Přeskočit na hlavní obsah

Poznáváme První republiku na stanovištích

V dnešním příspěvku se doufám budu věnovat aktuálnímu tématu, které byste mohli zkraje roku využít. Ačkoliv by se mi z hlediska klidu na dějiny 20. století velmi hodilo, abych tématem První republiky končila již v 8. třídě, zatím se mi to nepodařilo. Takže se věnuji První republice na začátku devátých tříd. K tématu již najdete na blogu hravý příspěvek, kdy jsme vytvářeli s žáky deskovou hru. Tím se ovšem pro mé budoucí ročníky tato možnost vyčerpala a já přemýšlela nad tím, jak poutavě a nenásilně seznámit třídu s hlavními změnami, které toto období našim (pra)pradědečkům/babičkám přineslo. Takže by si poté mohli užít i hru.

Nutno také podotknout, že v devátých třídách nejvíce pracuji díky velkému výběru materiálů vč. učebnice Fraus nejčastěji badatelskou metodou, což je pro žáky vždy dost náročné a potřebuji mít připravené i jiné metodiky...

Zkoušela jsem vytváření myšlenkových map, různých infoletáků apod., ale to většinou vyznělo do prázdna. Nakonec jsem tedy zvolila možnost práce na stanovištích, kterou zase nepoužívám tak často a přitom v sobě skýtá poměrně dost pozitiv, protože žáci:

  • pracují ve dvojicích
  • mají možnost volby
  • využívají různé zdroje
  • porovnávají minulost se svou současností
Navíc díky tomu, že materiály tisknu vždy jen pro jedno stanoviště a schovávám si je na příště, není zde ani šílená spotřeba papíru.

Jak na to?

  • Stanovišť je celkem 10. 
  • U dvou budou žáci potřebovat tablety nebo mobilní telefony (já dávám tablety přímo ke stanovištím).
  • Na posledním stanovišti si volí pouze jeden ze 3 komiksů k osobnostem první republiky. 
Všemi stanovišti je provádí jejich pátrací karta, na které odpovídají na dané otázky. Pokud máte více žáků ve třídě, některá stanoviště doporučuji zdvojit. 

Materiály pro jednotlivá stanoviště jsem čerpala z těchto dvou popularizačních publikací:
Cesty dětí do staletí (3. díl)
Dějiny v obrazech: Československo 1918-1938
Snažila jsem se, aby úkoly vedly žáky k určitým pro ně pravděpodobně překvapivým zjištěním, především co se týče národnostního složení republiky, všedního života a průměrné životní úrovně. Zároveň je úkoly vedou k výdobytkům, které přetrvávají z první republiky až do dnešní doby, ať už z průmyslu nebo z umění, a oni se s nimi tedy stále mohou setkat. 

A co předtím?

Pokud přemýšlíte, jak si poradit se samotným založením ČSR, využívám ráda lekci z Dějepisu+: Vznik Československa. Pro samotnou práci v hodině doporučuji, abyste si vytiskli pro sebe metodiku. Dále můžete využít praktickou úpravu do hodiny:
  • Materiály jsem si upravila tak, abych mohla zdroje zalaminovat natrvalo.
  • Do skupin dávám pouze jeden A4 pracovní list pro skupinu.
  • Připravila jsem si také prezentaci pro lepší orientaci v hodině
Upravené materiály najdete na obrázku:

Kde hledat další inspiraci?

Nezapomeňte na kvalitní web s hotovými metodikami, které jsou k dispozici na webu DIGITÁLNÍ PRACOVNA a První republice je tam věnována celá záložka.

A co dál?

Po práci na stanovištích samozřejmě hrajeme hry z výše citovaného příspěvku.

Dejte vědět, jak vám to šlo. Pokud byste něco v listech lépe formulovali, nebo přidali i jiné materiály na stanoviště, budu ráda za zpětnou vazbu. Moji deváťáci to ve dvojicích zvládli za vyučovací hodinu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když se řekne