Hravá dějeprava

Moje věčné téma. Hry vymýšlíme, vyrábíme, hrajeme, upravujeme a oprašujeme s dalšími ročníky. Stále hledám a vyvažuji PRO a PROTI - kdy ještě máme k danému tématu čas hru vytvářet a kdy by se mi hodila už nějaká hotová a kde ji najít? Vyplatilo by se nám danou hru koupit do školy? Často se mi stává, že na ně v internetových vodách narazím úplně náhodou přes sérii různých klíčových slov a pak jsem to zase já, kdo něco během pedagogických porad vystřihuje a lepí... Ale stojí to za to, žáky to baví a mě koneckonců taky. (Ano, při večírcích vytahuji z šuplíků společenské hry, přiznávám se.) CO SE DĚTI NAUČÍ PŘI VÝROBĚ HRY? +  Pokud hru sami vytváří, detailně poznají daný problém, kterému se během výroby hry věnovaly. +  S ostatními oblastmi se seznámí pomocí už vyrobené hry. + Mohou se vyjádřit i v rámci dějepisu kreativně. - Nevýhodou je časová náročnost, musíte mít téma dobře rozmyšlené, dát žákům už předem na výběr z různých tematických oblastí, připravíte ve wordu ša...

Při úvodu do pravěku se mi osvědčilo pracovat s videy, která jsou k dispozici na webu Khanovy školy . Jsou stručná, jasná, vtipná a přehledná. Většinou bohatě stačí k pokrytí základních znalostí, které by měli žáci o tomto období získat. A co je podstatné, videa jsou krátká!  Konečně se mi podařilo je podařilo předabovat, odkazy níže jdou již na česky mluvená, občas otitulkovaná videa. Originál najdete vždy v popisku videa. Zároveň se při práci s nimi učí pracovat s časovou osou. Jasně, že se jen nebudou dívat na dokumenty... 1) Doporučuji společně zhlédnout nejprve Prolog ,  například na závěr předchozí hodiny (aktivita nevyjde na celou hodinu). Společně vyplníme první část pracovního listu. 2) V další hodině pracují žáci samostatně nebo ve dvojicích u počítače/tabletu s následujícími díly. Do sešitu si budou vytvářet vlastní časovou osu - může být svislá, horizontální či stočená jako had. Důležité je, aby na ni žáci umístili časové údaje s popisem události a ...

Právě jsem absolvovala Letní školu Paměti národa a mimo to, že jsem si užila báječné 4 dny v Broumovském klášteře, jsem se také vrátila s hlavou plnou nápadů, co vše s deváťáky letos podnikneme... K výuce 20. století v současnosti existuje mnohem více zajímavého materiálu, než k veškerým předchozím stoletím dohromady. Proto u mne v sekci 20. století budete nacházet především hodně zajímavých odkazů, případně zkušenosti s reálným provedením těchto nápadů v hodinách. Možná i s nějakým vylepšením. Dnes vás čeká přehled toho, co můžete využít díky skvělé práci týmu POST BELLUM : 1) Využívejte Paměť národa, kde najdete nahrávky pamětníků k jednotlivým obdobím 20. století. Pomocí těchto stránek můžete nechat žáky prozkoumat problematiku obecné historie na konkrétním příběhu jednoho člověka: 2) Určitý filtr pro učitele představuje web My jsme to nevzdali , kde najdete už konkrétní pracovní listy, metodiky a předzpracované zkrácené nahrávky vybraných pamětníků, kteří dobře charakter...

Práce s časovou osou je páteří dějepisného vyučování, ale většinou to bývá nuda... V tomto ohledu bylo pro mne malou revolucí objevení hry Timeline. Existuje několik sad a určitě stojí za to je ve škole mít. Asi pro velkou podrobnost oželíte sadu Hudba a film (pokud tedy neučíte hudebku, jako já), ale zkuste si do školního rozpočtu prosadit následující tři:   Nově se dá sehnat i Timeline pouze z českých dějin. Tu jsem zatím naživo neviděla... Podstata hry je jednoduchá - obsahuje sadu kartiček, z nichž každá má na obou stranách vyobrazenou jednu událost s popiskem, ale jen z jedné strany je i letopočet. Každý hráč má 4 karty otočené stranou bez letopočtu a postupně se snaží umístit je na správné místo do vytvářené časové osy na stole. Na začátku se umístí startovní kartička z vrchu balíčku otočená letopočtem nahoru. V případě, že hráč umístí kartu špatně, musí si vzít jinou z vrchu balíčku. Vyhrává ten, kdo se první zbaví všech karet. Blíže viz návod ve hře. Nemusíte nec...

