Přeskočit na hlavní obsah

Následky Mnichova, Druhá republika a počátek okupace - při(u)pravené lekce z Obrazů války a Multikulturního centra v Praze

O databázi zajímavých pramenů k druhé světové válce na webu ÚSTR - Obrazy války - už tu byla řeč. Na blogu najdete metodiku od Čeňka Pýchy, která pro mne byla motivací, abych se na web dívala častěji... 

Stejně tak jsem zmiňovala v příspěvku k 1. republice web Multikulturního centra v Praze s připravenými lekcemi, které pokrývají období 1918-1948 a věnují se skrze interaktivní lekce problémům 1. republiky, národnostním menšinám.

  • Postupem času jsem si poupravila několik témat, která nyní dávám k dispozici společně s materiálem připraveným rovnou k tisku do hodiny. 

1) Následky mnichovské dohody

Žáci se rozdělí do dvojic - každý z dvojice se podívá samostatně na první videoukázku a pak společně přemýšlí nad otázkami v pracovním listu. Teprve poté se podívají na druhou videoukázku a zase odpovídají společně na otázky atd...

Pracuji s videoukázkami Mnichov dětskýma očima, Mobilizace v poválečné perspektivě, Protektorátní obraz Mnichova a Německé pohraničí.

Pracovní list:

Jak si jistě všimnete, otázky v něm jsou vybrané, popř. poupravené přímo podle tipů webu Obrazy války. Na závěr se hodí provést společnou reflexi událostí v kruhu.

2) Druhá republika

Další upravený materiál je z materiálů Multikulturního centra v Praze. Existuje i odkaz vedoucí do digitální pracovny - zatím jsem nepřišla na to, který web je nadřazený - obsah je podobný. Konečně se mi podařilo využít zpracované téma Druhé republiky (děkuji Pavle Nawratové, která mne s tímto pozapomenutým tipem v pravý čas pošťouchla).


Pro práci v hodině jsem z lekce Druhá republika připravila do hodiny pracovní list a články, které se rozdělují do skupin. 

3) Okupace

Pro počátek Protektorátu Čechy a Morava se hodí vrátit se k Obrazům války. Postup práce je podobný jako v bodu jedna. Diskuse nad jednotlivými otázkami je pro žáky důležitá a pomáhá jim se ve videoukázkách zorientovat.

Upravený pracovní list:

Pracuji s ukázkami Okupace v protektorátní realitě, Okupace v poválečné perspektivě, Okupace v rodinné perspektivě a Vojáci a okupace.

Nezapomeňte opět na závěrečnou reflexi...

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially
11 komentářů
Další informace

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou
24 komentářů
Další informace

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco
2 komentáře
Další informace