Pokud jste o tom ještě neslyšeli, v tomto školním roce běží pro učitele nově projekt Dějepis+, který se snaží přímo v terénu a ve spolupráci s učiteli zlepšovat výuku moderních dějin. Oficiální informace o projektu najdete na stránkách, v tomto příspěvku se dozvíte, jak to celé reálně funguje...
Kde se vzaly pracovní skupiny a co vlastně dělají? Jak hodnotí možnosti vyučovat dějepis nově? Základní cíle projektu Dějepis+ vysvětluje na příkladu vzniku a fungování jedné z pracovních skupin učitelů Petr Sedlák, koordinátor projektu:
Stejně jako v ostatních 39 skupinkách dějepisářů tak i v té žďárské si učitelé v únoru odzkoušeli už pátou lekci z produkce oddělení vzdělávání ÚSTR. Je to vždy stejné kolečko. Učitelé se společně seznámili s obsahem nové lekce, která stojí na badatelském či činnostním základě – žáci rozebírají a vykládají dobové zdroje, aby došli k zodpovězení úkolu stanoveného na začátku. Jak na to konkrétně, proberou učitelé individuálně s koordinátorem skupiny během 45 nebo 90 minutových konzultací. Nakonec společně vyhodnotí své rozdílné cesty k cíli lekce, resp. zda žáci na badatelskou otázku dokázali odpovědět, příp. proč nikoliv.
Skupina ve Žďáru nad Sázavou nevznikla snadno a rychle. Jako místního rodáka mě potěšilo, že se několik kolegyň přihlásilo brzy po spuštění registrace, ale na minimálních pět učitelů na skupinu to nebylo. Chyběl regionální lídr, kterého bych mohl požádat o vedení skupiny. Zájemců na Žďársku sice v květnu a červnu přibývalo, avšak ne vždy jsme se shodli na tom, co je rolí učitele v projektu. Nepříjemně vyzněly rozhovory s kolegy, kteří si spojovali zapojení do projektu s honorářem. Takže Žďársko vypadalo jako jeden z regionů, kde budeme muset na propojení dějepisářů nakonec rezignovat. Nakonec pomohlo rozhodnutí kolegyně ze žďárského gymnázia vzít roli koordinátorky skupiny na sebe. Společně jsme mohli zájemce dohledat a nasměrovat je k úvodnímu setkání na půdě gymnázia dne 31. srpna 2021 (viz foto ze setkání).
Potlačili jsme z pragmatických důvodů ideu, že skupina bude kopírovat nejlépe „malý okres“ (ORP), kde by se dostatečný počet učitelů časem navázal nejlépe na regionální muzeum a s přirozeným zázemím fungoval udržitelně i po konci projektu v létě 2023. Ve skutečnosti přímo ve Žďáru nikdo ze skupiny nebydlí a kromě gymnázia se nám podařilo najít zástupce jen v jedné ze čtyř zdejších základních škol. V rámci ORP učí ještě jedna kolegyně v jedné ze střediskových obcí (Velká Losenice). Dvě kolegyně a dva kolegové vyučují na školách v sousedním ORP Nové Město na Moravě. Pro upřesnění jako rodák dodávám, že Žďár vnímají Novoměstští stále s určitou nevraživostí, neboť na jeho úkor přišli o status okresního města a pozici největšího sídla v regionu. Zcela mimo region, leč významným způsobem doplňuje skupinku dějepisář z havlíčkobrodského gymnázia.
Jak funguje po půl skupina, jejíž členové se viděli 31. srpna poprvé v životě a učí na různých typech škol? K tomu již více názor koordinátorky skupiny Lenky Novákové:
Naše skupina je opravdu hodně specifická a přiznám se, že si to musím při její organizaci neustále připomínat. Učím na gymnáziu, ve své „bublině“. Studenti jsou motivovaní a jeví o výuku zájem. Hodina, kterou si připravím, ve většině případů „vyjde“ tak, jak si představuji i při počtu třiceti studentů ve třídě. Ve Žďárské skupině je ještě jeden učitel působící na gymnáziu s obdobnou zkušeností.
Ostatní členové jsou učitelé na základních školách. Během hospitací v jejich třídách jsem zjistila, jak výrazně se liší situace na ZŠ od situace na gymnáziu. I při nižším počtu žáků je pro pedagoga velmi náročné děti zaujmout a udržet jejich pozornost. Obdivuji své kolegy na ZŠ, kteří usilovně pracují na tom, aby žákům přiblížili badatelskou výuku a seznamovali je s HistoryLabem. Trpělivě, po malých krůčcích, přivádějí žáky k tomu, aby pojímali dějepis jako cestu poznávání současného světa. Ve žďárské komunitě jsou jak učitelé zkušení, kteří vyučují dějepis více než deset let (zapojení do testování nových aplikací HistoryLabu, držitel ocenění Kronikář roku, publikující odborné historické publikace „Dělostřelectvo v době třicetileté války“), tak čerství absolventi, kteří učí dějepis prvním rokem.
Všichni členové Žďárské skupiny usilují o to, aby výuka dějepisu byla atraktivní pro žáky a studenty, a ti měli chuť a možnost se aktivně účastnit výuky a vyjadřovat a cizelovat své názory. Členové skupiny se shodují v tom, že je žádoucí, aby tradiční výuka dějepisu byla doplněna o přístupy, které zapojují žáky a studenty. Učitelé různě aplikují nové přístupy vzhledem k odlišnostem škol a tříd, ve kterých působí.
Co ostatní členové skupiny? Jaké skutečnosti podle nich umožňují a jaké neumožňují vyučovat dějepis badatelsky či činnostně? Jejich názory jsou podle mé zkušenosti z ostatních skupin trefnými příklady, jak učitelé v projektu Dějepis+ vidí možnost zkoušet si učit dějepis jinak. Pár jich zde vyskladním:
Projekt Dějepis+ nabízí možnost se zapojit též ve školním roce 2022-2023.
V případě zájmu pište prosím autorovi zprávy na adresu petr.sedlak@ustrcr.cz.
Díky Petrovi Sedlákovi za přiblížení projektu bez jakékoliv snahy si přikrášlovat realitu. Osobně se účastním D+ na pozici pozorovatele a jsem nadšená už jen z faktu, že se mi dostává do rukou zajímavý materiál do hodin, který mi nejen ulehčuje mou práci, ale zároveň mě vede k hlubšímu přemýšlení o výuce našeho předmětu. Navíc se skrze naši zpětnou vazbu ze škol lekce stále vylepšují. Co víc si přát!
Komentáře
Okomentovat