Přeskočit na hlavní obsah

Hry, hry a zase hry

Moje věčné téma. Hry vymýšlíme, vyrábíme, hrajeme, upravujeme a oprašujeme s dalšími ročníky. Stále hledám a vyvažuji PRO a PROTI - kdy ještě máme k danému tématu čas hru vytvářet a kdy by se mi hodila už nějaká hotová a kde ji najít? Vyplatilo by se nám danou hru koupit do školy?
Často se mi stává, že na ně v internetových vodách narazím úplně náhodou přes sérii různých klíčových slov a pak jsem to zase já, kdo něco během pedagogických porad vystřihuje a lepí...
Ale stojí to za to, žáky to baví a mě koneckonců taky. (Ano, při večírcích vytahuji z šuplíků společenské hry, přiznávám se.)

CO SE DĚTI NAUČÍ PŘI VÝROBĚ HRY?
Pokud hru sami vytváří, detailně poznají daný problém, kterému se během výroby hry věnovaly.
S ostatními oblastmi se seznámí pomocí už vyrobené hry.
+ Mohou se vyjádřit i v rámci dějepisu kreativně.

- Nevýhodou je časová náročnost, musíte mít téma dobře rozmyšlené, dát žákům už předem na výběr z různých tematických oblastí, připravíte ve wordu šablony na kartičky apod. Výsledky práce sami revidujete a formátujete. Viz např. postup práce při hře Timeline zde.
- Hrozí, že se kvůli výrobě hlavní cíl, tj. seznámení se s dějepisným tématem, takříkajíc "ztratí v překladu..."

CO SE DĚTI NAUČÍ PŘI HRANÍ HRY?
Nepapouškují, co jsme jim nadiktovali do sešitu. Musí reagovat samostatně.
+ Učí se přemýšlet v souvislostech a větších celcích, aby dokázaly hrou úspěšně projít.
+ Baví je to.

- Tolik se soustředí na zvolený herní princip, že o historických souvislostech vůbec nepřemýšlí. Forma hry hraje velkou roli.
- Samotné hraní hry sebere dost času.
- Pokud hru využíváte "pouze" pro opakování, musíte nejdřív informace do dětí předtím nějak dostat. Pak vám pravděpodobně bude připadat, že na hraní už nemáte dost času...

Vzhledem k výše nastíněným negativům se opravdu hodí, když už nějaká dobrá hra do dějepisu existuje. Dnešní příspěvek vás seznámí s některými, na které jsem narazila a fungují. Buď si je vytisknete sami, nebo je zakoupíte za poměrně malý peníz, který nezatíží školní rozpočet...
  1. Didaktickým hrám se ve své diplomové práci věnovala Zuzana Poláková. Jako přílohu můžete využít připravená opakovací domina nebo historii českých zemí v otázkách. Práci najdete zde. Hry jsou spíše opakovací, domina se krásně hodila jako opakování předchozího ročníku na začátku letošního roku a půjdou využít stejně na závěr.
  2. Skákavý rébus - hra, která mě zaujala i pro svou nenáročnost při výrobě. Hraje se ve dvojicích, já ji vyzkoušela v týmech (dvojicích). Dobré je, že pokud neodpovíte dobře, hra vás donutí tah zopakovat a správnou odpověď si zapamatovat. Našla jsem skákavý rébus počátkům Přemyslovců zdek třicetileté válce zde. Hry jsou opakovací i učící. Když dvojice hru dohraje, může si prohodit strany a hrát znovu, potká pak otázky, které měl původně soupeř.
  3. Karel IV. - desková hra. Hru jsem si vyzkoušela a určitě ji chci pořídit do školy. Je to klasická deskovka, při které se ale žáci budou učit, ne jen opakovat. Postupují po polích ze startu do cíle, překonávají překážky a zodpovídají otázky ke Karlu IV. a jeho době na kartičkách. Kromě faktických znalostí se v daném herním formátu budou moci i trochu zorientovat v historii všedního dne vrcholného středověku. Systém hry mě svou jednoduchostí a časovou nenáročností zaujal i jako případný model pro výrobu vlastní podobné hry. Dá se sehnat do 250,-. Je až pro 6 hráčů.
  4. Rudolf II. - desková hra. Jde o podobný princip jako u Karla IV., jen legenda je samozřejmě jiná. Kromě života v době Rudolfa II. se seznámí i s renesancí a všedním životem v této době. Cena je opět příznivá do 250,-, hra je až pro 6 hráčů. 

      5. Přemyslovci - desková hra. Další hra od Dina, která je zase trochu jiná. Herní deska je do
     spirály a v různých částech hry platíte různými měnami, podle toho, které se zrovna razí. Na cestě 
     vám také mohou pomáhat karty světců. Samozřejmě nechybí otázky a všednodenní náhody. Cena je 
     podobná jako u předchozích her
A jaké zkušenosti s hrami v dějepisu máte Vy? 
S jakými hrami nejraději pracujete? V této oblasti budu vděčná za sdílení Vašich tipů, nápadů a zajímavých zdrojů...

Komentáře

  1. Kromě Karla IV. a Rudolfa II. vyrábí DINO také hru Přemyslovci. Hra je na podobném principu jako předchozí dvě hry, obsahuje ale méně kartiček s otázkami než Rudolf II., ale obsahuje navíc kartičky s postavami. Zatím nemám s žáky vyzkoušené, ale už se těším až si ji zahrajeme ☺️.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, děkuji, ještě nebyla na světě, když jsem psala příspěvek. Máme vyzkoušeno vše s úspěchem

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco