Přeskočit na hlavní obsah

Hravě objevíme Ameriku a směle doplujeme do Indie

Zámořské objevy mají rádi většinou jak učitelé, tak žáci. Ten nádech dobrodružství a vítr v zádech jako bychom cítili i my v zatuchlých učebnách...
Vyrobit proto hru, při které by se žáci dozvěděli základní i nadstavbové informace, se vyloženě nabízí. Následující hra vznikla díky naší akční hravé 7. třídě, její podobu i pravidla jsme pilovali v intenzivním 20 minutovém brainstormingu.
Můžete si hru vyrobit celou sami, ale z hlediska maximálního využití naší minimální dotace navrhuji následující postup:

1) Rozdělte žáky do osmi skupin. 
  • Každé skupině přidělte losem či podle jejich zájmu jednoho z mořeplavců, kteří jsou zpracováni v kartičkách zde. (Pokud chcete nějakého přidat, nabízel by se Vasco Núñez de Balboa.) 

  • Nechte je, ať s pomocí internetu, učebnice či další literatury (pokud máte) a především dějepisného atlasu zjistí, kudy jejich mořeplavec plul. 
  • Kartičky jim předem vytiskněte (každá stránka je věnována jednomu mořeplavci, záda kartičky najdete dále v dokumentu) a nechte je, ať otázky srovnají v pořadí, v jakém se události v životě mořeplavce děly. Některé otázky jde zařadit různě (např. ty, co se týkají mořeplavcova původu).
  • Až zkontrolujete pořadí, ať kartičky ze strany s obrázkem očíslují pořadovými čísly. V tomto pořadí budou otázky u hry vždy srovnány. Až nyní také můžete karty zalaminovat.

2) Určete jednoho kresliče, kterému budou týmy ukazovat, kudy jejich mořeplavec plul. Do mapy jsme zanášely pouze cestu tam (s výjimkou Magalhãese a Vespucciho). Každý mořeplavec je vyznačen jinou barvou a na kraj hracího plánu se napíše touto barvou jeho jméno do legendy.

  • na každou trasu vyznačte 8 koleček (nepočítám startovní, poslední je cílové), přičemž 3. a 6. políčko na trase musí být nějak odlišné (my jsme kreslili křížek).
3) Do mapy je vhodné zanést také linii z tordesillaské smlouvy a některé důležité body (Mys dobré naděje, Kuba, apod...). Ať také vyznačí, kde žili Aztékové a Inkové. Vybarvení pevniny a oceánů je v režií žáků. My jsme dobarvovali během samotného hraní.

4) Než začnete hrát, mohou žáci ve skupinách krátce prezentovat život a objevy ostatním. Konec konců, až budete mít hru hotovou, tak další třídy za rok se budou pravděpodobně už soustředit jen na tuto část. Dejte časový limit, ať si stihnete i zahrát...

5) Pravidla: 
  • Každý hráč si vybere svého mořeplavce (podle počtu dětí ve třídě jde hrát ve dvojicích či trojicích, nebo vytvořte plán i kartičky dvakrát).
  • Figurky se narvou do Španělska a Portugalska. Každý hráč dostane otázky ke svému mořeplavci srovnané ve správném pořadí. Kartičky s obecnými otázkami jsou na přístupném místě pro všechny.
  • Hráči na řadě si líznou jednu otázku, kterou jim čte soupeř po levici či pravici (kvůli vyznačeným správným odpovědím). Pokud odpoví dobře, posunou svou figurku po své trase vpřed na další bod. Pokud špatně, zůstávají na místě.
  • Varianta: Pokud hráči neví odpověď, může odpovídat jiný hráč/tým, ale riskuje, že při špatné odpovědi posune svou figurku zpět.
  • Na bodech s křížkem si hráči berou otázku z balíčku s obecnými otázkami.
  • Otázky na sebe navazují a někteří mořeplavci se mezi sebou znali, někde třeba i pluli společně. Je vhodné proto žáky upozornit, že je dobré dávat pozor, když hraje spolužák.
  • Vyhrává ten, kdo první dopluje do cíle.
5) Hru můžete doplnit krásným dokumentem, na který jsem již odkazovala v záložce videa. Amerika před Kolumbem 1  a Amerika před Kolumbem 2. Žáky nechám, aby si stránky v sešitě rozdělili na polovinu. Na jednu půlku si nadepíší Amerika a na druhou Evropa. Vyberou si dvě výrazně odlišné barvy. Např. zelenou si píšou do příslušného sloupce pozitiva - tedy to, co společným setkáním Evropa či Amerika získala, a např. červenou negativa (nemoci apod...).

6) V online výuce můžete využít i hru/průvodce jako seznámení nebo podklad pro skupinovou práci. Jak budete chtít:

7) Další aktivitu, kterou můžete navázat je badatelská hodina od Jirky Karena, v níž budete s žáky zkoumat, jestli by vůbec Američané měli v současnosti slavit Columbus Day!
Všechno nejlepší k svátku! Nejvíce mě potěší konstruktivní komentář :)

Komentáře

  1. Dobrý den, odkaz na videa již není funkční.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, díky za upozornění. Ve složce videa 7. třída ho najdete, tady to opravím.

      Vymazat
    2. Děkuji :) A jsem Vám moc vděčná za tento blog a sdílení nápadů. Vyzkouším tuto aktivitu zítra se sedmičkou. Obávám se, že na Columbus Day se asi nedostaneme, ale pokusím se to vsunout do jiné hodiny :) Těch 45 minut je na dějepis málo :D

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco