Hravá dějeprava

V dnešním příspěvku se doufám budu věnovat aktuálnímu tématu, které byste mohli zkraje roku využít. Ačkoliv by se mi z hlediska klidu na dějiny 20. století velmi hodilo, abych tématem První republiky končila již v 8. třídě, zatím se mi to nepodařilo. Takže se věnuji První republice na začátku devátých tříd. K tématu již najdete na blogu hravý příspěvek , kdy jsme vytvářeli s žáky deskovou hru. Tím se ovšem pro mé budoucí ročníky tato možnost vyčerpala a já přemýšlela nad tím, jak poutavě a nenásilně seznámit třídu s hlavními změnami, které toto období našim (pra)pradědečkům/babičkám přineslo. Takže by si poté mohli užít i hru. Nutno také podotknout, že v devátých třídách nejvíce pracuji díky velkému výběru materiálů vč. učebnice Fraus nejčastěji badatelskou metodou, což je pro žáky vždy dost náročné a potřebuji mít připravené i jiné metodiky... Zkoušela jsem vytváření myšlenkových map, různých infoletáků apod., ale to většinou vyznělo do prázdna. Nakonec jsem tedy zvolila možnost práce...

Září se blíží neúprosně a vy se vedle vlastního vyučování můžete naplno vrhnout do několika zajímavých akcí: 11. září se koná v knihovně Václava Havla diskuse Soudobé dějiny ve školách: Marný boj?  Od 19.00 - 21.00 budeme diskutovat společně s  Marií Krátkou (studentka PedF UK), Davidem Venclíkem (pedagog, gymnázium Nový PORG), Elen Foretníkovou (studentka Městského víceletého gymnázia Klobouky u Brna a tvůrkyně obsahu na sociálních sítích dejepis_lover). O čem? Proč školy stále nereflektují zájem mladých o dějiny 20. století? Dle nedávné zprávy České školní inspekce považují dvě třetiny žáků a studentů dobu věnovanou výuce soudobých dějin za nedostatečnou. Která témata mladé lidi nejvíce zajímají a v čem vidí jejich přínos pro svůj další život? Jakým způsobem by podle nich měla výuka probíhat? A proč je tak složité jejich zájem vyslyšet? Diskutovat budou studenti, budoucí i stávající pedagogové základních i středních škol. Více info ZDE . 12.-13. září se bude v konat ...

Kdo čte podrobně, ví, že jsem letos neměla Letní školu badatelské výuky v plánu. Ale co čert nechtěl. Uvolnil se mi čas v rodinných plánech a věrna svému pravidlu "líná huba, holé neštěstí" jsem se v předvečer konání mailem zeptala, zda se náhodou na poslední chvíli neuvolnilo nějaké místo. Anna Macourková, jako hlavní organizátorka, která slovy lektorů "ví všechno", dokázala neodbytnou Kovaříkovou odbavit i v předvečer tak velké a jistě velmi náročné akce. Za to jí patří můj nehynoucí dík. Letošní dílna zkoumala dle tradice různé cesty, jak rozvíjet jednu z historických gramotností - TRVÁNÍ A ZMĚNU.  Musím již zde podotknout, že ačkoliv byl odchod Oddělení vzdělávání z ÚSTR bolestný a pro zúčastněné metodi(č)ky a histori(č)ky jistě velmi nepříjemný, tak jako v každém konci i zde lze najít začátek něčeho nového. Část týmu se uchýlila pod křídla Filozofické fakulty, která má druhým rokem na starosti i záštitu nad Letní školou. Pro nás jako účastníky toto odpoutání od...

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové , který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat. Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou.  Metodika k vytiště...

Milí čtenáři blogu, osobní zkušenost je nejlepší, takže pokud jen trochu můžete, využijte příležitosti a přihlaste se na letošní LETNÍ ŠKOLU BADATELSKÉ VÝUKY.  Bude se konat tradičně v DOXu, setkáte se s báječnými kolegy a čeká vás nabitý zážitkově-badatelský  program. Vše z praxe, s praxí propojené a v praxi okamžitě využitelné. Letos poprvé se za Letní školu platí, ale nebudete litovat jediné investované koruny. Navíc lze proplatit ze šablon OP JAK.  Více informací a online přihlášku najdete ZDE . Pokud se vám letní termín nehodí, můžete využít ještě seminář badatelského zaměření 21.6.2024 , na který se lze přihlásit na stejných stránkách nebo přímo ZDE . Letos poprvé po delší době se nezúčastním, nemohu vám tedy slíbit zprávu, kterou jsem o Letních školách vždy psala pro ty z vás, kteří nemohli dorazit. V létě mě totiž čeká jiná letní škola - pro finalisty soutěže GTP, takže nějaká zpráva s inspirací se k vám určitě dostane.  GTP? A jaké to bylo? Pokud o přihlášen...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

Pozor, pozor, máme tady zajímavou a limitovanou nabídku pro učitele středních škol, jejichž žáci rádi debatují. Oč jde? pro středoškolskou třídu je připraven čtvrtletní projekt na půdě Muzea města Prahy (Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1 Staré Město) ve spolupráci s Asociací debatních klubů   od září do listopadu 2024. třídní kolektiv se seznámí s metodou soutěžní rétoriky Karla Poppera: Učíme se kritickému a analytickému myšlení, komunikaci, argumentaci, prezentaci, učíme se práci v týmu, respektu k jiným názorům, potřebám a právům ostatních. setkání budou probíhat jednou za 14 dní v termínu po dohodě s pedagogem v délce 180 minut, celkem by měla proběhnout 5x závěrečné setkání bude vyhrazeno soutěžní debatě s profesionální porotou z řad členů Asociace debatních klubů v podobě, jakou si studenti sami zvolí Proč debatovat v muzeu s Asociací diskusních klubů? studenti poznají oblast historických a společenských věd zblízka , nikoliv pouze zprostředkovaně v rámci vytyče...