Přeskočit na hlavní obsah

Odsun/vyhnání Němců - kompilace metodik ÚSTR a POST BELLUM

K odsunu Němců existuje řada metodik a možností, stačí se podívat na web My jsme to nevzdali (Post bellum) nebo se porozhlédnout v databázi zdrojů Obrazy války (ÚSTR). Můžete si zahrát hru 38-89 Vnitřní pohraničí s podrobně rozpracovanou metodikou. I v Historylabu najdete k tématu několik cvičení, časově nenáročná a dost efektivní je lekce Proměny obce Horní Vysoké

Napište mi do komentářů, jak učíte o odsunu vy?

Následující metodika vznikla kompilací z uvedených zdrojů a inspirací se stal časově náročnější nápad Čeňka Pýchy, který jsem zde již publikovala. Lekce navazuje na Květnové povstání, které najdete v rámci rozcestníku.

1. Evokace

Používám fotku z obrazů války  a ptám se: Kdo jsou asi lidé na fotografii? Proč si to myslíte? Podle čeho to poznáte?
Když se dobereme z kontextu předcházejících hodin, že by mohlo jít o Němce, využívám prezentaci v Mentimeteru - kde nejprve vytvoříme slovní mrak z představ o odsunu/vyhnání.
A poté nechám žáky vyhodnotit pravdivost tvrzení, abychom si ukázali, jaké mají většinou prekoncepty o Němcích po válce:
Nejzajímavější z hlediska toho, co následuje, je samozřejmě poslední tvrzení, které pravidelně bývá blíže nesouhlasu.

2. Práce se zdroji

Pracujeme v PC-učebně nebo mají žáci k dispozici tablet do dvojice se sluchátky a rozdvojkou. Žáci dostanou k dispozici pracovní list a postupně sledují 3 ukázky:
  • Je důležité zdůraznit, aby vyplňovali do listu vždy po zhlédnutí ukázky, mohou diskutovat ve dvojici. Uvedené pořadí ukázek je důležité.
  • Zdůrazněte, že všechny ukázky vznikaly v rámci nějakého filmu - nejblíže dokumentu (ač atraktivní formou) má poslední ukázka. 
  • Veďte žáky k průzkumu a zjišťování informací o předložených zdrojích.
  • Ať nepřeskakují úvodní řádek tabulky - čistý popis toho, co viděli. Jen tak se budou moci dopídit dalších odpovědí.
  • V této ukázce je vylíčen odsun jako relativně poklidný a organizovaný, způsobem, jakým reálně neprobíhal. Zároveň je líčen jako spravedlivý a nevyhnutelný.
  • Žáci bývají po ukázce zmatení, protože neví, co se stalo. Rána na konci videa může být stejně výstřelem, jako i zavřením dveří vagónu. To právě malý chlapec v ukázce (Alois) neví. Zároveň už není odsun líčen jako poklidná selanka u stolku na louce. Násilí je ovšem spíše naznačeno.
  • Video od Post Bellum na žáky nejintenzivněji zapůsobí, protože zachycuje divoký odsun a vraždy nejen německého obyvatelstva. Lze také zdůraznit fakt, v jakém až (sic!) roce byl vztyčen kříž smíření a že to bylo na soukromém pozemku (obce to nedovolily).

3. Reflexe - proměna zobrazení odsunu

Na závěr hodiny diskutujeme a porovnáváme jednotlivá zobrazení. Žáci jsou většinou konsternováni zjištěními o divokém odsunu, bohužel se stále setkávám s tím, že v obecném povědomí má tuto informaci tak pětina třídy. Z čehož odvozuji, že informace o odsunu navzdory snahám mnoha historiků i umělců, stále chybí ve všeobecném historickém povědomí laické společnosti.

Jako rozšiřující materiál vám může sloužit film Jiřího Havelky Očitý svědek o masakru na Švédských šancích, ovšem náročností je to myslím spíš pro střední školu. A k filmu se dostanete ale jen po zakoupení lístku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco