Přeskočit na hlavní obsah

Debatujte v muzeu města Prahy – výzva třídám středních škol

Pozor, pozor, máme tady zajímavou a limitovanou nabídku pro učitele středních škol, jejichž žáci rádi debatují.

Oč jde?

  • pro středoškolskou třídu je připraven čtvrtletní projekt na půdě Muzea města Prahy (Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1 Staré Město) ve spolupráci s Asociací debatních klubů 
    • od září do listopadu 2024.
  • třídní kolektiv se seznámí s metodou soutěžní rétoriky Karla Poppera:
    • Učíme se kritickému a analytickému myšlení, komunikaci, argumentaci, prezentaci, učíme se práci v týmu, respektu k jiným názorům, potřebám a právům ostatních.
  • setkání budou probíhat jednou za 14 dní v termínu po dohodě s pedagogem v délce 180 minut, celkem by měla proběhnout 5x
  • závěrečné setkání bude vyhrazeno soutěžní debatě s profesionální porotou z řad členů Asociace debatních klubů v podobě, jakou si studenti sami zvolí

Proč debatovat v muzeu s Asociací diskusních klubů?

  • studenti poznají oblast historických a společenských věd zblízka, nikoliv pouze zprostředkovaně
  • v rámci vytyčeného tématu z dějin rodu Gallasů (resp. Clam-Gallasů) se budou věnovat starším i moderním dějinám
  • formát soutěžní rétoriky v podobě debatního vzdělávání podporuje zvídavost a motivuje k učení
  • studenti se seznámí s debatním vzděláváním pod vedením zkušených debatních trenérů

Jdete do toho? Pište:

Mgr. Markétě Gausové Zörnerové 📨 gausova@muzeumprahy.cz

Podrobné informace jsou zde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco