Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Čerstvé dojmy z další Letní školy ÚSTR v DOXu

Jak už bývá mým dobrým zvykem, na nový školní rok se ladím na konci srpna v DOXu. Nedovedu si moc představit příjemnější přípravu. Člověka tam hýčkají dobrou organizací, zajímavými workshopy a přednáškami, skvělým jídlem, u kterého si člověk popovídá s kolegy a zjistí, že ve snaze učit jinak a lépe nejen není sám, ale je nás vážně hodně! A to je ta energie, se kterou je radno do dalšího roku vstupovat. Pokud stále z nějakého důvodu váháte, opravdu nemusíte. Co by vás čekalo? Formát letní školy se pravidelně odehrává takto: Den první Úvodní přednáška Workshop dle výběru I Burza nápadů, kde sdílí ideálně 10 učitelů své nápady v rámci tématu Letní školy. Workshop dle výběru II Večerní přednáška, kde historie tematicky většinou přesahuje do jiných oborů či umění Den druhý Workshop dle výběru III. Přednáška/beseda Společné vyhodnocení školy Sborovna, rozumějte volnou zábavu a diskusi a průzkum materiálů od různých spřátelených institucí, které lze využít při výuce. Letošní téma - příčiny a ...

Organizace výukových materiálů a příprav aneb Hledání ideální cesty!

Dnešní příspěvek je poslední předprázdninový. Bude spíše organizační a já pevně věřím, že se nám v komentářích rozjede zajímavá diskuse o tom, jak to máte vy! Vzhledem k bilancování na konci roku a rovnání šuplíků a poliček by se mohl hodit. Jak si organizovat přípravy do hodin? 1) Papír, tužka, 4kroužkový pořadač A5 S touto variantou jsem si vystačila poměrně dlouho, hlavně v počátcích své praxe. Přípravy jsem si rozepisovala do pořadače, kam jsem mohla vkládat listy. Na konci roku jsem založila do jiného pořadače a nové přípravy s úpravami chystala podle minulého roku, ALE: Bylo to strašného psaní a já děsně škrábu, často také z lenosti něco nedopíšu a samozřejmě si za rok nevzpomenu, jak jsem to tehdy myslela... Nemluvě o tom, že jsem stále více používala digitální materiály, odkazy na videa atd. a to se na papír zaznamenává zbytečně složitě. Momentálně pořadač stále používám, ale jen pro přehled, klasifikaci a hlavně HV, kterou také učím od 3.-9. třídy, takže potřebuji mít někde na...

Viliam Kratochvíl a Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu

Dnešní článek bude trochu neobvyklý - místo nálože praktických ukázek a tipů do hodin bych vám ráda stručně přiblížila jeden z možných zdrojů inspirace. Konečně se mi totiž do rukou dostala Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu od Viliama Kratochvíla. V tomto příspěvku dostanete k dispozici výpisky hlavních myšlenek, popř. mých postřehů. Třeba se rozhodnete, že knihu také chcete mít doma.  Autor knihy vás systematicky provází myšlenkovými pochody, které by měly stát za kvalitní přípravou konkrétních hodin. Kromě poměrně obsáhlé teorie obsahuje i řadu tipů a příkladů do hodin a vůbec nevadí, že je to celé ve slovenštině. Příklady z evropských dějin jsou totiž lehce přenositelné i do hodin v češtině. Celá kniha provádí přemýšlením o výuce dějepisu pomocí metafory stromu, která (jak již vidno i z obálky knihy) není ničím novým a autor ji využívá právě pro její srozumitelnost (v úvodu se odkazuje ke všem inspiračním zdrojům této metafory). Dělení kapitol tedy logicky vychází z t...

Plány na léto? Registrace na letní školy v plném proudu - nepřehlédněte!

Pozor, pozor, rychlé hlášení. 13. Letní škola ÚSTR pro učitele v DOXu V termínu 23. a 24. srpna se koná již 13. ročník Letní školy ÚSTR v Praze. Zaregistrovat se můžete ZDE . Letní škola Paměti národa Po dvouleté pauze se připravuje další Letní školu Paměť národa, kde se dozvíte více o využití pamětnických příběhů ve výuce.  Termín: 31.7.-2. 8. 2022 Zaregistrovat se můžete ZDE .

Římská republika - jak fungovala a proč se dostala do krize? A trochu těch punských válek...

V tomto článku se schází několik nápadů z různých zdrojů. Impuls pro sepsání tomu dal Jiří Karen, protože na již mnohokrát zmiňované skupině - Starší dějiny moderně - vypsal výzvu ke sběru zajímavých materiálů k tomuto období. Kromě jeho přispění a úprav se zde pracuje s materiály od Miroslava Velíka. Nápady dále rozvinul Pavel Žalský a já vytahuji pár svých ze šuplíku, protože se to k tomu krásně hodí. Díky, kluci, jde se bádat! 1) Jak fungovala římská republika? Badatelská hodina: Toto téma v podstatě navazuje na starší příspěvek , pokud byste chtěli využít. Jak na lekci metodicky? EVOKACE Využijte prezentaci   jako průvodce celou lekcí, žáci dostanou pracovní list , který jsem lehce upravila. Jako evokace vám poslouží průzkum římské mince a čistý popis toho, co žáci vidí. Když badatelské aktivity proběhnou podle plánu, na konci hodiny se tajemství mince odhalí.  PRÁCE S TEXTY A OBRÁZKY Jde o různorodé postupy práce s textem od úvodního hledání správných výroků, přes popis d...

Křižácké výpravy badatelsky podle Romana Göttlichera

Jak už jste si jistě všimli, skupina FCB Starší dějiny moderně nás tu skvěle zásobuje zajímavými a navíc vyzkoušenými nápady. Tentokrát se s námi o svůj nápad podělil Roman Göttlicher, za což mu velmi děkuji. Nápady, se kterými členové skupiny přicházejí, navíc procházejí varem společné diskuse, aby vyšly ještě lepší a nablýskanější. 1) EVOKACE Jako při každé badatelské výuce, i zde začínáme hodinu otázkou. Naše badatelská by mohla znít (pokud si ji neupravíte): Kterou kulturu bys hodnotil v té době jako morálně vyspělejší - muslimskou nebo křesťanskou? A proč?    Pusťte žákům video , pouze do 1:17,   a nechte je zaznamenat do tabulky, proč byl Jeruzalém tak důležitým místem pro všechna tři náboženství v jejich pracovním listu. 2) BADATELSKÁ ČÁST Žáci budou postupně pracovat se třemi původními texty , které popisují dobytí Jeruzaléma křesťany během první křižácké výpravy. Abyste je nevyděsili velkým množstvím textu - doporučuji dávkovat texty postupně.  Poté, c...

Oč vlastně jde v projektu Dějepis+ očima Petra Sedláka

Pokud jste o tom ještě neslyšeli, v tomto školním roce běží pro učitele nově projekt Dějepis+ , který se snaží přímo v terénu a ve spolupráci s učiteli zlepšovat výuku moderních dějin. Oficiální informace o projektu najdete na stránkách, v tomto příspěvku se dozvíte, jak to celé reálně funguje... Kde se vzaly pracovní skupiny a co vlastně dělají? Jak hodnotí možnosti vyučovat dějepis nově? Základní cíle projektu Dějepis+ vysvětluje na příkladu vzniku a fungování jedné z pracovních skupin učitelů Petr Sedlák, koordinátor projektu: Stejně jako v ostatních 39 skupinkách dějepisářů tak i v té žďárské si učitelé v únoru odzkoušeli už pátou lekci z produkce oddělení vzdělávání ÚSTR. Je to vždy stejné kolečko. Učitelé se společně seznámili s obsahem nové lekce, která stojí na badatelském či činnostním základě – žáci rozebírají a vykládají dobové zdroje, aby došli k zodpovězení úkolu stanoveného na začátku. Jak na to konkrétně, proberou učitelé individuálně s koordinátorem skupiny během 45 neb...