Přeskočit na hlavní obsah

Timeline - časová osa a co se s ní dá všechno podniknout?

Práce s časovou osou je páteří dějepisného vyučování, ale většinou to bývá nuda... V tomto ohledu bylo pro mne malou revolucí objevení hry Timeline. Existuje několik sad a určitě stojí za to je ve škole mít. Asi pro velkou podrobnost oželíte sadu Hudba a film (pokud tedy neučíte hudebku, jako já), ale zkuste si do školního rozpočtu prosadit následující tři:
 

Nově se dá sehnat i Timeline pouze z českých dějin. Tu jsem zatím naživo neviděla...

Podstata hry je jednoduchá - obsahuje sadu kartiček, z nichž každá má na obou stranách vyobrazenou jednu událost s popiskem, ale jen z jedné strany je i letopočet. Každý hráč má 4 karty otočené stranou bez letopočtu a postupně se snaží umístit je na správné místo do vytvářené časové osy na stole. Na začátku se umístí startovní kartička z vrchu balíčku otočená letopočtem nahoru. V případě, že hráč umístí kartu špatně, musí si vzít jinou z vrchu balíčku. Vyhrává ten, kdo se první zbaví všech karet. Blíže viz návod ve hře.

Nemusíte nechat hrát žáky každého samotného - klidně ať hrají ve dvojicích či v týmech, laická historická diskuse, kam kartičku nejlépe umístit, je na hře to nejpřínosnější.

Co všechno lze s hrou podniknout?
  • OPAKOVÁNÍ - nabízí se samozřejmě jako nejsnazší možnost. Vyrobíte si balíčky podle období namíchané ze všech tří her a můžete touto formou opakovat na konci probraného období.
  • VÝBĚR TÉMATU - hodí se naopak i jako otevření tématu, např. při zpracovávání slavných vynálezů z různých staletí. Žáci si hru zahrají a vyberou si vynálezy, ke kterým zpracují podrobnější informace např. na společnou myšlenkovou mapu jako my zde
  • VÝROBA VLASTNÍ HRY - ZPRACOVÁNÍ TÉMATU - nakonec zjistíte, že hra Timeline není dost podrobná a rozhodnete se si vyrobit vlastní. My jsme to už využili na období Starověkého Řecka a to následujícím způsobem:
Doporučený postup: 
  1. Rozdělte si období na jednotlivé oblasti, např. války a bitvy, politika, umění, vynálezy atd. Bohužel např. historii všedního dne nemůžete použít, protože nemívá přesnou dataci. Není také možné dávat na kartičky rozmezí let, kartička by pak nešla umístit. Proto je lepší zvolit například začátek/konec peloponéské války.
  2. Podle velikosti třídy rozdělte žáky do skupin a každá ať si zvolí jedno téma NEBO nechte žáky volit si témata, a tím se rozdělí do skupin (s tím že hlídáte počet dětí ve skupině a případně jim už navrhnete zvolit jiné téma)
  3. Do třídy přineste kromě učebnic veškerou literaturu, kterou máte k tématu. Tj. encyklopedie, články, atd... Je samozřejmě potřeba také strávit nějaký čas v počítačové učebně, aby žáci mohli vyhledat vhodné obrázky v elektronické podobě.
  4. Finále tkví ve výrobě kartiček, kdy žákům poskytnete šablonu ve wordu a oni vkládají obrázky a popisky. Formátování je pak na vás, ale stejně to musíte zkontrolovat a hru pak můžete využívat i v dalších ročnících. Dejte si pozor na rozměry a doporučuji zvolit jeden rozměr pro obrázky (resp. jeden pro obrázek na šířku a jeden pro obrázek na výšku) a vše pak naformátovat. Výsledek po laminování může vypadat takto:
Šablonu s ideální velikostí kartiček si ve wordu stáhněte zde
Pokud si chcete vytisknout práci našich šesťáků, kterým jsem pomáhala s formátováním, zde najdete přední stranu
a zde zadní stranu karet. Doporučuji vytisknout zvlášť, odstřihnout okraje a přilepit k sobě. Až poté rozstříhat na jednotlivé kartičky a zalaminovat.
  • CO DÁL S TIMELINE? Zatím jsme to nezkoušeli, ale napadlo mě hru ještě lehce obohatit tzv. dovysvětlujícími kartami. Protože na kartičkách časové osy jsou jen názvy událostí, mohli by žáci k ose navíc přikládat vyrobené karty s vysvětlením události/objevu/osobnosti a získat za to nějaké bodové ohodnocení.
Aktualizace 16. 3. 2019:
Vysvětlovací kartičky jsme realizovali letos s další 6. třídou.
Vysvětlující kartičky najdete přední stranu zde, zadní stranu zde.
Hrát se dá různě. Buď tak, jak je naznačeno výše. Nebo se můžete soustředit pouze na souvislosti. Nechte skupinu vytvořit časovou osu z obrázkových kartiček a poté hrát pouze "druhé" kolo s vysvětlivkami.
Napadá vás další využití? Podělte se o ně v komentáři.
Našli jste nějaké chyby? Dejte mi vědět, ať je dám do pořádku.
PS: Nejsem stroj...

Komentáře

  1. Zdravím, já mám udělanou hru na principu BRAINBOX v kostce. Na líci obrázky a stručné údaje, na rubu 6 otázek na informace z lícní strany. Jde to na jakékoli téma.

    Mockrát děkuji za inspiraci.

    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, super. Mám jich tu na tomto principu také pár http://hravadejeprava.blogspot.com/search?q=albi. Máte-li v elektronickém formátu, nechcete se podělit?

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco