Přeskočit na hlavní obsah

Římská republika - jak fungovala a proč se dostala do krize? A trochu těch punských válek...

V tomto článku se schází několik nápadů z různých zdrojů. Impuls pro sepsání tomu dal Jiří Karen, protože na již mnohokrát zmiňované skupině - Starší dějiny moderně - vypsal výzvu ke sběru zajímavých materiálů k tomuto období. Kromě jeho přispění a úprav se zde pracuje s materiály od Miroslava Velíka. Nápady dále rozvinul Pavel Žalský a já vytahuji pár svých ze šuplíku, protože se to k tomu krásně hodí. Díky, kluci, jde se bádat!

1) Jak fungovala římská republika? Badatelská hodina:

Toto téma v podstatě navazuje na starší příspěvek, pokud byste chtěli využít. Jak na lekci metodicky?
  • EVOKACE
    • Využijte prezentaci jako průvodce celou lekcí, žáci dostanou pracovní list, který jsem lehce upravila.
    • Jako evokace vám poslouží průzkum římské mince a čistý popis toho, co žáci vidí. Když badatelské aktivity proběhnou podle plánu, na konci hodiny se tajemství mince odhalí. 
  • PRÁCE S TEXTY A OBRÁZKY
    • Jde o různorodé postupy práce s textem od úvodního hledání správných výroků, přes popis dalšího obrázku a korekci tohoto popisu na základě přečtení druhého krátkého textu.

    • V listu je v další části k dispozici kresba centra Říma právě jako centra demokracie, ale je možné jej vynechat (nebo nechat pro rychlejší žáky), protože přímo k odpovědi na badatelskou otázku nevede.
    • Dále žáci pracují na doplnění tabulky zobrazující fungování římské demokracie (doplňují správně pouze zvýrazněná slova v textu)
  • ODPOVĚĎ NA BADATELSKOU OTÁZKU
    • Konečně by žáci měli být připraveni odpovědět na úvodní otázku a odhalit, co se dělo na minci z úvodu. K tomu jim slouží předpřipravená tvrzení, která je mají navést na zdroj, z něhož své tvrzení odvozují.

2) Jak fungovala římská republika? Variace:

Můžete výše uvedenou metodiku doplnit aktivitami od Pavla Žalského.
  • EVOKACE
    • Využijte jako zajímavou evokaci, třeba i na jinou hodinu, tento seznam, který žáci dostanou do skupinek a mají zkusit najít 5 věcí/institucí, které podle nich Římané NEZNALI. Pointa dle autorova nápadu tkví samozřejmě v tom, že znali vše...
  • BINGO V PROSTORU
    • Pavel Ž. využil hru jako dobré shrnutí pro závěr výše uvedené badatelské hodiny. Je to upravené podpisové Bingo, kde slovy autora aktivity: "každý dostal svoji kartu s popsanou rolí v římské společnosti (patricik, plebejec, konzul, otrok...) a podle toho se měl podepisovat spolužákům do jeho archu (je tam šest polí, např. volený úředník nebo nemá žádná práva apod.). Celkem to frčelo, hlavně hra v závěru byl dobrý shrnující šrumec, pro kontrolu se vyplatilo tabulku na závěr promítnout a říct si, co by tam mohlo být za podpisy."
    • upravila jsem trochu role i podpisovou tabulku v Canvě - podpisové archy tiskněte 4 stránky na jednu

3) Války s Kartágem

Na republiku se tradičně navazuje tématem punských válek. Já již delší dobu využívám zkrácený a upravený dokument Hannibal, nepřítel Říma. Zkrátila jsem jej na 30 minut a vytvořila k němu stručný pracovní list. (Kdo prohledává pravidelně sekci videí na blogu, ten již bude znát.) 

Na videu se mi líbí především to, že jsou události vyprávěny z pohledu Kartáginců, a ne tradičně Římanů. Pokud budete hodně unavení (vy, nebo žáci), můžete dokoukat i druhý díl s dalším listem.

Ale třeba místo druhého dílu raději využijete hravou hodinu, slovy autora, Jiřího Karena "dějepisné porno".

4) Bitva u Zamy - počkáme si...

Lekce bude v nové badatelské učebnici pro 6. ročník, která právě nyní vzniká a testuje se (2025/2026). Proto jsem musela pracovní verzi badatelské lekce z této části příspěvku stáhnout. Máme se nač těšit.

5) Krize římské republiky - hledáme příčiny a následky:
Tuto aktivitu využívám už delší dobu, ale tak nějak mi nestačila na samostatný článek. Nyní přichází její chvíle. (Využila jsem v ní texty ze staré učebnice Dějepis pro základní školy, nakladatelství PRÁCE.)
Cílem jednoduché aktivity je, aby žáci zkusili sami vypozorovat, jak souviselo územní rozrůstání Říma s krizí demokratického systému republiky. 
Postup:
  • Po třídě před hodinou na různá místa rozvěsím zalaminované texty, doporučuji mít vytištěnou i nerozstříhanou verzi pro učitele v ruce. 
  • Jako evokaci můžete nechat žáky krátce zamyslet na slovem krize - co je napadá?
  • Žáci se rozdělí do dvojic a každý ve dvojici dostane svůj vlastní pracovní list. Než je vypustíte do terénu, doporučuji projít si význam jednotlivých slov (ať si k tomu píší poznámky).
  • Dvojice chodí po třídě a čtou si karty - snaží se je přiřadit k termínům v listu. 
    • Doporučte žákům, aby text k termínu nepřiřazovali, pokud si zatím nejsou jistí (prostě vylučovací metoda)
    • U termínu je naschvál málo místa, protože mají text přeformulovat vlastními slovy.
    • Pomáhejte žákům, choďte mezi nimi, vyzvěte je, ať se chodí ptát.
  • Nechte si na konci hodiny dostatek času (10 minut) pro kontrolu. Je dobré, když vše zazní tak, jak to navazuje za sebou - příčiny krize se tak krásně vyjeví.

To je k Římu prozatím vše, k římskému císařství už mám také leccos nastřádané - uvidíme, kdy to sepíšu.

Komentáře

  1. Ahoj, prosimtě, je možný, že odkaz na pracovní list u kap. 1. Jak fungovala římská republika vede k pracovnímu listu bitvy u Zamy? Protože mě to tam skáče, ale třeba je chyba někde u mě :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Zkoušeli jsme tu bitvu u Zamy v sextě, zabralo to asi dvacet minut a mělo to velký úspěch.

    OdpovědětVymazat
  3. dobrý den, prezentace k lekcím již nebudou dostupné?
    bohužel není ke čtení prezentace k římské republice...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, pravděpodobně to souvisí s přípravou nové badatelské učebnice k 6. ročníku, kam se některé tyto lekce upravují a byl jim odebrán přístup. Řeším to právě s Jirkou Karenem, vydržte prosím.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...