Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Obrazy války - metodika od Čeňka Pýchy z ÚSTR

Přicházím s první vlaštovkou převzatých a laskavě poskytnutých metodik. V rámci letní školy v DOX jsem si vybrala seminář Obrazy války  u Čeňka Pýchy z ÚSTR. Šla jsem tam úmyslně, protože tento konkrétní výukový web Dějepisu 21 znám již delší dobu, ale potřebovala jsem nějaký metodický nápad. Tamtadadá - zde jeden máte: Aktivita se týká tří tematických oblastí - NĚMECKÝ VOJÁK, HOLOKAUST, ODSUN. Osobně bych ji zařadila až poté, co žáci budou mít přehled o událostech 2. světové války. 1) Žáky rozdělte do tří skupin (ideální je max. počet 4 lidi ve skupině, takže pokud máte více žáků, vytvořte dvakrát skupinu 1, 2 a 3).   Každá skupina potřebuje přístup na PC (na workshopu jsme měli ve skupině k dispozici tablet, což také není varianta k zahození...)  A konečně skupiny dostanou stejný pracovní list: Je vhodné list před samotnou prací projít a vysvětlit, co by měli v každém okénku zapisovat. (Především co myslíte  formální stránkou, tj. že   žáci sledují...

Čerstvé dojmy z Letní školy ÚSTR

Letošní 10. Letní škola a moje vůbec první dnes skončila a já se s vámi ráda podělím o zážitky a možnosti, které byste mohli využít. V krásném a složitém prostoru DOX jsme měli možnost absolvovat 3 různé workshopy, 2 přednášky a jednu veřejnou diskusi s hvězdným pedagogickým obsazením - Irena Dvořáková (Heuréka), Milan Hejný (H-mat), Jaroslav Pinkas (D-21) a Nina Rutová (Kritické myšlení). Řešily se samé důležité věci, jakkoliv může být následující fotka zavádějící... Letošní ročník nově obsahoval i Burzu dobrých nápadů, kde jsem měla možnost vystoupit s dalšími 9 kolegy a kolegyněmi. Společně jsme prezentovali, jakým způsobem v našich hodinách pracujeme s historickými prameny. Hlavním letošním tématem totiž byl právě historický pramen a možnosti práce s ním, jako se stopou, která nás a především naše žáky dovede k historickému poznání: Nabídka workshopů byla skvělá a výběr pouze tří z nich samozřejmě těžký. Naštěstí jsme mohli po závěrečné diskusi ještě 2 hodiny zůstat v tzv....

Jeden pohodový, prázdninový...

Na blogu je rádiové ticho, ale to neznamená, že bych se na děti, potažmo na vás nechystala... V pauzách, když se zrovna neválím u vody: 1) Vychytávám, dolaďuji  různé pracovní listy, na které nebyl během roku čas. Takže nyní skutečně sedí s dokumenty, ke kterým jsou určeny. Co můžete udělat vy? Stačí malinko - když narazíte na překlep, chybu či již nefungující odkaz na mém blogu, dáte mi vědět do komentáře, abych to mohla opravit.  A ještě lépe? Podělíte se v komentáři o své zkušenosti s daným nápadem, jsem přesvědčená, že jste ty moje o dost vylepšili. 2)  Z nashromážděných her/prototypů, které jsme vytvářeli s dětmi během roku , vytvářím vylepšené verze, které čekají na další ročníky i na vás. Máte doma podobné poklady? Podělte se s námi, navzájem si tak ulehčíme a zpříjemníme cestu dalším školním rokem. Vždyť Váš nápad bude moci ožít třeba na druhém konci republiky a díky vám se odehraje na dálku super hodina. 3) Probírám se nashromážděnými materiály...

Konec roku? Nechte si od žáků napsat zpětnou vazbu!

