Přeskočit na hlavní obsah

Post bellum - Příběhy našich sousedů a komiks ve výuce pod vedením Kláry Smolíkové

Právě jsem absolvovala Letní školu Paměti národa a mimo to, že jsem si užila báječné 4 dny v Broumovském klášteře, jsem se také vrátila s hlavou plnou nápadů, co vše s deváťáky letos podnikneme...

K výuce 20. století v současnosti existuje mnohem více zajímavého materiálu, než k veškerým předchozím stoletím dohromady. Proto u mne v sekci 20. století budete nacházet především hodně zajímavých odkazů, případně zkušenosti s reálným provedením těchto nápadů v hodinách. Možná i s nějakým vylepšením.
Dnes vás čeká přehled toho, co můžete využít díky skvělé práci týmu POST BELLUM:

1) Využívejte Paměť národa, kde najdete nahrávky pamětníků k jednotlivým obdobím 20. století. Pomocí těchto stránek můžete nechat žáky prozkoumat problematiku obecné historie na konkrétním příběhu jednoho člověka:
2) Určitý filtr pro učitele představuje web My jsme to nevzdali, kde najdete už konkrétní pracovní listy, metodiky a předzpracované zkrácené nahrávky vybraných pamětníků, kteří dobře charakterizují dané období:
3) Můžete jít ještě dál a objednat si jeden z workshopů, které Post bellum pořádá. Jsou vedeny formou zážitkové pedagogiky, konkrétně strukturovaného dramatu, a budou pro vaše žáky určitě nezapomenutelným zážitkem.
4) Co může být pro vás i vaše děti ovšem nejzajímavější zkušeností, to je samotná práce s pamětníkem. 
  • Můžete se buď přímo zapojit do projektu Příběhy našich sousedů
  • Nebo si prostě můžete prostudovat metodiku/zúčastnit se Letní školy a začít s nahráváním bez pomoci a vnější organizace
KOMIKS VE VÝUCE S KLÁROU SMOLÍKOVOU:
Samostatnou kapitolu Letní školy tvořila přednáška o využití komiksu ve výuce od Kláry Smolíkové:
1) Pokud vás komiks ve výuce zajímá, pravděpodobně budete znát její publikace 

Hodí se je mít ve školní knihovně, využijí je i vaše kolegyně z prvního stupně. Je jich mnohem víc, vybrala jsem to, co se týká dějepisu. Ale skvělé jsou i publikace k otázce knihovnictví a další...

2) Klára ale pořádá i besedy a semináře, pro žáky i učitele. Doporučuji absolvovat a pokud máte ve škole nadšence do komiksu mezi dětmi (věřte, že je to většina, i když to možná ani netušíte), tak i objednat do školy.

3) Pokud chcete komiksy s žáky nejen číst a pracovat s nimi, ale i je dobře vytvářet.Stáhněte si metodickou příručku základních pravidel komiksu, včetně pracovních listů.
A když je řeč o komiksech, nepřehlédněte ani komiksové publikace od Post bellum:
Ještě jsme ve válce a Totální nasazení:


Užívejte léta a nebojte se příspěvky okomentovat. Konstruktivní kritika je vítána...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když se řekne