Přeskočit na hlavní obsah

Čerstvé dojmy z Letní školy ÚSTR

Letošní 10. Letní škola a moje vůbec první dnes skončila a já se s vámi ráda podělím o zážitky a možnosti, které byste mohli využít.
V krásném a složitém prostoru DOX jsme měli možnost absolvovat 3 různé workshopy, 2 přednášky a jednu veřejnou diskusi s hvězdným pedagogickým obsazením - Irena Dvořáková (Heuréka), Milan Hejný (H-mat), Jaroslav Pinkas (D-21) a Nina Rutová (Kritické myšlení). Řešily se samé důležité věci, jakkoliv může být následující fotka zavádějící...
Letošní ročník nově obsahoval i Burzu dobrých nápadů, kde jsem měla možnost vystoupit s dalšími 9 kolegy a kolegyněmi. Společně jsme prezentovali, jakým způsobem v našich hodinách pracujeme s historickými prameny. Hlavním letošním tématem totiž byl právě historický pramen a možnosti práce s ním, jako se stopou, která nás a především naše žáky dovede k historickému poznání:
Nabídka workshopů byla skvělá a výběr pouze tří z nich samozřejmě těžký. Naštěstí jsme mohli po závěrečné diskusi ještě 2 hodiny zůstat v tzv. Sborovně, kde jsme se seznámili i s tím, co se do námi zvolených workshopů nedostalo.

Právě nyní oslovuji kolegy z Burzy dobrých nápadů a doufám, že se mi podaří alespoň některého z nich přemluvit, abych vám jejich metodiku prostřednictvím blogu zprostředkovala. Držte nám palce, nápady byly všechny skvělé a originální.

Ale už nyní vás mohu odkázat na zdroje a materiály, které byste mohli využít:

  1. Krátká výkladová videa s vtipnými animacemi a novými souvislostmi, především ke starším dějinám, najdete na kanálu Hrdiny od Solferina. Zatím jsem jen nahlédla, ale už teď se těším, že některá využiji.
  2. K otázce holocaustu můžete využít nabídku Institutu Terezínské iniciativy - putovní výstavu K Anne Frankové. Ale pozor, je třeba včas rezervovat, zájem je prý velký. Zajímavým aspektem je především to, že lektoři proškolí jako průvodce žáky vaší školy, a ti pak provádějí výstavou své spolužáky a veřejnost. 
  3. Webová stránka Socialism Realised je sice v angličtině, určena především pro zahraniční studenty, ale zdroje, které obsahuje, jsou v češtině...
  4. Mezinárodní portál Historiana vám umožní využít historické prameny z již uspořádaných sbírek, ale také vytvořit si svou vlastní lekci s prameny a úkoly na míru. Zatím ji použijete pouze frontálně, ale myslím, že to vůbec nevadí. Stačí se registrovat a vyzkoušet si intuitivní webové rozhraní...
Na závěr pro inspiraci 5 pilířů práce s prameny, jak je pojmenoval Peter Seixas ve své publikaci,
a my se nimi díky ÚSTR mohli seznámit. O takové výstižné shrnutí, na co bychom jako učitelé dějepisu neměli zapomínat, vás nemůžu ochudit:

Jak víme, co víme o minulosti?
1) Historie je interpretací založenou na dedukcích z primárních pramenů, ať už jsou jimi dobové zprávy, nebo další stopy, hmotné pozůstatky či záznamy.

2) Kladení příhodných otázek může učinit z pramene doklad o minulosti.

3) Zkoumání pramenů často začíná ještě dřív, než si je přečteme, protože se nejprve ptáme, kdo a kdy je vytvořil. Z pramenů dále usuzujeme, jaké byly vědomé i nevědomé záměry a hodnoty jejich autorů či tvůrců, jejich celkový pohled na svět.

4) Prameny by měly být analyzovány ve vztahu k historickému kontextu, tj. ve vztahu k podmínkám a názorům, které převažovaly v době jejich vzniku.

5) Dedukce vycházející z jednoho zdroje nemohou sami nikdy obstát. Vždy by měly být ověřeny, tj. potvrzeny na základě informací z dalších zdrojů (primárních i sekundárních).

Krásný začátek školního roku a nezapomeňte odpočívat i během něj...


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...