V tomto článku se schází několik nápadů z různých zdrojů. Impuls pro sepsání tomu dal Jiří Karen, protože na již mnohokrát zmiňované skupině - Starší dějiny moderně - vypsal výzvu ke sběru zajímavých materiálů k tomuto období. Kromě jeho přispění a úprav se zde pracuje s materiály od Miroslava Velíka. Nápady dále rozvinul Pavel Žalský a já vytahuji pár svých ze šuplíku, protože se to k tomu krásně hodí. Díky, kluci, jde se bádat!
1) Jak fungovala římská republika? Badatelská hodina:
- EVOKACE
- Využijte prezentaci jako průvodce celou lekcí, žáci dostanou pracovní list, který jsem lehce upravila.
- Jako evokace vám poslouží průzkum římské mince a čistý popis toho, co žáci vidí. Když badatelské aktivity proběhnou podle plánu, na konci hodiny se tajemství mince odhalí.
- PRÁCE S TEXTY A OBRÁZKY
- Jde o různorodé postupy práce s textem od úvodního hledání správných výroků, přes popis dalšího obrázku a korekci tohoto popisu na základě přečtení druhého krátkého textu.
- V listu je v další části k dispozici kresba centra Říma právě jako centra demokracie, ale je možné jej vynechat (nebo nechat pro rychlejší žáky), protože přímo k odpovědi na badatelskou otázku nevede.
- Dále žáci pracují na doplnění tabulky zobrazující fungování římské demokracie (doplňují správně pouze zvýrazněná slova v textu)
- ODPOVĚĎ NA BADATELSKOU OTÁZKU
- Konečně by žáci měli být připraveni odpovědět na úvodní otázku a odhalit, co se dělo na minci z úvodu. K tomu jim slouží předpřipravená tvrzení, která je mají navést na zdroj, z něhož své tvrzení odvozují.
2) Jak fungovala římská republika? Variace:
- EVOKACE
- Využijte jako zajímavou evokaci, třeba i na jinou hodinu, tento seznam, který žáci dostanou do skupinek a mají zkusit najít 5 věcí/institucí, které podle nich Římané NEZNALI. Pointa dle autorova nápadu tkví samozřejmě v tom, že znali vše...
- BINGO V PROSTORU
- Pavel Ž. využil hru jako dobré shrnutí pro závěr výše uvedené badatelské hodiny. Je to upravené podpisové Bingo, kde slovy autora aktivity: "každý dostal svoji kartu s popsanou rolí v římské společnosti (patricik, plebejec, konzul, otrok...) a podle toho se měl podepisovat spolužákům do jeho archu (je tam šest polí, např. volený úředník nebo nemá žádná práva apod.). Celkem to frčelo, hlavně hra v závěru byl dobrý shrnující šrumec, pro kontrolu se vyplatilo tabulku na závěr promítnout a říct si, co by tam mohlo být za podpisy."
- upravila jsem trochu role i podpisovou tabulku v Canvě - podpisové archy tiskněte 4 stránky na jednu
3) Války s Kartágem
Na republiku se tradičně navazuje tématem punských válek. Já již delší dobu využívám zkrácený a upravený dokument Hannibal, nepřítel Říma. Zkrátila jsem jej na 30 minut a vytvořila k němu stručný pracovní list. (Kdo prohledává pravidelně sekci videí na blogu, ten již bude znát.)
Na videu se mi líbí především to, že jsou události vyprávěny z pohledu Kartáginců, a ne tradičně Římanů. Pokud budete hodně unavení (vy, nebo žáci), můžete dokoukat i druhý díl s dalším listem.4) Bitva u Zamy
- "Lekce je založena na tom, že žáci jsou v roli římského vojevůdce Scipia Africana a mají vymyslet bitevní strategii, se kterou porazí Hanibala a jeho slony. Následně porovnají svou strategii na překonání válečných slonů s reálnou (Římané nechali slony proběhnout, vytvořili uličky + zatroubili na trumpety, aby slony vyplašili - sloni se obrátili zpátky proti kartáginskému vojsku)."
- 10 MIN - úvod: Každý žák dostane individuální PL, čtení textu (může ho přečíst učitel a vysvětlit), doplňování k mapě, úvodní ukázka k bitvě (nastavit automatický překlad - důležité zastavit ve 3:00)
- 10-15 MIN - skupinová práce: žáci zapisují do skupinového pracovního listu svou strategii, vymýšlejí, kreslí šipky atd.
- 10 MIN - prezentování strategií jednotlivých skupin: mluvčí před třídou - je třeba hlídat čas, je nutno dojít k tomu, jak bitva dopadla.
- 10 MIN - jak to bylo? Žáci se rozesadí zpátky, puštění "jak to bylo ve skutečnosti", reflexe (v čem se naše řešení podobá historické skutečnosti?- doplnit info o trumpetách, není ve videoukázce), žáci individuálně vyplňují závěrečnou odpověď. Zde můžete použít ukázku přímo z druhého dílu Hannibala (viz výše, 28:45)
5) Krize římské republiky - hledáme příčiny a následky:
- Po třídě před hodinou na různá místa rozvěsím zalaminované texty, doporučuji mít vytištěnou i nerozstříhanou verzi pro učitele v ruce.
- Jako evokaci můžete nechat žáky krátce zamyslet na slovem krize - co je napadá?
- Žáci se rozdělí do dvojic a každý ve dvojici dostane svůj vlastní pracovní list. Než je vypustíte do terénu, doporučuji projít si význam jednotlivých slov (ať si k tomu píší poznámky).
- Dvojice chodí po třídě a čtou si karty - snaží se je přiřadit k termínům v listu.
- Doporučte žákům, aby text k termínu nepřiřazovali, pokud si zatím nejsou jistí (prostě vylučovací metoda)
- U termínu je naschvál málo místa, protože mají text přeformulovat vlastními slovy.
- Pomáhejte žákům, choďte mezi nimi, vyzvěte je, ať se chodí ptát.
- Nechte si na konci hodiny dostatek času (10 minut) pro kontrolu. Je dobré, když vše zazní tak, jak to navazuje za sebou - příčiny krize se tak krásně vyjeví.
To je k Římu prozatím vše, k římskému císařství už mám také leccos nastřádané - uvidíme, kdy to sepíšu.
Ahoj, prosimtě, je možný, že odkaz na pracovní list u kap. 1. Jak fungovala římská republika vede k pracovnímu listu bitvy u Zamy? Protože mě to tam skáče, ale třeba je chyba někde u mě :-)
OdpovědětVymazatNo jo, díky. Je to opravené.
VymazatDík:-) rozhodne to hodlám využít:-)
VymazatZkoušeli jsme tu bitvu u Zamy v sextě, zabralo to asi dvacet minut a mělo to velký úspěch.
OdpovědětVymazatJiří Karen bude potěšen...
OdpovědětVymazat