Čerstvé dojmy z další Letní školy ÚSTR v DOXu

Jak už bývá mým dobrým zvykem, na nový školní rok se ladím na konci srpna v DOXu. Nedovedu si moc představit příjemnější přípravu. Člověka tam hýčkají dobrou organizací, zajímavými workshopy a přednáškami, skvělým jídlem, u kterého si člověk popovídá s kolegy a zjistí, že ve snaze učit jinak a lépe nejen není sám, ale je nás vážně hodně! A to je ta energie, se kterou je radno do dalšího roku vstupovat.

Pokud stále z nějakého důvodu váháte, opravdu nemusíte. Co by vás čekalo?

Formát letní školy se pravidelně odehrává takto:

Den první

Úvodní přednáška

Workshop dle výběru I

Burza nápadů, kde sdílí ideálně 10 učitelů své nápady v rámci tématu Letní školy.

Workshop dle výběru II

Večerní přednáška, kde historie tematicky většinou přesahuje do jiných oborů či umění

Den druhý

Workshop dle výběru III.

Přednáška/beseda

Společné vyhodnocení školy

Sborovna, rozumějte volnou zábavu a diskusi a průzkum materiálů od různých spřátelených institucí, které lze využít při výuce.

Letošní téma - příčiny a důsledky v historickém vzdělávání

Člověk si říká, co by se u toho dalo ještě vymyslet? Je to přeci princip, se kterým ve výuce dějepisu pracujeme všichni.

Odpovědí je, že vymyslet se toho dá spousta. Jako již tradičně jsme zkoumali ve workshopech praktické možnosti tezí z velké inspirace většiny materiálů, které poslední dobou vycházejí z ÚSTR. Jde o knihu The Big Six. Historical Thinking Concepts od P. Seixase a T. Mortona. 

V konceptu historického myšlení pracují v rámci příčin a důsledků s následujícími tezemi:

• Každá změna je způsobována mnoha příčinami a ústí v mnoho důsledků. Příčiny a důsledky jsou krátkodobé i dlouhodobé, vzájemně propletené do složité sítě vztahů.
• Příčiny, které způsobily konkrétní historickou událost, mají různou míru vlivu. Některé mohly být důležitější než jiné.
• Události jsou výsledkem souhry dvou typově odlišných činitelů: 1) historických aktérů, neboli osob či skupin, které svým jednáním zapříčiňují vznik historické události, a dále 2) sociálních, politických, hospodářských a kulturních podmínek, které jednání aktérů ovlivňují.
• Historičtí aktéři nedokážou nikdy zcela odhadnout vliv podmínek, protichůdného jednání ani neočekávaných reakcí. Každé jednání tak může mít řadu nezamýšlených důsledků.
• Žádná historická událost nebyla nevyhnutelná, stejně jako nejsou ani události budoucí. Stačilo by změnit jediný čin nebo podmínku jednání a událost by se bývala odehrála jinak.
• Lidské jednání ovlivňují konkrétní podmínky, ale i dobové představy o minulosti a budoucnosti.
• Porozumění příčinám a následkům nám umožňuje lépe plánovat budoucnost.
• Do vztahů příčin a následků je zapojeno také životní prostředí.

Už v úvodní přednášce Čeňka Pýchy jsme měli možnost se seznámit s několika zajímavými prameny a modelovou prací s nimi při vytváření kauzálního řetězce. Jedna z možností, co byste mohli s žáky zkusit při práci s prameny.

1) Volba seminářů byla zase pěkný oříšek, co vám budu povídat. Nakonec jsem volila "Co kdyby..." Kontrafaktuální dějiny ve výuce dějepisu, do kterých nás zasvětil Marek Fapšo.

• Už ho emailem mořím, zda by se s vámi se všemi nepodělil o principy využití ve výuce. Držme si palce.

2) Dále jsem navštívila seminář Volba příčin ospravedlňuje následky. Stavba historického příběhu a jeho politický dopad Terezy Arndt a Bohumila Melichara. 

• I zde vás doufám brzy čekají  novinky ohledně vznikající aplikace pro práci s místy paměti 20. století přímo v terénu...

3) Konečně ve třetím workshopu jsem se rozhodla zanořit do již delší dobu zpracovaného a hotového didaktického materiálu k Josefu Toufarovi u Kamila Činátla a Čeňka Pýchy. 

• Toto téma si zaslouží samostatný příspěvek, ale těšte se na krásně elegantní metodu týkající se míry vlivu různých příčin dané historické události.
• Kdo nechce čekat a téma mu uniklo, nechť kline SEM.

Letošní burza se nesla v duchu Sedmi statečných a nápady některých kolegů už mám přislíbené. Doufám, že získám hru k zániku římské říše Miroslava Velíka, super lekci o vlivu na naši krajinu a práci s mapou Miroslava Peška a konečně Libor Toman skýtá zdá se spoustu pokladů ve svých šuplících. Věřme, že si na nás všichni najdou čas.

Neuvěřitelně osvěžující, podnětná a přínosná byla debata s novinářkou a spisovatelkou Petrou Procházkovou v závěru druhého dne.

Pro všechny z nás, ač si myslím, že sál byl plný velmi kriticky myslících učitelů, se jednalo o upřímný , vtipný a bez příkras předaný vhled do života médií. Určitě se v nejbližší době vrhnu na četbu knih Aluminiová královna nebo Frišta. Film Moje slunce Mad nám autorka předlohy doporučila i pro naše žáky.

Přeji všem sílu, klid a dobré nápady do nového školního roku.