Přeskočit na hlavní obsah

Post bellum - Příběhy našich sousedů a komiks ve výuce pod vedením Kláry Smolíkové

Právě jsem absolvovala Letní školu Paměti národa a mimo to, že jsem si užila báječné 4 dny v Broumovském klášteře, jsem se také vrátila s hlavou plnou nápadů, co vše s deváťáky letos podnikneme...

K výuce 20. století v současnosti existuje mnohem více zajímavého materiálu, než k veškerým předchozím stoletím dohromady. Proto u mne v sekci 20. století budete nacházet především hodně zajímavých odkazů, případně zkušenosti s reálným provedením těchto nápadů v hodinách. Možná i s nějakým vylepšením.
Dnes vás čeká přehled toho, co můžete využít díky skvělé práci týmu POST BELLUM:

1) Využívejte Paměť národa, kde najdete nahrávky pamětníků k jednotlivým obdobím 20. století. Pomocí těchto stránek můžete nechat žáky prozkoumat problematiku obecné historie na konkrétním příběhu jednoho člověka:
2) Určitý filtr pro učitele představuje web My jsme to nevzdali, kde najdete už konkrétní pracovní listy, metodiky a předzpracované zkrácené nahrávky vybraných pamětníků, kteří dobře charakterizují dané období:
3) Můžete jít ještě dál a objednat si jeden z workshopů, které Post bellum pořádá. Jsou vedeny formou zážitkové pedagogiky, konkrétně strukturovaného dramatu, a budou pro vaše žáky určitě nezapomenutelným zážitkem.
4) Co může být pro vás i vaše děti ovšem nejzajímavější zkušeností, to je samotná práce s pamětníkem. 
  • Můžete se buď přímo zapojit do projektu Příběhy našich sousedů
  • Nebo si prostě můžete prostudovat metodiku/zúčastnit se Letní školy a začít s nahráváním bez pomoci a vnější organizace
KOMIKS VE VÝUCE S KLÁROU SMOLÍKOVOU:
Samostatnou kapitolu Letní školy tvořila přednáška o využití komiksu ve výuce od Kláry Smolíkové:
1) Pokud vás komiks ve výuce zajímá, pravděpodobně budete znát její publikace 

Hodí se je mít ve školní knihovně, využijí je i vaše kolegyně z prvního stupně. Je jich mnohem víc, vybrala jsem to, co se týká dějepisu. Ale skvělé jsou i publikace k otázce knihovnictví a další...

2) Klára ale pořádá i besedy a semináře, pro žáky i učitele. Doporučuji absolvovat a pokud máte ve škole nadšence do komiksu mezi dětmi (věřte, že je to většina, i když to možná ani netušíte), tak i objednat do školy.

3) Pokud chcete komiksy s žáky nejen číst a pracovat s nimi, ale i je dobře vytvářet.Stáhněte si metodickou příručku základních pravidel komiksu, včetně pracovních listů.
A když je řeč o komiksech, nepřehlédněte ani komiksové publikace od Post bellum:
Ještě jsme ve válce a Totální nasazení:


Užívejte léta a nebojte se příspěvky okomentovat. Konstruktivní kritika je vítána...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...