Přeskočit na hlavní obsah

Římská republika - jak fungovala a proč se dostala do krize? A trochu těch punských válek...

V tomto článku se schází několik nápadů z různých zdrojů. Impuls pro sepsání tomu dal Jiří Karen, protože na již mnohokrát zmiňované skupině - Starší dějiny moderně - vypsal výzvu ke sběru zajímavých materiálů k tomuto období. Kromě jeho přispění a úprav se zde pracuje s materiály od Miroslava Velíka. Nápady dále rozvinul Pavel Žalský a já vytahuji pár svých ze šuplíku, protože se to k tomu krásně hodí. Díky, kluci, jde se bádat!

1) Jak fungovala římská republika? Badatelská hodina:

Toto téma v podstatě navazuje na starší příspěvek, pokud byste chtěli využít. Jak na lekci metodicky?
  • EVOKACE
    • Využijte prezentaci jako průvodce celou lekcí, žáci dostanou pracovní list, který jsem lehce upravila.
    • Jako evokace vám poslouží průzkum římské mince a čistý popis toho, co žáci vidí. Když badatelské aktivity proběhnou podle plánu, na konci hodiny se tajemství mince odhalí. 
  • PRÁCE S TEXTY A OBRÁZKY
    • Jde o různorodé postupy práce s textem od úvodního hledání správných výroků, přes popis dalšího obrázku a korekci tohoto popisu na základě přečtení druhého krátkého textu.

    • V listu je v další části k dispozici kresba centra Říma právě jako centra demokracie, ale je možné jej vynechat (nebo nechat pro rychlejší žáky), protože přímo k odpovědi na badatelskou otázku nevede.
    • Dále žáci pracují na doplnění tabulky zobrazující fungování římské demokracie (doplňují správně pouze zvýrazněná slova v textu)
  • ODPOVĚĎ NA BADATELSKOU OTÁZKU
    • Konečně by žáci měli být připraveni odpovědět na úvodní otázku a odhalit, co se dělo na minci z úvodu. K tomu jim slouží předpřipravená tvrzení, která je mají navést na zdroj, z něhož své tvrzení odvozují.

2) Jak fungovala římská republika? Variace:

Můžete výše uvedenou metodiku doplnit aktivitami od Pavla Žalského.
  • EVOKACE
    • Využijte jako zajímavou evokaci, třeba i na jinou hodinu, tento seznam, který žáci dostanou do skupinek a mají zkusit najít 5 věcí/institucí, které podle nich Římané NEZNALI. Pointa dle autorova nápadu tkví samozřejmě v tom, že znali vše...
  • BINGO V PROSTORU
    • Pavel Ž. využil hru jako dobré shrnutí pro závěr výše uvedené badatelské hodiny. Je to upravené podpisové Bingo, kde slovy autora aktivity: "každý dostal svoji kartu s popsanou rolí v římské společnosti (patricik, plebejec, konzul, otrok...) a podle toho se měl podepisovat spolužákům do jeho archu (je tam šest polí, např. volený úředník nebo nemá žádná práva apod.). Celkem to frčelo, hlavně hra v závěru byl dobrý shrnující šrumec, pro kontrolu se vyplatilo tabulku na závěr promítnout a říct si, co by tam mohlo být za podpisy."
    • upravila jsem trochu role i podpisovou tabulku v Canvě - podpisové archy tiskněte 4 stránky na jednu

3) Války s Kartágem

Na republiku se tradičně navazuje tématem punských válek. Já již delší dobu využívám zkrácený a upravený dokument Hannibal, nepřítel Říma. Zkrátila jsem jej na 30 minut a vytvořila k němu stručný pracovní list. (Kdo prohledává pravidelně sekci videí na blogu, ten již bude znát.) 

Na videu se mi líbí především to, že jsou události vyprávěny z pohledu Kartáginců, a ne tradičně Římanů. Pokud budete hodně unavení (vy, nebo žáci), můžete dokoukat i druhý díl s dalším listem.