Tento příspěvek bude poměrně krátký a navazuje na publikovanou hodinu Úvod do dějepisu . Poté co jste žáky nechali samotné i ve skupině vytvořit myšlenkovou mapu toho, co všechno "patří do historie", nechte je nahlédnout do myšlenkové mapy znovu a zeptejte se: ODKUD MOHU ZJISTIT, CO A JAK SE STALO V MINULOSTI? Nepochybuji, že se jim bez výjimky podaří bez problémů vyjmenovat všechny druhy historických pramenů. Vy pouze zapisujete dle druhů do jednotlivých kategorií (hmotné, písemné, ústní, obrazové, zvukové), které si následně žáci zaznamenají do sešitu. Poté, co prameny roztřídíte, zeptejte se KDE SE KTERÝ TYP PRAMENE UCHOVÁVÁ? (muzea, archivy...) Nyní je na Vás, jakým směrem budete hodinu směřovat. Můžete se zastavit u problematiky jednotlivých druhů pramenů: NA JAKÉ NAŠE OTÁZKY NÁM MŮŽE/NEMŮŽE DANÝ PRAMEN ODPOVĚDĚT? (viz myšlenková mapa) zde můžete rozebírat omezení i přínosy jednotlivých druhů pramenů (hmotné k nám promlouvají jinak než písemné, vyzdvihnout ob...

K jiné práci s tradičně nepříliš populární látkou u žáků mě přivedla nyní bohužel již neexistující vizualizace stěhování národů... Protože již není možné se k ní dostat (bez tak byla příliš složitá), vytvořila jsem jednoduchou prezentaci ke stažení:⬇️  Při výrobě jsem využila video  The History of Europe . Nebo můžete využít přehledně zpracované Videovýpisky z dějepisu . Pokud máte s žáky přístup na PC i v hodinách dějepisu (pokud ne, doporučuji to zavést), postup můžete zvolit následující. Každý žák pracuje nejprve samostatně na PC: 1) Do sešitu si zapíše legendu, tj. následující kmeny a poznačí si barvy, kterými je bude zapisovat.  Hunové, Vizigóti, Vandalové, Ostrogóti, Frankové, Anglové/Sasové, a konečně Římané. 2) Žák si spustí prezentaci a postupným klikáním bude sledovat a zaznamenávat změny na  mapu .  Upozorněte žáky, že roky v rámečku se mění a může si je poznamenávat stejnou barvou jako šipku přesunu konkrétního kmene. A připravte se na o...

Tuto aktivitu jsem vyzkoušela již s několika šesťáky a osvědčila se mi. 1. Každý sám si zkusí odpovědět do svého sešitu na tuto otázku:  "Co si představím, když se řekne dějepis?" Připraví se tím na následující skupinovou práci. 2. Rozdělte žáky do skupin, ideálně po třech a společně zkusí do sešitu odpovědět na druhou otázku: "Co všechno se můžu dozvědět při zkoumání dějin?" Snažte se děti povzbudit, ať společně zkusí vymyslet co nejvíce možností. Nic není zakázáno. Můžete použít např. losovátka od Pavlíny Hublové: 3. Postupně každá skupina vždy uvede jeden pojem, ke kterému došla, a tak stále dokola, dokud mají co říct. Zapisujte na tabuli jako myšlenkovou mapu a snažte se držet pohromadě témata, např.: politické dějiny, dějiny všedního dne, dějiny vědeckého pokroku, umění, náboženství, apod... Ve chvíli, kdy začnete psát, je pravděpodobně bude napadat spousta dalších věcí. Měl by vám zbýt čas na to, aby si žáci myšlenkovou mapu načrtli do sešitu. Na...