Hravá dějeprava

V dnešním článku vám s radostí sdílím další nápad z vašich řad. Tentokrát od Jiřího Karena. Podrobná příprava, kterou můžete prostě vzít a rovnou použít, je plánována na 2 vyučovací hodiny (ideálně v kuse). 1) Oč jde? Jedná se o badatelsky pojatou hodinu , při níž žáci pracují s opravdu různorodými zdroji informací , na jejichž základě se snaží odpovědět na otázku v našem nadpise. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti , prostě značka ideál. Celou podrobnou přípravu k vytištění do hodiny najdete zde . Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit.  Při samotné výuce můžete použít i připravenou prezentaci . Musím říct, že tento princip využívání prezentací, které neslouží jako podklad k vašemu výkladu, ale tvoří osu badatelské hodiny (stejně ji využila i Pavla Nawratová ve své hodině o atentátu ) mi dává smysl a určitě se chystám prezent...

Přicházím s inspirací z vašich řad. Pavla Nawratová nelenila a poslala mi krásně zpracovanou hodinu k atentátu v Sarajevu. S jejím laskavým svolením si to nenechám pro sebe a dostáváte to v plen. Speciálně věnujeme všem, kteří nestihli probrat 1. světovou válku na konci 8. třídy stejně jako já. Ale zase už jsem vše, co si právě budete číst, vyzkoušela letos v deváté třídě a je to super! Hodina je postavena na principu EUR (skladba hodiny dle kritického myšlení) a prvcích formativního hodnocení. Celou hodinu vás bude provázet prezentace  (vč. zdrojů na konci), ale díky autorce můžete využít i podrobný metodický plán: 1) EVOKACE Slide 1 Já:  Znáte hru černé historky? Jednu takovou hru si zahrajeme. Žáci se ptají, já provádím snos toho, co o situaci uhodli správně. Snos ne necháme být, neříkám, zda na to přišli, nebo ne, vracíme se k němu až ke konci hodiny a ověřujeme naše domněnky. Slide 2 2) FÁZE UVĚDOMĚNÍ Slide 3 Spustí se automaticky nahrávka s nahranou první částí textu , z...

Prázdniny rychle utekly, ale když je zakončuje tak skvělá akce, jako Letní škola ÚSTR v DOXu, člověk se na konec prázdnin dokonce i těší. Jak vidno z názvu, tentokrát jsme se vážně dost zapotili, protože jsme si jako dějepisáři kladli otázky takříkajíc na tělo: 1) Podle čeho rozhodujeme, co považujeme v historii za důležité? 2) Můžeme se z dějin poučit? 3) A jak vlastně máme minulost využívat k tomu, abychom žili lépe současné životy? Jak vidíte, byl to masakr... Naštěstí nás v tom naši patroni z ÚSTR nenechali a provedli před Letní školou vlastní důkladnou analýzu zahraničních dějepisných kurikul v Kanadě, Austrálii, Velké Británii nebo Německu, aby nás do workshopových diskusí inspirovali precisně formulovanými myšlenkami. Zde jsou: K minulosti se vztahujeme vždy z našeho současného pohledu. V různých dobách a situacích jsou tak různé události a témata z minulosti považovány za významné. Každé pojednání o minulosti obsahuje skryté nebo otevřené hodnocení K minulosti se nevztahujeme j...

Píšu asi letošní poslední větší příspěvek, doufám, že se bude hodit. K tématu nástupu Habsburků k moci se mi totiž nashromáždila již slušná řádka materiálů. Ve škole předtím probíráme náboženskou reformaci, pokud byste přemýšleli, kam to nejlépe vklínit... 1) Celé téma začínám krátkým videem o nástupu Habsburků k moci v Evropě . Pracovní list se zaměřuje především na rodokmen a rodinné vztahy.  K dokumentu je pracovní list ke stažení ZDE .  Využívám toho, že je list tak krátký a vše si znovu společně projdeme, přičemž doplním zajímavosti (např. jak Jana Aragonská převážela svého mrtvého manžela v kočáře, atd...)  Žáci také zkouší dedukovat, kdo další se mohl mocenského vzestupu Habsburků v Evropě obávat, lze také zmínit (viz předcházející téma reformace) tradiční bigotní katolictví Španělska, potažmo princů Ferdinanda a Karla, a z toho plynoucí snahy rodu bránit římsko-katolickou církev. 2) V další hodině nás čeká  komiks z Larryho Gonnicka a téma  nizozemského...