Ale třeba místo druhého dílu raději využijete hravou hodinu, slovy autora, Jiřího Karena "dějepisné porno".

4) Bitva u Zamy

Pokud totiž využijete první díl dokumentu, žáci budou v touze bitvu vymyslet slušně zainteresovaní. Samozřejmě na to lze před díváním upozornit...
  • "Lekce je založena na tom, že žáci jsou v roli římského vojevůdce Scipia Africana a mají vymyslet bitevní strategii, se kterou porazí Hanibala a jeho slony. Následně porovnají svou strategii na překonání válečných slonů s reálnou (Římané nechali slony proběhnout, vytvořili uličky + zatroubili na trumpety, aby slony vyplašili - sloni se obrátili zpátky proti kartáginskému vojsku)."
Metodika podle Jirky:
  • 10 MIN - úvod: Každý žák dostane individuální PL, čtení textu (může ho přečíst učitel a vysvětlit), doplňování k mapě, úvodní ukázka k bitvě (nastavit automatický překlad - důležité zastavit ve 3:00)
  • 10-15 MIN - skupinová práce: žáci zapisují do skupinového pracovního listu svou strategii, vymýšlejí, kreslí šipky atd.
  • 10 MIN - prezentování strategií jednotlivých skupin: mluvčí před třídou - je třeba hlídat čas, je nutno dojít k tomu, jak bitva dopadla.
  • 10 MIN - jak to bylo? Žáci se rozesadí zpátky, puštění "jak to bylo ve skutečnosti", reflexe (v čem se naše řešení podobá historické skutečnosti?- doplnit info o trumpetách, není ve videoukázce), žáci individuálně vyplňují závěrečnou odpověď. Zde můžete použít ukázku přímo z druhého dílu Hannibala (viz výše, 28:45)

5) Krize římské republiky - hledáme příčiny a následky:

Tuto aktivitu využívám už delší dobu, ale tak nějak mi nestačila na samostatný článek. Nyní přichází její chvíle. (Využila jsem v ní texty ze staré učebnice Dějepis pro základní školy, nakladatelství PRÁCE.)
Cílem jednoduché aktivity je, aby žáci zkusili sami vypozorovat, jak souviselo územní rozrůstání Říma s krizí demokratického systému republiky. 
Postup:
  • Po třídě před hodinou na různá místa rozvěsím zalaminované texty, doporučuji mít vytištěnou i nerozstříhanou verzi pro učitele v ruce. 
  • Jako evokaci můžete nechat žáky krátce zamyslet na slovem krize - co je napadá?
  • Žáci se rozdělí do dvojic a každý ve dvojici dostane svůj vlastní pracovní list. Než je vypustíte do terénu, doporučuji projít si význam jednotlivých slov (ať si k tomu píší poznámky).
  • Dvojice chodí po třídě a čtou si karty - snaží se je přiřadit k termínům v listu. 
    • Doporučte žákům, aby text k termínu nepřiřazovali, pokud si zatím nejsou jistí (prostě vylučovací metoda)
    • U termínu je naschvál málo místa, protože mají text přeformulovat vlastními slovy.
    • Pomáhejte žákům, choďte mezi nimi, vyzvěte je, ať se chodí ptát.
  • Nechte si na konci hodiny dostatek času (10 minut) pro kontrolu. Je dobré, když vše zazní tak, jak to navazuje za sebou - příčiny krize se tak krásně vyjeví.

To je k Římu prozatím vše, k římskému císařství už mám také leccos nastřádané - uvidíme, kdy to sepíšu.

Komentáře

  1. Ahoj, prosimtě, je možný, že odkaz na pracovní list u kap. 1. Jak fungovala římská republika vede k pracovnímu listu bitvy u Zamy? Protože mě to tam skáče, ale třeba je chyba někde u mě :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Zkoušeli jsme tu bitvu u Zamy v sextě, zabralo to asi dvacet minut a mělo to velký úspěch.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco