Přeskočit na hlavní obsah

Odsun/vyhnání Němců - kompilace metodik ÚSTR a POST BELLUM

K odsunu Němců existuje řada metodik a možností, stačí se podívat na web My jsme to nevzdali (Post bellum) nebo se porozhlédnout v databázi zdrojů Obrazy války (ÚSTR). Můžete si zahrát hru 38-89 Vnitřní pohraničí s podrobně rozpracovanou metodikou. I v Historylabu najdete k tématu několik cvičení, časově nenáročná a dost efektivní je lekce Proměny obce Horní Vysoké

Napište mi do komentářů, jak učíte o odsunu vy?

Následující metodika vznikla kompilací z uvedených zdrojů a inspirací se stal časově náročnější nápad Čeňka Pýchy, který jsem zde již publikovala. Lekce navazuje na Květnové povstání, které najdete v rámci rozcestníku.

1. Evokace

Používám fotku z obrazů války  a ptám se: Kdo jsou asi lidé na fotografii? Proč si to myslíte? Podle čeho to poznáte?
Když se dobereme z kontextu předcházejících hodin, že by mohlo jít o Němce, využívám prezentaci v Mentimeteru - kde nejprve vytvoříme slovní mrak z představ o odsunu/vyhnání.
A poté nechám žáky vyhodnotit pravdivost tvrzení, abychom si ukázali, jaké mají většinou prekoncepty o Němcích po válce:
Nejzajímavější z hlediska toho, co následuje, je samozřejmě poslední tvrzení, které pravidelně bývá blíže nesouhlasu.

2. Práce se zdroji

Pracujeme v PC-učebně nebo mají žáci k dispozici tablet do dvojice se sluchátky a rozdvojkou. Žáci dostanou k dispozici pracovní list a postupně sledují 3 ukázky:
  • Je důležité zdůraznit, aby vyplňovali do listu vždy po zhlédnutí ukázky, mohou diskutovat ve dvojici. Uvedené pořadí ukázek je důležité.
  • Zdůrazněte, že všechny ukázky vznikaly v rámci nějakého filmu - nejblíže dokumentu (ač atraktivní formou) má poslední ukázka. 
  • Veďte žáky k průzkumu a zjišťování informací o předložených zdrojích.
  • Ať nepřeskakují úvodní řádek tabulky - čistý popis toho, co viděli. Jen tak se budou moci dopídit dalších odpovědí.
  • V této ukázce je vylíčen odsun jako relativně poklidný a organizovaný, způsobem, jakým reálně neprobíhal. Zároveň je líčen jako spravedlivý a nevyhnutelný.
  • Žáci bývají po ukázce zmatení, protože neví, co se stalo. Rána na konci videa může být stejně výstřelem, jako i zavřením dveří vagónu. To právě malý chlapec v ukázce (Alois) neví. Zároveň už není odsun líčen jako poklidná selanka u stolku na louce. Násilí je ovšem spíše naznačeno.
  • Video od Post Bellum na žáky nejintenzivněji zapůsobí, protože zachycuje divoký odsun a vraždy nejen německého obyvatelstva. Lze také zdůraznit fakt, v jakém až (sic!) roce byl vztyčen kříž smíření a že to bylo na soukromém pozemku (obce to nedovolily).

3. Reflexe - proměna zobrazení odsunu

Na závěr hodiny diskutujeme a porovnáváme jednotlivá zobrazení. Žáci jsou většinou konsternováni zjištěními o divokém odsunu, bohužel se stále setkávám s tím, že v obecném povědomí má tuto informaci tak pětina třídy. Z čehož odvozuji, že informace o odsunu navzdory snahám mnoha historiků i umělců, stále chybí ve všeobecném historickém povědomí laické společnosti.

Jako rozšiřující materiál vám může sloužit film Jiřího Havelky Očitý svědek o masakru na Švédských šancích, ovšem náročností je to myslím spíš pro střední školu. A k filmu se dostanete ale jen po zakoupení lístku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...