Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Konec roku? Nechte si od žáků napsat zpětnou vazbu!

Na závěr roku se ideálně hodí zjistit, jak naše hry a projekty fungovaly. A především, co si o tom myslí samotní žáci. Poslední hodiny dějepisu v roce si už tradičně nechávám pro zpětnou vazbu. Zpočátku to byla nezbytnost, spoustu věcí jsem zkoušela poprvé... Používala jsem tedy jednoduché lístečky, kde z jedné strany žáci hodnotili obsah hodin a z druhé strany můj přístup k sobě. Zpětnou vazbu sebe i kohokoliv jiného žáci dělají neradi. Ačkoliv jsem vybízela k co největší kritice, pouze asi 20 % žáků to brala poctivě a já jsem mohla na základě jejich hodnocení v dalším roce něco změnit. Do toho je třeba vzít v potaz, že neradi píšou. Takže jsem letos jsem konečně vytvořila elektronickou verzi pomocí google formulářů: Zde jsem mohla využít širší škálu nástrojů a do příštích let si formulář určitě ještě vylepším. Možná zapojím i otázky, které by mapovaly, jaký je žák typ z hlediska učení, apod. Vesměs se všichni mnohem více zamysleli a rozepsali a já mám přes prázdniny zase...

Vzhůru do Japonska a Číny v 19. století, opět na křídlech komiksu.

Exotická témata žáky vždy nadchnou. V kombinaci s komiksem jsou téměř neodolatelná. V kapitole o postoji mocností k ostatnímu světu v 19. století můžete opět využít část komiksu od Larryho Gonicka. Opiové války a samurajové, koho by to nebavilo! 1) Rozdělte žáky ve třídě na polovinu  - všichni žáci dostanou pracovní list společný pro oba komiksy, první polovina dostane komiks k Číně a druhá polovina komiks k Japonsku. Z důvodu úspory papíru většinu dávám do dvojice. Je i vhodné, aby ve dvojici dumali nad otázkami v listu. Komiks k Číně: Komiks k Japonsku: Konečně pracovní list najdete tady . Upozorněte žáky, že k danému komiksu se vztahuje jen polovina pracovního listu (viz nadpisy). Záleží na tom, jak máte rychlé čtenáře, komiks si poté obě poloviny prohodí a pročtou. Aktivita se vám může protáhnout do další hodiny. 2) V další hodině využívám pro shrnutí a upevnění  poznatků krásný dokument z dílny BBC Dějiny světa: průmyslový věk .    Mám z něj k dispozici...

Občanská válka v USA s pomocí počítačové hry? Proč ne!

Když jsem byla před 4 lety na semináři ÚSTR o  "Využití počítačových simulací ve výuce humanitních předmětů" , vyzkoušeli jsme si tehdy hlavně novou hru Československo 3889 . (O zkušenosti s ní se ráda podělím v nějakém dalším příspěvku.) Mimo to jsme ale mluvili o dalších již existujících počítačových hrách , které by šlo ve výuce využít. Díky lektorům jsem objevila a začala využívat webovou stránku Mission US , která se věnuje důležitým úsekům amerických dějin. Na stránkách najdete 5 různých her, v nichž se žáci ocitnou v roli přibližně 14-letých postav uprostřed zásadních historických událostí. 1. mise - For Crown or Colony  mapuje události vzniku samostatných USA v roce 1770. Hlavní hrdina se ocitne v Bostonu. 2. mise - Flight to Freedom  je z období předcházejícímu občanské válce v USA a sleduje osudy uprchlé mladé otrokyně. 3. mise - A Cheyenne Odyssey  seznámí děti s tradičním životem původních obyvatel. 4. mise - City of Immigrants sleduje osudy ...

Jak se žilo v 19. století?

Dnes vám nabízím aktivitu na jednu hodinu, kterou připravila v rámci jedné prohlídky k tématu z 19. století Lucie Winklerová (čerpala hlavně z Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století Mileny Lenderové a kol. ) Aktivita je vlastně poměrně jednoduchá, ale krásně funguje a žáky to baví. Počítá se s počtem 12 lidí ve skupině (100 %), takže si musíte poměry náležitě upravit podle počtu dětí ve třídě. Jde o to, že žáky různě seskupujete nebo je necháte hádat a oni "na vlastní kůži" zjišťují, jaké by měli šance a životní podmínky v 19. století. Ideálně hrajte někde ve volném prostoru ve třídě, klidně i venku. Jediné, co budete potřebovat je míček. Z hlediska metody je někdy lepší, když neřeknete, podle čeho je dělíte. Tučně jsou vypsané otázky a témata , kurzívou pokyny pro vás (v uvozovkách, to co přímo můžete říkat/ bez uvozovek, co máte ukazovat), které můžete dávat dětem (upravte si dle svého), normálním písmem jsou odpovědi. 1) Rozvrstvení společnosti (neřík...