Jak jsem již naznačila, při psaní příspěvků k dějinám 20. století se budu hodně opírat o již existující zdroje, nápady a weby. V případě dnešního příspěvku se tedy bude jednat spíše o rozcestník různých nápadů, které při probírání 1. světové války využívám. Je na vás, jestli je využijete ve stejném pořadí, nebo vás osloví jen některé z nich. 1) Využijte nápady z metodického sborníku ASUD - Inspirace č. 15 k 1. světové válce , který je ke stažení zde . Velmi ráda využívám rozbory karikatur, které zasvěcují do příčin 1. světové války. Např. s těmito, podrobnosti naleznete ve sborníku.   2) Po rozboru karikatur se věnujeme vypuknutí války. K atentátu v Sarajevu existuje zpracovaná metodika a pracovní na Stream.cz - Slavné dny/list zde . Nebo využijte super hodinu od Pavly Nawratové zde . 3) Pro snadnou orientaci v událostech 1. světové války ráda využívám následující pracovní list, při jehož vyplňování žáci pracují s dobovými fotografiemi a informace si třídí skrze práci s lis...

Dnešní krátkou zprávu iniciovala Soňa Tesařová - DÍKY! (Kdo si všiml, informace prolétla i facebookovými dějepisnými kuloáry.) Zapomeňte na skenování map z historických atlasů či hledání obrázků v Google ve špatném rozlišení.  ČVUT nás v tom nenechal a vytvořil luxusně vypadající web s historickými mapami českých dějin ! Na výběr je z různých kategorií - v záložce ATLAS si vyberete, co vás konkrétně zajímá (např. Víra a náboženství, nebo Hranice a regiony) a dál hledáte mapu podle historického období. Co se mi obzvlášť líbí je i možnost SROVNÁNÍ MAP - můžete porovnávat všechny mapy, které jsou na portálu k dispozici, v rámci dvou oken. Odkaz přikládám i do boční lišty zajímavých webů. Zatím jsem prohlížela jen z domova, pokud budete chtít použít ve výuce, doporučuji připravit předem, mapy se pomaleji načítají (na což i autoři webu v úvodu upozorňují).  KONEC HLÁŠENÍ!

Vracíme se rotačně na druhý stupeň a hlava nám z toho jde kolem. Takže dobré nápady a materiály se vždycky hodí. Po smršti webinářů zase trocha inspirace od někoho z vás. Daniela Dominová poslala zajímavé tipy, které můžete využít naživo i online (a to se vždycky hodí!). Moc jí za materiály děkuji! 1) EVOKACE KE STAROVĚKÉ PALESTINĚ Jako netradiční úvod k tématu starověkého Izraele D. Dominová vybrala hru s vlastními jmény žáků ve třídě. Vycházela z faktu, že velká řada jmen, která nyní běžně používáme, je hebrejského původu. Protože samozřejmě každý máme ve třídě děti jiné, bude nutné si hru upravit na míru 1. Připravte si krátká vysvětlení jmen dětí ve třídě (pomocí online třeba zde , máte-li slovník, tím lépe pro vás) a vložte je na jeden/dva listy A4, které připravíte do skupin. 2. Na základě specifického rozložení jmen vašich dětí si vymyslete z jejich jmen šifru.      Jako příklad může posloužit zadání od D. Dominové. 2) ARABOVÉ - SEZNÁMENÍ S TÉMATEM tato aktivita mě...