Na závěr roku se ideálně hodí zjistit, jak naše hry a projekty fungovaly. A především, co si o tom myslí samotní žáci. Poslední hodiny dějepisu v roce si už tradičně nechávám pro zpětnou vazbu. Zpočátku to byla nezbytnost, spoustu věcí jsem zkoušela poprvé... Používala jsem tedy jednoduché lístečky, kde z jedné strany žáci hodnotili obsah hodin a z druhé strany můj přístup k sobě. Zpětnou vazbu sebe i kohokoliv jiného žáci dělají neradi. Ačkoliv jsem vybízela k co největší kritice, pouze asi 20 % žáků to brala poctivě a já jsem mohla na základě jejich hodnocení v dalším roce něco změnit. Do toho je třeba vzít v potaz, že neradi píšou. Takže jsem letos jsem konečně vytvořila elektronickou verzi pomocí google formulářů: Zde jsem mohla využít širší škálu nástrojů a do příštích let si formulář určitě ještě vylepším. Možná zapojím i otázky, které by mapovaly, jaký je žák typ z hlediska učení, apod. Vesměs se všichni mnohem více zamysleli a rozepsali a já mám přes prázdniny zase...

Vzhůru do Japonska a Číny v 19. století, opět na křídlech komiksu.

Exotická témata žáky vždy nadchnou. V kombinaci s komiksem jsou téměř neodolatelná. V kapitole o postoji mocností k ostatnímu světu v 19. století můžete opět využít část komiksu od Larryho Gonicka. Opiové války a samurajové, koho by to nebavilo! 1) Rozdělte žáky ve třídě na polovinu  - všichni žáci dostanou pracovní list společný pro oba komiksy, první polovina dostane komiks k Číně a druhá polovina komiks k Japonsku. Z důvodu úspory papíru většinu dávám do dvojice. Je i vhodné, aby ve dvojici dumali nad otázkami v listu. Komiks k Číně: Komiks k Japonsku: Konečně pracovní list najdete tady . Upozorněte žáky, že k danému komiksu se vztahuje jen polovina pracovního listu (viz nadpisy). Záleží na tom, jak máte rychlé čtenáře, komiks si poté obě poloviny prohodí a pročtou. Aktivita se vám může protáhnout do další hodiny. 2) V další hodině využívám pro shrnutí a upevnění  poznatků krásný dokument z dílny BBC Dějiny světa: průmyslový věk .    Mám z něj k dispozici...

Občanská válka v USA s pomocí počítačové hry? Proč ne!

Když jsem byla před 4 lety na semináři ÚSTR o  "Využití počítačových simulací ve výuce humanitních předmětů" , vyzkoušeli jsme si tehdy hlavně novou hru Československo 3889 . (O zkušenosti s ní se ráda podělím v nějakém dalším příspěvku.) Mimo to jsme ale mluvili o dalších již existujících počítačových hrách , které by šlo ve výuce využít. Díky lektorům jsem objevila a začala využívat webovou stránku Mission US , která se věnuje důležitým úsekům amerických dějin. Na stránkách najdete 5 různých her, v nichž se žáci ocitnou v roli přibližně 14-letých postav uprostřed zásadních historických událostí. 1. mise - For Crown or Colony  mapuje události vzniku samostatných USA v roce 1770. Hlavní hrdina se ocitne v Bostonu. 2. mise - Flight to Freedom  je z období předcházejícímu občanské válce v USA a sleduje osudy uprchlé mladé otrokyně. 3. mise - A Cheyenne Odyssey  seznámí děti s tradičním životem původních obyvatel. 4. mise - City of Immigrants sleduje osudy ...

Jak se žilo v 19. století?

Dnes vám nabízím aktivitu na jednu hodinu, kterou připravila v rámci jedné prohlídky k tématu z 19. století Lucie Winklerová (čerpala hlavně z Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století Mileny Lenderové a kol. ) Aktivita je vlastně poměrně jednoduchá, ale krásně funguje a žáky to baví. Počítá se s počtem 12 lidí ve skupině (100 %), takže si musíte poměry náležitě upravit podle počtu dětí ve třídě. Jde o to, že žáky různě seskupujete nebo je necháte hádat a oni "na vlastní kůži" zjišťují, jaké by měli šance a životní podmínky v 19. století. Ideálně hrajte někde ve volném prostoru ve třídě, klidně i venku. Jediné, co budete potřebovat je míček. Z hlediska metody je někdy lepší, když neřeknete, podle čeho je dělíte. Tučně jsou vypsané otázky a témata , kurzívou pokyny pro vás (v uvozovkách, to co přímo můžete říkat/ bez uvozovek, co máte ukazovat), které můžete dávat dětem (upravte si dle svého), normálním písmem jsou odpovědi. 1) Rozvrstvení společnosti (neřík...