Keltové - díváme se, posloucháme a hrajeme si

S oblíbenými tématy prozatím nekončím. Podobně jako zámořské objevy v předchozím příspěvku, i Keltové jsou veskrze oblíbení učiteli i žáky. Neztrácí se v hromadě podrobných informací, naopak jsou zahaleni v mírném tajemnu a tím se činí ještě atraktivnějšími. 1) Keltové mi většinou přeruší dvouměsíční římský monopol v dějepisu a jsou vítaným osvěžením. Zahájit můžete dílem Kompas Času Keltové , který sice není na Youtube ani ČT, ale dá se snadno stáhnout. Poslouží jako dobrý a stručný úvod, má krásných 10 minut. Pracovní list na míru: Společně si můžete porozumění videu zopakovat i hravě s pomocí Quizizzu . Obzvlášť máte-li v k dispozici tablety.  2) Dále jsem poprvé zkoušela pracovat také s Toulkami českou minulostí, konkrétně s 10. dílem Keltové mezi námi . Žáci jej individuálně vyslechnou na PC. Je na vás, jaké úkoly k nim zadáte. Nabízí zadat např. aktivitu do sešitu: O KELTECH JSEM VĚDĚL/NEVĚDĚL, ŽE... na rozpůlenou stránku. Důležité je, že jsou v 28 minutové nahrávce zmíněn...

Hravě objevíme Ameriku a směle doplujeme do Indie

Zámořské objevy mají rádi většinou jak učitelé, tak žáci. Ten nádech dobrodružství a vítr v zádech jako bychom cítili i my v zatuchlých učebnách... Vyrobit proto hru, při které by se žáci dozvěděli základní i nadstavbové informace, se vyloženě nabízí. Následující hra vznikla díky naší akční hravé 7. třídě, její podobu i pravidla jsme pilovali v intenzivním 20 minutovém brainstormingu. Můžete si hru vyrobit celou sami, ale z hlediska maximálního využití naší minimální dotace navrhuji následující postup: 1) Rozdělte žáky do osmi skupin.  Každé skupině přidělte losem či podle jejich zájmu jednoho z mořeplavců, kteří jsou zpracováni v kartičkách zde . (Pokud chcete nějakého přidat, nabízel by se Vasco Núñez de Balboa.)  Nechte je, ať s pomocí internetu, učebnice či další literatury (pokud máte) a především dějepisného atlasu zjistí, kudy jejich mořeplavec plul.  Kartičky jim předem vytiskněte (každá stránka je věnována jednomu mořeplavci, záda kartičky najdete dále v ...

Založení Říma a jak fungovala římská republika?

Právě jsem zjistila, že k antice jsem ještě nenabídla žádnou aktivitu s komiksy! Což je třeba napravit, protože ty od Larryho Gonicka jsou vážně vtipné... (a jako bonus se člověk i něco naučí). 1) Založení Říma Do dějin starověkého Říma vplouváme z vod mýtů a pověstí. Zde můžete použít dva různé video-zdroje známé pověsti o Romulovi a Rémovi. Buď znovu využijete animovaný film z Bohové a hrdinové antických mýtů , který má krásných 16 minut a věnuje se i Etruskům.  Nebo můžete pustit začátek první části Kompasu času ke Starověkému Římu , kde je krásně vysvětleno mýtické propojení Římanů na starověkou Tróju. 2) Slož rozstříhaný komiks Po shlédnutí příběhu můžete ověřit jeho pochopení tím, že žákům poskytnete rozstříhanou část komiksu již zmiňovaného Larryho Gonicka. Díky této aktivitě si žáci musí texty v  komiksu skutečně přečíst, jinak to nesloží dobře. (Můžete si přitom rovnou odškrtnout rozvíjení čtenářské gramotnosti.) Komiks je černobílý, takže lze každou st...