Radek Kotlaba i další možné využití tématu zpracovaného v dějepise. (Pokud češtinu neučíte, nabídněte kolegovi/kolegyni hotovu přípravu na hodinu, třeba to vyjde..)
  • výsledky diskuse a vlastních postojů žáci zpracovali slohovou prací na téma Vyprávění osudů dívky, které znemožnili z kádrových důvodů studovat na gymnáziu nebo Úvaha na téma osobní statečnost versus konformita. Určitě vás napadne i další možnost slohového zpracování...
  • Poslech díla Taylora Kressmana Adresát neznámý, kdy žáci měli jakoukoliv vizuální formou (ale ne souvislým textem) zaznamenávat svoje pocity a dojmy z obsahu. Následně probíhá prezentace záznamů a diskuse k nim. Zde se zase nabízí možnost spojit se učitelem výtvarné výchovy...
Níže si můžete prohlédnout některé výsledky práce při poslechu z hodiny Radka Kotlaby:



Moc děkuji Radku Kotlabovi za ochotu se dělit. Doufám, že bude inspirací pro další čtenáře blogu. Přeji všem šťastné vykročení do Nového roku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...