Přeskočit na hlavní obsah

Post bellum - Příběhy našich sousedů a komiks ve výuce pod vedením Kláry Smolíkové

Právě jsem absolvovala Letní školu Paměti národa a mimo to, že jsem si užila báječné 4 dny v Broumovském klášteře, jsem se také vrátila s hlavou plnou nápadů, co vše s deváťáky letos podnikneme...

K výuce 20. století v současnosti existuje mnohem více zajímavého materiálu, než k veškerým předchozím stoletím dohromady. Proto u mne v sekci 20. století budete nacházet především hodně zajímavých odkazů, případně zkušenosti s reálným provedením těchto nápadů v hodinách. Možná i s nějakým vylepšením.
Dnes vás čeká přehled toho, co můžete využít díky skvělé práci týmu POST BELLUM:

1) Využívejte Paměť národa, kde najdete nahrávky pamětníků k jednotlivým obdobím 20. století. Pomocí těchto stránek můžete nechat žáky prozkoumat problematiku obecné historie na konkrétním příběhu jednoho člověka:
2) Určitý filtr pro učitele představuje web My jsme to nevzdali, kde najdete už konkrétní pracovní listy, metodiky a předzpracované zkrácené nahrávky vybraných pamětníků, kteří dobře charakterizují dané období:
3) Můžete jít ještě dál a objednat si jeden z workshopů, které Post bellum pořádá. Jsou vedeny formou zážitkové pedagogiky, konkrétně strukturovaného dramatu, a budou pro vaše žáky určitě nezapomenutelným zážitkem.
4) Co může být pro vás i vaše děti ovšem nejzajímavější zkušeností, to je samotná práce s pamětníkem. 
  • Můžete se buď přímo zapojit do projektu Příběhy našich sousedů
  • Nebo si prostě můžete prostudovat metodiku/zúčastnit se Letní školy a začít s nahráváním bez pomoci a vnější organizace
KOMIKS VE VÝUCE S KLÁROU SMOLÍKOVOU:
Samostatnou kapitolu Letní školy tvořila přednáška o využití komiksu ve výuce od Kláry Smolíkové:
1) Pokud vás komiks ve výuce zajímá, pravděpodobně budete znát její publikace 

Hodí se je mít ve školní knihovně, využijí je i vaše kolegyně z prvního stupně. Je jich mnohem víc, vybrala jsem to, co se týká dějepisu. Ale skvělé jsou i publikace k otázce knihovnictví a další...

2) Klára ale pořádá i besedy a semináře, pro žáky i učitele. Doporučuji absolvovat a pokud máte ve škole nadšence do komiksu mezi dětmi (věřte, že je to většina, i když to možná ani netušíte), tak i objednat do školy.

3) Pokud chcete komiksy s žáky nejen číst a pracovat s nimi, ale i je dobře vytvářet.Stáhněte si metodickou příručku základních pravidel komiksu, včetně pracovních listů.
A když je řeč o komiksech, nepřehlédněte ani komiksové publikace od Post bellum:
Ještě jsme ve válce a Totální nasazení:


Užívejte léta a nebojte se příspěvky okomentovat. Konstruktivní kritika je vítána...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Francouzská revoluce "naživo" aneb Krvák ve třídě 2.0

Tato metodika je stálicí blogu i mých 8. ročníků a kdo nezkusil, neví oč přichází. Ale (!) dočkává se vylepšení díky skvělému Martinu Friedmannovi z Ivančic, který je "larpákem" a proto vnesl do mého prvotního nápadu zkušenost, krásný dobový font a větší systém. Především ale také rozšířil počet postav tak, aby se dalo hrát i v početnějších třídách.  1) VFR Naživo v hodině aneb Krvák ve třídě Jak všichni víte, rychle se měnící události francouzské revoluce už zamotaly hlavu nejednomu žáku (či učiteli). Měla jsem v hlavě již delší dobu představu zážitkové hodiny, která by se žákům snadno vepsala do paměti. Vždy to mělo úspěch a celá akce zabrala jednu vyučovací hodinu. Mouchy jsou vychytány díky Martinovi F. Oč jde? Jedná se o evokační hodinu k tématu revoluce a změnám, které přinesla. Je žádoucí, aby žáci ideálně skoro nic nevěděli. Každý žák dostane kartu role , podle které se bude chovat, jak budete žáky provádět událostmi revoluce . O vtipné situace během dramatizace není...